Texty: Holice, NP jednoaktovek 2018 - Zpráva poroty

Národní přehlídka jednoaktovek
Holice 3.- 4. listopadu 2018

Zpráva poroty


Národní přehlídky jednoaktovek se zúčastnilo 7 amatérských souborů, které uvedly 7 inscenací. Přehlídka byla doplněna 2 bloky defilé oceněných monologů a dialogů z Pohárku SČDO. Tato zpráva o průběhu přehlídky informuje o inscenacích v pořadí, jak byly uvedeny podle stanoveného programu.

Hned úvodní představení v podání Divadelního spolku Vojan při KD Libice nad Cidlinou vzbudilo oprávněnou pozornost dramaturgickým výběrem. Hra anglického dramatika Christophera Frye VELICE HOJNÝ FÉNIX není na amatérských jevištích příliš frekventovaná, byť se jedná o metaforicky bohatý příběh komediálně laděný a s nevelkým obsazením (2ž 1m). Soubor si byl vědom, že inscenuje konverzační komedii, proto věnoval značnou péči textovému zvládnutí, což se ale zúžilo především na značně prudké tempo, aniž by bylo možno jak v mluveném, tak i pohybovém projevu rytmicky akcentovat důmyslnou stavbu dialogů s proměnami vztahů. Starý antický příběh o ženě, jež zprvu chce opustit svět v bolesti nad smrtí manžela, aby při pohledu na mladého muže prošla proměnou jako bájný Fénix a z popela smutku vzešla nová laska, je rozehranou anekdotou, která může potěšit i pobavit, zvláště když ji hrají tři mladí herci.
Cena za dramaturgii.

Divadelní společnost D. S. The Spis Teplice nabídla zcela jiný typ jednoaktové produkce. Na krátké časové ploše (necelých 20 minut) v jednoduchém obsazení (1ž 1m) i scénografii uvedla hříčku Kateřiny Burgerové z autorské souborové dílny NEDĚLNÍ BÁBOVKA. Spíše se jedná o scénku s vtipným zachycením drobných vztahových proměn i s nečekaným vyzněním. Ostatně tato scénka je jinak součástí třídílného představení. Oba protagonisté využili přesné charakteristiky ve vykreslení svých postav: ženy, která poněkud tyransky pečuje o submisivního muže na gauči. Avšak víceméně monologické sdělování faktů by získalo na zajímavosti výraznějším odstíněním dějových epizod a jejich rytmické uspořádání pak zvýraznilo pointu.
Cena za mužský herecký výkon.

Domácí Divadelní soubor Kulturního domu města Holic přispěl dalším komediálním titulem a opět s úsporným hereckým obsazení (2m 1ž), když zvolil jednoaktovku Johna Patricka VYTRVALOST. Jednoduchý příběh, v němž zralý muž poněkud nesměle usiluje o vyšší naplnění vztahu se svou kolegyní. Oba protagonisté dokázali najít dostatek hereckých prostředků k vyjádření jemných psychologických proměn, jež jsou však intepretovány s dostatečným nadhledem. Jestliže je v prvním plánu především slovní sdělení, pak pohybově vyjádřená metafora (tanec) o erotickém vzplanutí ještě vyžaduje promyšlenější prezentaci s nepoměrně vyšším fyzickým nasazením. Petrickova jednoaktovka je součástí komediálního triptichu a dává příležitost k zábavné a vkusné výpovědi o všednodenních patáliích obyčejných lidí.
Cena za mužský herecký výkon čestné uznání za ženský herecký výkon.

V divadelním odkazu Antona Pavloviče Čechova najdeme řadu ideálních aktovek, avšak stejně inspirativní mohou být i jeho drobnější prozaická díla. Divadelní spolek Scéna Libochovice zvolil dramatizaci povídky MŮJ STRÝČEK JEHO EXCELENCE. Jedná se o text původně určený pro rozhlas (překlad a dramatizace Jiří Strnad), avšak režisérka zvolila šťastnou cestu ve scénografii, která sjednocuje místa děje do jednoho malebného prostoru, v němž se pohybují karikované postavy. Stylizovaná scéna umocňuje herecky zjednodušenou charakteristiku protagonistů i malého komparzu, a to v pohybové složce, líčení i kostýmování. Škoda, že míra groteskní nadsázky v kontrastu s lyrikou není dostatečně vyrovnaná, místy upadá do stereotypu a nedává příležitost k pointování základních situací. Inscenace tohoto Čechova ale zcela zřetelně zdůrazňuje nadčasovost tématu o povýšenectví úředního či politického aparátu.
Cena za výtvarné řešení inscenace čestné uznání za mužský herecký výkon.

Poněkud matoucím faktem bylo autorství textu MĚLI JSME SI SPOLU VÍC PROMLUVIT, kde je uváděn Ludvík Aškenazy s Vlastimilem Moravcem. Podle sdělení zástupců Divadelního spolku Karel Čapek Děčín se V. Moravec inspiroval kratinkým úryvkem z kdysi populární knížky Černá bedýnka, v níž L. Aškenazy básnickou zkratkou sděluje své dojmy z fotografií. Jednotlivé epizody, které na jevišti vznikají v představivosti spisovatele, však autor nedokázal propojit a veškerá snaha režisérky i herců ulpívala na povrchnosti jednotlivých obrazů, které měly vyjadřovat jak lidské pocity či vlastnosti, tak popisnou charakteristiku člověka, ale také až plakátově prezentované společensko-politické názory. Myšlenkovou nesourodost jednotlivých epizod provázela nadbytečná útržkovitost, takže laitmotiv vyjádřený opakováním věty "Měli jsme si spolu víc promluvit" byl spíše konstatováním textové nedostatečnosti jinak pečlivě vytvořené inscenace.
3 čestná uznání za herecké výkony.

Soubor PSČ – 344 01 z Domažlic uvedl jako "příležitostné scénické čtení" hru z pozůstalosti regionálního autora Zdeňka Šmída KOZINA. Jedná se vlastně o prezentaci textu, o němž nelze s určitostí říci, zda by jej autor v této podobě "pustil" na jeviště. Forma sice kultivovaného, ale stereotypního přednesu nesourodého textu, kdy není zřejmé, zda se jedná o ironický nadhled či o perzifláž historické legendy, nepřispívá k ujasnění autorského či dramaturgického záměru. Čtení jednotlivých partů vyznívá jako zcizovací prvek, což neumožňuje divákovi získat přehled o provázanosti dějových motivů a myšlenkové poselství zůstává utajeno. Temporytmická rozvolněnost působila zdlouhavě, takže publikum s potěšením přijalo několik hudebně pěveckých vstupů, které jakoby naznačovaly možnost bohatší citovosti a vzrušivosti.
Čestné uznání za pěvecko-herecký mužský výkon.

Přehlídku uzavírala typická ukázka klasické jednoaktové hry. Jestliže někdo může považovat hříčku ANALFABET srbského dramatika Branislava Nušiće, za odraz společenských poměrů na přelomu 19. a 20. století, pak Divadlo Refektář TJ Sokol Jinonice nás přesvědčilo, že se jedná o text nejen aktuální, ale také dávající příležitost pro moderní herecké ztvárnění. Přesnost v herecké charakteristice umocněné pohybovou uvolněností může dnešního diváka pobavit a zároveň se dostatečně prosadí kritická grotesknost. A právě umocněním groteskních prvků se souboru daří odehrát Analfabeta ve výrazném rytmu s narůstající gradací k závěrečné pointě.
Cena za inscenaci cena za mužský herecký výkon 2 čestná uznání za mužské herecké výkony.

Zajímavým doplňkem programu přehlídky byly dva bloky monologů a dialogů v podání oceněných v Pohárku SČDO. Zvláště dialogické výstupy (časovým rozsahem se blížící rozměru aktovky) mohly být všem účastníkům přehlídky názornou ukázkou ve vytváření dramatických situací.
Přehlídku pak uzavíral v neděli dopoledne rozborový seminář k uvedeným představením. S potěšením můžeme kvitovat, že se semináře zúčastnili zástupci všech hrajících souborů. Hovořila i nejen členové poroty, ale také účastníci přehlídky.

Porota pracovala ve složení: Jana Stejskalová, František Laurin, Rudolf Felzmann (předseda)
Zprávu poroty vypracoval R. Felzmann