Texty: Havlíčkův Brod, KP DOSPĚLÍ pro radost DĚTEM 2018 - hodnocení, výsledky

DOSPĚLÍ pro radost DĚTEM v Havlíčkově Brodě - hodnocení a výsledky
(27. ročník regionální postupové přehlídky amatérských divadelních souborů dospělých s inscenacemi pro děti a mládež)
Autor: Romana Zemenová

Přehlídka se konala v Kulturním domě Ostrov se ve dnech 8.-13. května 2018 za finanční podpory Ministerstva kultury ČR, Kraje Vysočina, Města Havlíčkův Brod, KD Ostrov Havlíčkův Brod a Volného sdružení východočeských divadelníků. Pořadatelem bylo tradičně, ADIVADLO, z.s. Havlíčkův Brod. Členové souboru se starali dokonale o hladký průběh, a také o spokojenost porotců, přehlídka díky nim proběhla bez nejmenších zádrhelů a v příjemné rodinné atmosféře, do níž se každý rok rádi vracíme. Členové Adivadla také organizují každoročně charitativní akci „Děti dětem“, v prostorách kulturního domu probíhá během přehlídky výstava výtvarných prací dětí z mateřských a základních škol a některé práce si návštěvníci mohou zakoupit. Výtěžek z prodejní výstavy Stonožka pak putuje do dětské psychiatrické nemocnice v Opařanech.

Přehlídka začala v úterý průvodem pohádkových postav. Král s královnou a celým dvorem dovedli diváky skrze město až na první představení, kde profesionální loutková inscenace Čertovská pohádka v podání Divadýlka Mrak navnadila diváky na další dny plné pohádek. Během dalších dnů bylo možno shlédnout 11 představení.

V pátek odstartoval soutěžní víkend a jako první jsme viděli Pohádky z truhličky divadelního souboru Ampulka, Třebíč.
Herci přicházejí na jeviště jako kočovná společnost, která z truhly vytahuje pohádky O Budulínkovi a O zlaté rybce. První pohádka v řadě vtipných aktualizací trochu ztrácí napětí, hlavně pak scéna Budulínka s liškou by potřebovala lépe vystavět. Pohádka O zlaté rybce je ve svém principu chudší na jevištní jednání, je ukazována herci ve statických postojích a vyprávěna principálem. Temporytmus narušuje třikrát opakovaná cesta rybáře k moři, která se stále více protahuje, aniž by to bylo podstatné pro děj. Pěkná je naopak scéna rybaření ve spolupráci s dětmi. Živá hudba na jevišti je příjemným prvkem pohádek. Jen některé písně jsou nadbytečné, mají mnoho slok, či jsou příliš popisné. Soubor do své hry přirozeně a citlivě zapojuje dětského diváka. Porota udělila cenu za citlivou interakci s dětmi.

Druhé páteční představení Havraní sliby aneb jak se dělá pohádka agenturního divadla Inkognito Praha bylo nesoutěžní, ale v rozhovoru s porotou se mluvilo o řadě nedostatků inscenace. Havran slibuje skvělou kočovnou společnost, jenže ansámbl se rozpadl, zbývající herec se rozhodne, že nám zahraje sám. Zpočátku to vypadá, že nám hravou formou ukáže, jak se vytváří divadelní představení, ale bohužel rychle opouští tuto linii, a nevhodnou formou vybízí děti ke vstupování do rolí a situací, které mají za cíl hlavně pobavit diváka, bez ohledu na děj inscenace a pocity vybraných dětí. Vytvářená pohádka je nedůležitá a ztrácí smysl. Hraje se o záchraně princezny, která je nakonec po své záchraně bezdůvodně proměněna ve šneka, a tak se vlastně ocitá ještě v horší situaci než na začátku.

Sobotu zahájil divadelní soubor J. Lišky při TJ Sokol Třešť s pohádkou Jak rozesmát princeznu. Realisticky okostýmovaná pohádka s reprodukovanou hudbou a živým zpěvem má ambice muzikálu. Písně zde však nefungují docela jako pojidlo, ale někdy spíše zpomalují celkový děj. Z dramaturgicky problematického textu inscenace se nedozvídáme mnoho o tom, proč je princezna smutná. Vašek, který je na prázdninách v pohádce, ji chce rozesmát a moc mu to nejde. Zápletka politických machinací dvou dvorních dam Rampepurd zašmodrchává děj do dlouhé a textem zahlcené anabáze. V jedné scéně pak ještě přivolá Vašek na scénu cirkusového klauna na pomoc. Ten ještě navíc řeší svoje starosti s cirkusem a jeho ředitelem. A tak další vložený příběh prodlužuje celou inscenaci na celkových 90 minut a děj se tím nijak neuceluje. Porota ocenila herectví první a druhé Rampepurdy v podání Marie Šimkové a Romany Fenclíkové.

Další představení Divná Hloupost nám zahrál divadelní soubor Heřman Heřmanův Městec. Příběh pojednává o třech ženách, které po pouti propijí vše, co utržily, a následně odvedou pozornost od svého hříchu tím, že napálí své manžely opravdu krutými žerty. Tento příběh bohužel není vhodnou předlohou pro děti. Jan Werich jej sice napsal jako pohádku, když pokud se psaný text přenese na jeviště, stává se spíše pohádkou pro dospělé. Inscenace je přesto plná nápadů a příběh je vyprávěn s nadhledem, pomocí dobrého komediálního herectví. Porota souboru udělila cenu za nápadité herectví.

Odpoledne začalo představením O Kováři Matějovi divadelního souboru J. Lišky při TJ Sokol Třešť. Kovář Matěj má schůzku se svou milou a najdou truhlu peněz, lup, který si tam dříve ukryli sloužící ze zámku. Matějova milá přesvědčí Matěje, aby šel peníze na zámek vrátit, sloužící to nechtějí dopustit, a tak se rozjíždí dlouhý, textem zahlcený a písněmi prodlužovaný příběh, který nemá konce. Doporučili jsme režisérce při další práci ostrou tužku, a nabídli vodítko k tomu, jak hledat dramatickou situaci. Je třeba vystavět více děje a ubrat textu, aby se na jevišti pouze nemluvilo.

Představení Jak si zahrát pohádku souboru Heřman Heřmanův Městec příjemně překvapilo vykročením z rutiny realistického divadla. Soubor vytvořil autorskou inscenaci, sobě na míru. Na jevišti jsou jen štafle, herci nemají kostýmy a tvořivou hrou uvedou svou pohádku Zvířátka a loupežníci, kterou se rozhodnou hrát jen pomocí čepic a klobouků. Ve vlastní realizaci pohádky soubor tuto hravou formu bohužel částečně opouští a vrací se k popisnosti. Přesto je to inscenace kvalitní také díky dobrému herectví a hravé komunikaci s dětmi. Porota udělila souboru cenu za hravou inscenaci, a doporučila ji k výběru do národního kola Popelka Rakovník.

Večer proběhlo nesoutěžní inspirativní představení Williama Shakespeare Sen noci svatojánské v podání Divadla V Roztocké Jilemnice. Překlad Martina Hilského upravil a režíroval Tomáš Vacl. Hlavní ambicí inscenace bylo diváka pobavit a seznámit ho s příběhem. Tato zkrácená verze klasické hry neztratila souvislosti a měla rychlý spád. Výborné herecké výkony podpořily celou inscenaci, velmi nekompaktní byla kostýmová výprava. Soubor měl v úmyslu odlišit prostředí, a tak jsme viděli změť od civilního oblečení athéňanů, přes hipísácké oblečení lesních bytostí, ke krtečkovským montérkám u řemeslníků. Celý part řemeslníků ani herecky nezapadal do celkové koncepce. Soubor přiznal, že jej vytvářeli odděleně k jiné příležitosti. Porota udělila souboru kolektivní cenu za herectví.

Nedělní ráno zahájilo Divadelní studio A. Marka Turnov inscenací podle stejnojmenné literární předlohy Františka Zborníka Hanako. Baladická báseň v próze, situovaná do Japonska, se zabývá existenciálními otázkami hledání místa člověka v řádu světa a důstojnosti, jíž je třeba hájit i za cenu nasazení života, který bez ní ztrácí hodnotu. Režijní uchopení Petra Hakena zde vytváří mozaiku příběhu pomocí různých výtvarných prostředků (stínohra, loutky, masky), živé hudby (napsané na míru představení), a v neposlední řadě umírněným herectvím. Pozorujeme dobře vedenou práci se střídáním dialogového jednání, textovými refrény a voicebandy, loutkoherectvím, práce s maskou i se světlem. Využívá se mnoho inscenačních prostředků, ale inscenace je ucelená a velmi působivá, protože všechny prostředky zde mají své opodstatnění. Představení má krátce po premiéře, a tak si ještě můžeme všimnout problémů s dynamikou a temporytmem, a některých drobných technických problémů. Inscenace má přesah a je velmi vhodná pro mládež pro její morálně-estetické hodnoty. Porota udělila souboru cenu za působivou inscenaci, a doporučila jí k výběru na národní přehlídku Popelka Rakovník.

Nesoutěžní představení Pražské pověsti na motivy pověstí Aloise Jiráska zahrála Ilegumova divadelní společnost Praha. Pouliční divadlo vycházející z tradice kočovných loutkářů a kramářských písní začíná „dvorečkem“ trhu a trhovců, kteří se hádají o místo, a soutěží o něj tím, že vypráví nejzajímavější pověst. A tak vidíme postupně pověsti O orloji, Katu Mydlářovi a Faustově domě. Celý rámec trhu je však nedotažený a příliš nefunguje, v samotných pověstech nijak nefiguruje. Rámci neodpovídá ani jazyk, herci mluví moderní nespisovnou češtinou, což atmosféru středověkého trhu nevyvolává. I pověsti samy mají své dramaturgicko-režijní nedostatky. V prvním příběhu O orloji se orloj technicky netočí, a tak nemůžeme vidět, jak jej mistr Hanuš zastaví. V pověsti Kata Mydláře jsou rozporuplně nastaveny motivace jak Mydláře, tak jeho milované dívky. Ve Faustově domě je stupňování lákadel pro chudého studenta nedostatečně vybudované, a tak pověst ztrácí napětí. Scénografie je jakoby prozatímní, esteticky nevzhledná a vlastně nefunkční, neprospívá ani poměrně dobrému loutkoherectví souboru. Přesto mělo představení divácký úspěch, nejspíše proto, že bylo na této přehlídce velmi netradiční, a snad i díky tomu, že soubor hýřil dobrou náladou, kterou předával dál.

Přehlídku zakončil divadelní soubor Klicpera Sadská inscenací O ztraceném závoji. Režisérka Eva Serbusová je zároveň autorkou pohádky. Napsána je v naivně popisném stylu, a stejným způsobem je i inscenována. Herci se snaží splnit režijní přání, a přestože jsou šikovní, nemají moc o čem hrát, protože text nenabízí žádné jevištní jednání. Soubor se vyznačoval velikým zaujetím a nadšením pro věc, dal hodně prostoru mladým začínajícím hercům po boku zkušených bardů, a měl naše sympatie.

Na závěr přehlídky bylo vyhlášení cen udělených porotou. Také proběhlo udělování prestižní ceny amatérského divadla Zlatý odznak Josefa Kajetána Tyla. Toto ocenění bylo uděleno Volným sdružením východočeských divadelníků hned dvěma členům Havlíčkobrodského Adivadla, a to Martě Hermannové, která je jednou ze zakládajících členek tohoto souboru. Do dneška odehrála spoustu rolí v mnoha inscenacích, vedla recitační soubor, a je i spoluorganizátorkou akcí. Nezapomenutelná je její Tekla v Gogolově Ženitbě, nebo hlavní role v detektivní komedii Paní Piperová zasahuje. Marta je členkou rady VSVD, jejíž činnosti se zúčastňuje od jeho začátků. Druhý zlatý odznak J. K. Tyla byl předán Ivanu Pelikánovi, který je členem havlíčkobrodského divadelního souboru již od roku 1983. Brzy po svém nástupu do souboru se stal jeho oblíbeným vedoucím, poté ředitelem nadace, a v současné době je po všech nutných organizačních změnách ředitelem spolku. A tak je dnes vlastně historicky nejdéle sloužícím vedoucím ochotnického spolku v Havlíčkově Brodě. Dělá tuto zodpovědnou práci již čtyřiatřicet let, a odehrál s brodským souborem za tu dobu i dost pěkných rolí. Stále pečuje o zdárný chod souboru.
Museli jsme se sice s Havlíčkovým Brodem rozloučit a vyrazit na cestu domů, ale již se těším na příští rok, a jsem zvědavá, kam se soubory za ten rok posunou. Doufám, že ani přes občasnou kritiku žádný ze souborů na pohádku nezanevře. Tvorba pro děti je radost, ale to neznamená, že to je vždycky jednoduché. Právě v ní je třeba se posouvat a hledat ty nejlepší cesty, jak z představení udělat pro malého diváka nezapomenutelný zážitek. Snad se příště uvidíme opět v tak hojném počtu. Co nového nám asi soubory připraví?

Romana Zemenová

Ocenění 27.ročníku regionální divadelní přehlídky inscenací pro děti a mládež Dospělí (pro radost) dětem v Havlíčkově Brodě:

Cena za citlivou interakci s dětmi v inscenaci Pohádky z truhličky Divadelnímu souboru Ampulka Třebíč

Cenu za herectví Marii Šimkové za roli První Rampepurdy v inscenaci Divadelního souboru J. Lišky při TJ Sokol Třešť Jak rozesmát princeznu aneb ztřeštěná pohádka s písničkami

Cenu za herectví Romaně Fenclíkové za roli Druhé Rampepurdy v inscenaci Divadelního souboru J. Lišky při TJ Sokol, Třešť Jak rozesmát princeznu aneb ztřeštěná pohádka s písničkami

Cenu za nápadité herectví v inscenaci Divná hloupost Divadelnímu souboru Heřman Heřmanův Městec

Cenu souboru za herectví v inscenaci Sen noci svatojánské Divadlu V Roztocké Jilemnice

Cenu za hravou inscenaci Jak si zahrát pohádku Divadelnímu souboru Heřman Heřmanův Městec

Cenu za působivou inscenaci Hanako Divadelnímu studiu A. Marka Turnov

Doporučení na národní přehlídku Popelka Rakovník:

Inscenace Jak si zahrát pohádku divadelního souboru Heřman Heřmanův Městec

Inscenace Hanako Divadelního studia A. Marka Turnov