Texty: LHOTSKÁ, Jiřina: Přehlídka dětského divadla Ostrov, 6. 4. 2018, MDDM. Deník Dětské scény, č. 0., str. 14 - 15, 8.6.2018.

PŘEHLÍDKA DĚTSKÉHO DIVADLA
OSTROV, 6. 4. 2018, MDDM

Karlovarská přehlídka se po hostování v Plzeňském kraji (přehlídka v Dobřanech) vrátila do Ostrova. Ujal se jí místní Městský dům dětí a mládeže a nutno říct, že zodpovědně a s přehledem. Zuzana Janecká, pracovnice MDDM, která přehlídku organizovala, dokázala se svými kolegy vytvořit zázemí s příjemnou atmosférou, pro děti, v době debat vedoucích souborů s lektorským sborem, výtvarné a sportovní aktivity, prostě každý přesně věděl, kde má zrovna být, a co se bude konat.
Přehlídka se konala ve velkém sále Domu kultury a v útulném komorním sálku MDDM.
Do přehlídky se přihlásilo sedm souborů, jeden ale kvůli onemocnění v souboru nedorazil. Ze šesti představení odehrály děti ze ZUŠ Ostrov hned čtyři. Lektorský sbor pracoval ve složení Kateřina Schwarzová, Jiřina Lhotská a Radek Marušák.
Přehlídku zahájil domácí soubor HOP – HOP, který v režii Ondřeje Šulce se představil hned ve třech inscenacích. Ema je dramatizací knihy Petry Braun Ema a kouzelná kniha. Jde o pohádkový příběh neobyčejné dívky a neobyčejné knihy. Inscenace staví na obrazech, kdy je především na divákovi, aby si příběh verbalizoval. Obrazy ale nejsou dostatečně čitelné a i v jednotlivých situacích se ne vždy dětem daří je naplnit konkrétním obsahem a tak příběh zůstává nepříliš přehledný.
Kryšpín zmizel je autorská inscenace, která řeší šikanu mezi dětmi. Inscenace má složitý kompoziční princip (skoky v čase a v situacích), ve kterém se divák občas ztrácí a pracuje se znakem a vysokou stylizací. Děti se ale v nabídnuté formě cítí jistě, přesně vědí, co v jednotlivých situacích řeší. Inscenace byla doporučena k širšímu výběru na DS.
Třetím vystoupením dětí pod vedením Ondřeje Šulce byla spíš ukázka kvalitní práce v hodinách než hotový divadelní tvar. Jojo - příběh malého človíčka (loutka), který se ocitne v rodině s dětmi a zažívá s nimi jednotlivé situace, tak vyzní marginálně. V etudách se děti soustředí především na práci s loutkou, předmětem nebo stínohru. A v konkrétních situacích pak není zřejmý vztah hrajících postav, Joja a jednotlivých vytvářených akcí. Navíc ty působí často nahodile a nedůsledně.
Domácí soubor HOP - HOP, tentokrát v režii Ireny Konývkové se představil ještě v dramatizaci stejnojmenné knihy izraelského autora Uri Orleva
Běž, chlapče, běž. Příběh, který vychází ze skutečných událostí, je příběhem židovského chlapce v Polsku, kterému jako jedinému z rodiny se podaří utéct z židovského ghetta. Několik let se schovává v lesích a ve vesnických rodinách. Přestože přijde ve válce o ruku, podaří se mu nakonec přežít. Sama předloha poskytuje nosné téma a nepostrádá dramatičnost, čehož inscenátoři dokázali využít. Inscenace nepostrádá napětí, silné situace a vyrovnané herecké výkony. Celý plán a téma inscenace je naplňován fyzičnem akcentovaným v pohybu, vhodně zvolenou hudbou a světelným plánem. K úvaze je samotný závěr, protože propojení tématu inscenace a přesahu do současnosti, vyznělo poněkud proklamativně, neboť nebylo dostatečně divadelně vybudované. Drobné připomínky měla porota k „laškovné“ scéně Kühna a Boženy, která vyzněla poněkud nepatřičně. Dobré by bylo také vyvážit razanci fyzického projevu herců křehkostí, která v inscenaci chybí. Takovou situací, která onu křehkost nepostrádá, je scéna hlavního hrdiny a Halinou. Pro své kvality je inscenace nominována k přímému postupu na celostátní DS.
Tři oříšky pro Popelku upravil podle scénáře F. Pavlíčka Vítek Morávek, učitel ze ZŠ Královské Poříčí. Inscenace měla všechny neduhy nepoučených inscenátorů, ale jednu velkou kvalitu. V pohádce vystupovali všichni žáci malotřídní školy (přes 30 dětí) v malé obci s 800 obyvateli. Vystoupení je ukázkou dobrého propojení školy s veřejností, společného sdílení života v obci. Vedoucí dramatického kroužku Vítek Morávek navíc projevil velký zájem o práci v tomto oboru a byly mu poskytnuty kontakty na Artamu.
Deník praštěný ségry a šílenýho bráchy představil divadelní soubor Rytíři a Víly ze ZUŠ v Aši. Inscenace je dramatizací knihy Oldřišky Ciprové a režie se ujala vedoucí souboru Pavla Hošková společně se souborem. Dobře sebevědomě vedené děti si ve spolehlivé předloze užily střet holčičího a klučičího světa a prostředky scénického čtení jim umožnily být nad postavou a bavit se samy se sebou. V inscenaci se pracuje s chórem, ze kterého vystupují jednotlivé postavy do situací. Představení má spád a užili si ho jak účinkující, tak i diváci. Vedoucí souboru bylo doporučeno vytvořit ještě větší kontrast mezi holčičím a klučičím světem, kdy ten holčičí působil poněkud jednostranně. Inscenace byla doporučena do širšího výběru DS.
Jiřina Lhotská