Texty: HULÁK, Jakub: Přehlídka dětského divadla Louny, 20. 4. 2018 Deník Dětské scény, č. 0., str. 16, 8.6.2018.

PŘEHLÍDKA DĚTSKÉHO DIVADLA
LOUNY, 20. 4. 2018

Krajská přehlídka dětského divadla v Lounech proběhla už tradičně v režii Městské knihovny Louny, v komorním divadelním sále Klub(ovny) Luna. O moderování přehlídky a příjemnou atmosféru celého přehlídkového dne se postarala ředitelka knihovny Dagmar Kučerová.
Rovnou polovinu letošního programu, tedy pět inscenací (!) zajistily soubory ze ZUŠ F. L. Gassmanna Louny. Za nejzajímavější bych s jistým časovým odstupem označil nejspíš autorskou inscenaci souboru dospívajících dívek Zbytky (ved. Barbora Gréeová) nazvanou Puš ap. Inscenace pojednává především téma tlaku současné společnosti na správnou vizáž dívek. Kolektivní výpověď je velmi šťastně „odpíchnuta“ od autentických nahrávek rozhovorů pořízených v terénu – respondenti odpovídají na otázku, jak si představují „ideální holku“. Výpověď posiluje i prostorové uspořádání, kdy diváci sedí ve společném kruhu s protagonistkami inscenace. Některé části jevištní koláže jsou ale zatím disproporčně dlouhé, její epický charakter navíc v jedné fázi naruší zbytečně ilustrativní „scénky“.
Pozoruhodným počinem je také Plaznazbor souboru Špenát a kedlubna (ved. Pavel Skála, spolupráce Barbora Gréeová). Jde o pásmo několika básní Christiana Morgensterna s použitím různých překladů, dokonce i německých originálů. Poutavý úvod, kdy hráči už během příchodu diváků kreslí křídami na zem, a pak se v úvodu představení válejí na zemi a jsou čím dál víc umazáni od kříd, ale možná slibuje trochu víc, než později splní. Po expozici (Jak si šibeniční dítě zapamatuje jména měsíců) se hra čtyř protagonistů souboru slibně rozvíjí (Koleno), rozehrání dalších básní (Šlasi a Trychtýře), ale působí až příliš popisně, pak už nápadů výárazně ubývá (Voda). Báseň Veliké Lalulá překvapí moc hezkou a vyspělou kreací s loopujícím amplionem, v textu by se ovšem dala najít mnohem větší dramatičnost. Celkově ale představení zaujalo mnoha nápady, neobvyklým nasazením a přesvědčivostí, i když nakonec zůstalo hodně na povrchu. Nová Jana souboru Děti v kaši (ved. Pave Skála, spolupráce Leona Houdková) se vyjadřuje k tématu šikany, nesnášenlivosti k nové spolužačce ve třídě. Ve skutečnosti se ale zdá, že v příběhu
dívky Jany o moc nejde, na konci převládne pocit, že se všechno až příliš jednoduše vysvětlilo a vyřešilo. Dobře zde fungují drobné charakterizace jednotlivých postav a jejich motivace, ovšem v rámci černobílého schématu. Podobně schematicky působila i představení
inscenací Ztráta souboru Děti v ohni, pojednávající konflikt skupiny spolužáků vyvolaný krádeží bundy, nebo 100 a pak možná souboru Stonožka ve sprše.
Zajímavým počinem na poli dětského divadla je komorní příběh nazvaný Ela a Lila v podání souboru Žlutý citrón ze ZUŠ Louny(ved. Oksana Kaplanová). Zhruba desetiminutová inscenace rozehrává drobný výňatek z rozsáhlého díla Eleny Farraute Geniální přítelkyně, zážitek z dětství, který dvě dívky rozehrávají za pomoci dvou panenek a štaflí. Jedna z dívek je zároveň vypravěčkou příběhu. Škoda jen, že je tón vyprávění od začátku do konce tak přehnaně vážný a melodramatický, příběhu navíc chybí pointa, místo toho prostě najednou skončí.
Mladivadlo ze ZUŠ Litoměřice (ved. Lenka Pařízková) přijelo do Loun se slibně rozpracovanou inscenací, nazvanou Já. Soubor dospívajících dětí zde pojednává vnímání světa dospívajícími dětmi. Inscenace zajímavě kombinuje sebezpytné autorské texty členů souboru, básnický text Jiřího Charváta Co vidíš, když zavřeš oči a odbornou studii (Iva Žaloudíková: Změny v psychice a chování u dospívajících ve věku 11–15 let). Jednotlivé části této koláže spolu ale zatím příliš nekomunikují, mají navíc různou kvalitu. Ze srovnání zatím vycházejí nejlíp autorské texty, výrazně hůř pak báseň Jiřího Charváta.
Představení A co říkají vám souboru Puberťáci s. r. o. ze ZUŠ Litvínov (ved. Lena Slámová) nebylo ani tak divadlem, jako spíš jednoduše propojeným pásmem sólových výstupů, kde členové souboru ve věku kolem 15 let prezentovali vlastní literární výtvory. Ale dlužno říct, že některé z textů byly velmi zdařilé, stejně jako jejich autorské interpretace. Nejvíc v paměti utkvěla výpověď syna rockerů, který je v očích svých rodičů nesnesitelně slušný a upravený.
Opravdu „nedivadelně“ pak ale působila vystoupení dvou dalších souborů. Žalánci ze ZŠ a MŠ Žalany (ved. Barbora Schneiderová) spíš jen odrecitovali prolog ke knize Markuse Zusaka Zlodějka knih, Vrána a liška I. A. Krylova v podání dvou dívek ze ZŠ a MŠ Bohosudov v Krupce (ved. Štěpánka Mazačová) byla jen mechanicky rozdělenou interpretací známé bajky mezi dvě recitátorky.
Lounské přehlídce nechyběla řada zážitků zajímavých podnětů, chyběl jí ale jasný a přesvědčivý vrchol. Právě proto se lektorský sbor ve složení Ema Zámečníková, Renata Vordová a Jakub Hulák rozhodl nevyužít možnost přímého postupu na celostátní přehlídku. Do širšího výběru ale doporučil hned čtyři inscenace: Ela a Lila, Puš ap, Plaznazbor a Nová Jana.
Jakub Hulák