Texty: MARUŠÁK, Radek: Přehlídka dětského divadla Ostravská lokálka, 14. - 15. 4. 2018. Deník Dětské scény, č. 0., str. 34, 8.6.2018.

ŘEHLÍDKA DĚTSKÉHO DIVADLA
OSTRAVSKÁ LOKÁLKA, DIVADLO LOUTEK
OSTRAVA, 14. – 15. 4. 2018

Krajská přehlídka dětského divadla Dětská scéna 2018 Ostravská Lokálka se uskutečnila ve dnech 13. a 14. dubna 2018 v Divadle loutek v Ostravě. Pořadatelsky se přehlídky ujal THeatr Ludem pod vedením Hany a Tomáše Volkmerových.
Organizačně byla přehlídka připravena na výborné úrovni. Důstojné prostředí Divadla Loutek poskytlo dva rozdílné sály a zázemí pro soubory, organizátory i lektory, pro děti byly připraveny hlasové rozcvičky a rozborové dílny, pro vedoucí dostatečný čas pro rozhovory s lektorským sborem (Václav Klemens, Hana Cisovská, Radek Marušák). Bylo zajištěno i ubytování pro soubory, které se chtěly přehlídky zúčastnit po oba dny, a večerní inspirativní program v Divadle Loutek. Přehlídka proběhla ve velmi příjemné atmosféře, organizátorům se podařilo vytvořit nesoutěžní, přátelské a podporující prostředí.
Přehlídky se zúčastnilo 11 souborů rozdílné úrovně a míry zkušeností. Na přímý postup byla navržena inscenace Babičko, povídej něco ... dětského divadelního souboru DěS z Ostravy. Loutková inscenace vychází hororových příběhů pro děti, které jsou rámovány stylizovanými promluvami aktérů, odkazujícími diváka do světa vztahů dětí a dospělých. Nejasnost rámce a jasnější zdůvodnění, proč samy děti tyto horory chtějí slyšet a kdo je tedy pro ně postava Babičky, byly jedinými zásadními výtkami – představení bylo ukázkou výborné loutkářské práce, jevištní energie, nápaditosti, zaujatosti dětí o téma, příběh, hru. Jevištní prostředky i významy gradují, divák je napínán, jak se přes jednotlivé příběhy promění základní vztah dětí a babičky...
Do širšího výběru na postup na celostátní přehlídku Dětská scéna byla navržena inscenace Sněhová královna DS Jitřenka z Opavy. Náročné předlohy se soubor ujal se ctí. Předloha je zdramatizována účelně, dětem jsou nabídnuty jevištní prostředky, které zvládají velmi dovedně, soubor pracuje s jevištní metaforou, úspornými, ale funkčními scénografických prvky, představení drží tvar... Problémem představení byl zejména fakt, že se v pestrosti jednotlivých situací a scén vytratilo základní téma předlohy, závěr příběhu tak nechává diváka poněkud chladným. Temporytmu
představení neprospěla ani mnohost odchodů a velký prostor, na který nebyl soubor zvyklý.
Druhým souborem navrženým do širšího výběru Dětské scény byl DS Semínka z Frýdlantu nad Ostravicí s recitačním představením .T.R.E.B.U.P.
Jak už název napovídá, byl výběr textů podřízen společnému tématu – puberta. Dětem je téma blízké, z představení je cítit velká osobní účast, zaujatost, energie. Vedoucí nabídla souboru zajímavý prostor pro jevištní hru s texty – uklizený prostor vymezený velkými archy papíru se hrou proměňuje v chaos a nepořádek, který je metaforickým vyjádřením zmatku, který toto období přináší. Tento typ jevištního uchopení poezie má určitá objektivní úskalí: v mnohosti textů se ne vždy podaří najít jevištní prostředky, které text podpoří nebo dokonce povýší; ne všichni
recitátoři mají stejné dovednosti a kvalita interpretace jednotlivých textů je kolísavá. Obě tato úskalí představení provázela, i když je třeba konstatovat, že soubor s nimi bojoval se ctí a důstojně.
K dalším inscenacím už jen stručné komentáře:
Soubor Malíšci z Ostravy – Hrabůvky vystoupil Andersenovým Sviňáčkem v dramatizaci D. Svozilové. Pro soubor to jsou začátky tvorby, děti jsou ještě na jevišti bezradné, nevytvářejí vztahy, situace. Oceněníhodná je snaha vedoucí souboru nabídnout dětem kvalitní předlohu pro jevištní tvarování. DS ZATÍMnijak z Ostravy – Mariánských hor v představení Filea, aneb rodinná láska nabídl zajímavý jevištní prostředek – příběh je sdělován beze slov, stínohrou. Ta byla zvládnuta čistě, srozumitelně a zručně, příběh sám byl však velmi schematický, sentimentální.
Rebelové z Nového Jičína se rozhodli zpracovat vlastní příběh vycházející z jejich souborové zkušenosti. Sympatická byla snaha vypořádat se s náročnou situací v souboru s nadhledem, na inscenaci se však projevilo to, že si ji soubor dětí ve věku 12 let vytvářel z velké části sám – příběh provázely nejasnosti, nelogičnosti, i když základní situace – jak pomocí stroje času pozměnit minulost a zabránit tak odchodu vedoucí souboru – nabízela velmi zajímavé možnosti jevištní hry.
Děti souboru Vrchňáček z Opavy zaujaly v představní Krysáci zejména suverénní hrou a jistotou na jevišti a smyslem pro humor. Žáčkův text tak povýšili na milé představení, které sice trpí mnoha dramaturgickými nepřesnostmi a nejasností tématu, potěší však radostí ze hry a laskavým humorem. Silné téma smutků se snažil zpracovat soubor Děcouři z Třince v představení Odsmutnění. Inscenace zaujala scénografickým prvkem, znázorňujícím smutek (pružná látka, která se různým způsobem dostávala na toho, kdo smutní), jinak však představení klouzalo tematicky po povrchu, nabízelo schematická, někdy nepravdivá nebo obtížně přijatelná řešení situací.
Soubor PeŘINy z Nového Jičína vystoupil s představením Posel hydrometeorologického ústavu. Sympatické na představní, které trpělo mnoha nejasnostmi, nepřehledností příběhu a situací, bylo zejména to, že bylo autorským dílem jednoho z členů souboru. Diváci přehlídky tak mohli zhlédnout první kroky možného budoucího divadelního tvůrce... Kroky sice v mnohém nejisté, ale odvážné... Přehlídku zakončilo drobné recitační vystoupení souboru V.E.M. 3 rohlíky z Karviné odkazují se v názvu Šrutoror k autorskému zdroji. Na krátké ploše soubor zaujal originálností jevištního uchopení i kvalitou interpretace a připravil tak přehlídce důstojnou tečku.
Ostravská Lokálka nabídla dva dny divadelní inspirace v milém, přátelském a divadelně velmi vstřícném prostředí. Byla ukázkou nalezení důstojného prostorového, organizačního, lidského zázemí pro setkání dětí a jejich pedagogů. Nalezení místa, jaké si takovéto přehlídky zaslouží...
Radek Marušák