Texty: ZÁMEČNÍKOVÁ, Emílie: Přehlídka dětské recitace Olomouc, ZUŠ Žerotín, 11. 4. 2018. Deník Dětské scény, č. 0., str. 30-31, 8.6.2018.

PŘEHLÍDKA DĚTSKÉ RECITACE
OLOMOUC, ZUŠ ŽEROTÍN, 11. 4. 2018

1. kategorie
Nejmladší recitátoři zahájili krajské setkání seminářem s lektorkou Zuzkou Vodičkovou. Po seznámení je čekaly rozehřívací hry, rozmluvení i skotačení při písničce. Na závěr se potkali s další členkou lektorské trojice Alenou Palarčíkovou a vyzkoušeli si pódium v sále, kde po přestávce začalo jejich vystoupení. Představilo se při něm 22 dětí a většina z nich si svoje vystoupení užila. A tak u každého z nich mohly lektorky, které do trojice doplnila Jan Turčanová, něco pochválit, ať už to byl dobrý výběr textu, technická kvalita projevu, osobitost recitátora či jeho výpovědi. Nejvíce z toho se propojilo u jedenácti dětí a ty pak za svůj výkon získaly ocenění. Nejlepší vystoupení předvedla Anička Kofroňová ze ZŠ Mikulovice, která s velkou chutí a smyslem pro humor interpretovala pohádku Kouzelné koště od Aloise Mikulky. Text si sama vybrala z knížky,
co získala na loňské krajské recitační soutěži spolu s oceněním. Také letos si mohla vybrat knihu společně s dalšími, nejosobitějšími recitátory -
Lukášem Foitem (J. Holub: Kolik váží Matylda) a Matyldou Neusar (P. Šrut: Jací jsou jaci). Knížku si k diplomu přidali také Theodor Šehofer a
Petr Vymazal. Před vyhlášením výsledků lektorky probraly stručně problematiku přípravy přednesu, pojmenovaly nejčastější chybky, kterých se recitátoři dopouštěli. Všem dětem se dostalo nějaké konkrétní pochvaly, těm, co měly zájem, později i podrobnějšího rozboru vystoupení. A tak některé děti odjížděly natěšené na další vystupování a někomu se možná i přes pochvalu zaleskla slzička v oku, protože ocenění s diplomem
nebo dokonce s knížkou je vždycky víc než jen slovní ocenění. Teď už nezbývá než se těšit na to, s čím nejroztomilejší recitátoři dorazí na přehlídku příští.
Alena Palarčíková
2. kategorie
Recitátoři zahájili krajské setkání seminářem s lektorkou Martinou Kolářovou. V semináři se seznámili a rozmluvili. To se pak pozitivně odrazilo na jejich výstupech. V 2. kategorii soutěžilo 20 dětí, lektorkami byly zkušené učitelky LDO Ivana Němečková, Magda Johnová a Martina Kolářová, atmosféra při prezentaci jednotlivých vystoupení byla uvolněná a příjemná. Výběr textů, kterými se děti prezentovaly, byl většinou vhodný, a děti proto měly možnost pracovat na osobité výpovědi. Ocenění získalo pět dětí. Porota ocenila například zajímavý výběr textů, osobitou výpověď
recitátora, zaujetí, s jakým děti text prezentovaly, či technickou kvalitu projevu. Nejvíce svým vystoupením porotu zaujal Tomáš Hučín (Miloš Kratochvíl: Mák a projímadlo) ze ZŠ a MŠ Osek n. Bečvou a Martin Šmehlík (Miloš Kratochvíl: Smůla s čápem) ze ZŠ a MŠ Hoštejn. Ti byli vybráni k postupu na celostátní přehlídku. Vystoupení obou recitátorů byla velmi živá a bylo vidět, že je text baví a rozumí mu. Před vyhlášením výsledků porota zhodnotila recitační soutěž, pojmenovala nejčastější chyby, kterých se recitátoři dopouštěli. A pochválila to, co se dětem povedlo. Pro děti, které měly zájem, porotkyně rozebraly jejich vystoupení podrobněji. Ocenění recitátoři byli odměněni za svou práci a vystoupení knihou.
Ivana Němečková
3. kategorie
V 3. kategorii zasedli za „lektorské pultíky“ Hana Šprynarová, Magda Strejčková a Vladislav Kracík. Lektoři ocenili vyváženost ve výkonech recitátorů, které hodnotili jako zajímavé recitátorské osobnosti (celková zaujatost recitátorů textem, jejich naladění na danou poetiku a vystavěnost přednesu převážila nad některými řečovými nedostatky). V repertoáru převažovaly prózy, poezie byla často nevhodně vybraná – pod věk. Během přehlídky vládla ve 3. kategorii pěkná, uvolněná atmosféra, děti se o přestávce na sebe napojily, hrály hry a brnkaly na piano. A největší nedostatky? U některých recitátorů nebylo zřejmé, proč si daný text vybrali, dále pak ukázky z knihy měly slabou pointu. K postupu na celostátní přehlídku byli vybráni Zuzana Matušková ze ZUŠ Javorník (Helena Malířová: Růžový monolog; Diane di Prima: Noční můra) a Jakub Zelený ze ZŠ Šumperk, Dr. Beneše 1 (Jan Werich: František Nebojsa; Emanuel Frynta: Óda na lelky).
Hana Šprynarová
4. kategorie
Recitační vystoupení 21 dětí ze 4. kategorie krajského kola Olomouckého kraje plynula bez mimořádných vzruchů. Lektorská skupinka ve složení Ema Zámečníková, Zuzana Nováková a Jana Posníková nezaznamenala žádný mimořádně kvalitní, ale ani zcela nevydařený přednes. I když některé děti k těmto hodnocením, jednomu i druhému, neměly daleko. V prvém případě si například neporadily se zvláštní formou textu (např. Marie Jančíková - O. D. West: Pavouk a moucha) či nezvládly náročnou bajku I. A. Krylova Studovaný lev (Stela Luisa Dieguezová). Nebo po
vynikajícím vystoupení v prvním kole ve druhém textu nepředvedly nic dalšího - vybraly si text podobného založení. U některých textů bychom nepředpokládali uvěřitelné sdělení (např. Halina Pawlovská: Zoufalé ženy dělají zoufalé věci), ale recitátorka Stela Luisa Dieguezová dokázala naplnit obsah textu a sdělit ho přirozeně, po svém. A i u vystoupení, která se hodnotila jako nejhorší, bylo možné vysledovat osobité zaujetí, touhu po sdělení. Jako by děti věděly, o čem mluví, vše však ztroskotalo na nezvládnutí výrazových prostředků. Důvodů by se našlo mnoho – nejasnosti v uchopení tématu (proč text říkám), v nevyjádření vztahu recitátora k obsahu textu – k tématu, příběhu, k postavám, v nepojmenování postoje
vypravěče (kdo vypráví), mnohdy byl potřebný nadhled (Jan Werich: O orlech a hovniválech, recitátorka Petra Holubová) a zejména, a to se objevovalo v této kategorii velmi často, naprosto chyběla snaha o vystavění recitačního výkonu. Někdy zradila mluvní technika, od povoleného držení těla až po nedbalou artikulaci. Převládaly dlouhé, prozaické texty, poezie se objevila velmi sporadicky, ale zazněly však i zajímavé, neznámé úryvky či povídky.
Přehlídka probíhala v příjemném sálku ZUŠ Žerotín, organizátory nutno pochválit, snad jen to, že pro rozborový seminář nebyl vytvořen dostatečný klid. Všichni účastníci projevovali mimořádnou vstřícnost a zájem nejen o samotný přednes recitátorů, ale i o hodnocení, a to i v případě, že nebyli vyhodnoceni. O to zarážející se zdál odchod některých pedagožek doprovázejících recitátory (bez udání pochopitelného důvodu) před vyhodnocením a rozborovým seminářem. Děti tak byly ošizeny o potěšení z předání ocenění i postupujících diplomů a o rady pro další práci s textem.
Ema Zámečníková