Texty: JIRSOVÁ, Zuzana: Přehlídka dětské recitace, Český Krumlov, 26.–27. 4. 2018. Deník Dětské scény, č. 0., str. 7-8, 8.6.2018.

PŘEHLÍDKA DĚTSKÉ RECITACE
ČESKÝ KRUMLOV, VLAŠSKÝ DVŮR
26.–27. 4. 2018

Krumlovské setkání i letos proběhlo ve znamení svátečních dnů. Starobylé prostory Vlašského dvora jsou nejenom překrásné, ale i intimní, čímž velice napomáhají kontaktu recitátorů s diváky. Poděkování za možnost se na tomto místě setkat a recitovat patří majitelce objektu, paní Heleně Pachtové, která též účastníkům přehlídky poskytla velkou šíři sponzorských darů. Všichni lidé z pořádající instituce (DDM Český Krumlov), kteří se kolem přehlídky točí a umožňují její bezproblémový chod, jsou ochotní, vstřícní a trpěliví. K důstojnosti akce nemalou měrou přispívá účast
ředitele DDM Jakuba Pichla. Největší dík pak patří organizátorce Marii Smeykalové. Kromě jiného a jiného je schopna zajistit dětským účastníkům i jejich průvodcům zajímavé doprovodné programy, pevnou rukou a s úsměvem drží otěže časového harmonogramu – a navíc (protože je češtinářka a muzikantka) rozumí tomu, co pořádá, vidí dovnitř. Její slova k recitátorům jsou upřímná, přátelská a poučená.
Stejně jako v minulém roce i letos vedla doprovodný program pro dospělé průvodce recitátorů Hana Patrasová. V semináři představila tituly knih, které jsou inspirativní pro následnou interpretaci. Dílny určené recitátorům vedl Jiří Pokorný. Po oba dny přehlídku uváděl 12letý moderátor Ondra Smeykal. Jeho pozorný a sympatický projev se stal další fungující součástí krumlovské přehlídky. Odbornou porotu zastupovala Jiřina Lhotská, Jakub Hulák a Zuzana Jirsová.
Třetí kategorie, čtvrtek 26. dubna
Interpretaci poezie a prózy nabídlo devět recitátorů. Víc než polovina účinkujících dokázala navázat kontakt, vystavět výpověď, vést ji do pointy a přirozeným způsobem sdělit svůj názor. Čestné uznání za celkově kultivovaný projev získala Zuzana Činková – a to zejména za interpretaci textu Daniely Fišerové Dvojice. Další oceněný, Jaroslav Lukeš, vzbudil pozornost už přednesem fejetonku Hanba od Rudolfa Křesťana. Druhý a známý text (Jiří Žáček, Hledám tátu) sděloval neobyčejně přesvědčivě, neboť k tématu přistupoval civilně a s odstupem. Třetí čestné uznání si z Krumlova odvezla Matylda Mandovcová. V úryvku z prózy Domov pro Marťany od Martiny Drijverové prokázala schopnost porozumět tématu, odlišit situace, gradovat.
Na celostátní přehlídku DS Svitavy postoupila Adéla Knížová. Žáčkova Jarmareční píseň na počest prvních vzduchoplavců jí neposkytla příležitost ztotožnit se s textem a sdělit osobní přístup. Přesto Adéla okamžitě navázala kontakt s diváky, upoutala, dodržela autorem danou formu a verše sdělovala po smyslu. Recitátorka potvrdila své schopnosti osobitým přednesem textu Jiřího Suchého Mravenec. Rovnocenný postup si zasloužil
Pavel Mareš. V poměrně rozsáhlé Eliotově básni Des respektoval verše, zvládal přesahy a sděloval větné celky. Pavel se stal se vypravěčem, který divákům přirozeně a s nadhledem ukazuje svůj názor na věc. Druhý přednes, úryvek z knihy Tajný deník Adriana Molea (Sue Townsendová)
tentokrát nevyzněl. Text je interpretačně obtížný. Jde o dlouhý výčet časových údajů doprovázených strohým konstatováním, přičemž zvolený úryvek tvoří samostatný a kompozičně uzavřený celek, nepostrádá vtip a gradaci. V okresním kole byla Pavlova interpretace obou textů sdělná a vyrovnaná.
Čtvrtá kategorie, čtvrtek 26. dubna
Z jedenácti vystupujících byly oceněny dvě recitátorky, a to Kateřina Bendová, která se ctí a s pochopením (úměrným věku) přednesla nejednoduchý text Ludvíka Aškenazyho Brutus a Hana Reitzová za interpretaci básně Nikdo, jejímž autorem je Shel Silverstein.
Karolína Jasovská, která postoupila na celostátní přehlídku, nabídla dva zcela žánrově odlišné úryvky z rozsáhlejších prozaických děl (první text: Sheila Ochová Sůl země a blbá ovce). Karolína v obou případech prokázala svou recitátorskou zkušenost. Umí zaujmout diváky, vnímá prostor. Její řeč je kultivovaná, přičemž neztrácí na přirozenosti. Má dar vyprávět, větné celky sděluje vázaně a po smyslu. Nominována byla za interpretaci úryvku z knihy Havrane z kamene od Tomáše Pěkného. Lektorský sbor doporučil akcentovat pozici vypravěče a tuto parketu udržet
i v oslovování a v přímé řeči. Další postup získal Daniel Paukner, recitátor, který se na krajské přehlídce objevil poprvé. Přestože nemá dlouhodobější zkušenosti s vystupováním, dokáže, díky osobnímu zaujetí a autenticitě projevu, vzbudit divákovu pozornost. Je vypravěčem, který ví, co říká. Daniel zaujal již v přednesu textu Zdeňka Jirotky Saturnin. Zvolená část z expozice knihy, kterou nelze interpretačně vystavět jako samostatný a vypovídající celek, však recitátorovi znemožnila vytvořit ucelenou výpověď. Volba druhého textu, dramatické části příběhu
Pes Baskervilský (A. C. Doyle), byla naopak velice šťastná. Ucelený úryvek umožnil Danielovi vyprávět, vylíčit atmosféru, vzbudit napětí – a přenést své zaujetí pro dobrodružství na diváky.
První kategorie, pátek 27. dubna
Z celkového počtu 14 vystupujících byla pro výjimečně dobrou a přirozenou interpretaci oceněna téměř polovina zúčastněných. Tito začínající a malí recitátoři přinesli obraz smělosti, autenticity a upřímnosti – a také svědectví o citlivém a poučeném vedení. První kategorie se stala perličkou celé přehlídky. Pokud by lektoři museli vybrat pouze dva postupující, těžko by se rozhodovali a patrně by k některému z úspěšných interpretů nemohli být zcela spravedliví. (Osobně jako pozitivum vnímám skutečnost, že u nejmladších recitátorů nejde o další postup. Samotná účast na krajské přehlídce je povzbuzením pro ty, kteří se „drápkem chytnou“ a budou chtít pokračovat, aniž by ve svém věku a v osobním vnímání nabyli pocitu, že neuspěli.)
Cenu za přednes si z Krumlova odvezli tito recitátoři: Anežka Bendová (Jaroslav Vejvoda, Babičko, pošli mi modrýho slona), dále Barbora Bosáková (Jiří Kahoun, Sluníčko a malý čmeláček), a také Ondřej Čada (Lubomír Feldek, Zapomnětlivý). Ocenění
získal též Maxim Dlouhý (Jiří Kahoun, Sluníčko a dva kamarádi), dále Kristýna Koptíková (Jiří Kahoun, Povídavá rybička). A také Marek Holec, který přednesl svou vlastní slovní hru s textem Františka Hrubína O řepě.
Druhá kategorie, pátek 27. dubna
V této kategorii vystoupilo 12 recitátorů. Několika z nich se nepodařilo sdělit svůj vlastní výklad, tedy důvod, proč právě toto přednášejí, neboť si vybrali buď myšlenkově složitý text či úryvek s více dějovými liniemi.
Cena za vyprávění příběhu Jak se narodil Kvído od Miloše Kratochvíla byla udělena Adéle Hančové. Oceněna byla také zkušená, šikovná a kultivovaná vypravěčka Viktorie Mohňanská. Dějově a tematicky komplikovaný úryvek z knihy Lubora Faltejska Docela malé zemětřesení s názvem Nápověda je věda ji vedl spíš k líčení jednotlivých situací, a celkové sdělení se rozdrobilo, uniklo. Na celostátní přehlídku postoupil
Jakub Kasper, který si šťastně vybral báseň Sergeje Michalkova Křišťálová váza. Humorný text mu „sluší“. V krajské přehlídce dokázal postupně a s nadhledem projevit svůj názor a vést ho do pointy. Pouze v prostřední sloce, kdy verše otevírá anafora, působily intonace mechanicky, jakoby nedůležitě – a to právě jen v opakujících se souslovích. Další postupující, Kristýna Sovová, s porozuměním absurdnímu humoru uchopila
Silversteinovu báseň Monika, co chtěla koníka. Silversteinovy verše si získaly oblibu u čtenářů různého věku a jsou často dětskými i dospívajícími recitátory interpretovány. Kristýnin přednes však nad jiné zazářil. Kromě toho, že si je vědoma toho, co chce říct, zvládla veršovanou formu, dialogy, „netlačila na pilu“, gradovala. A co víc, podařilo se jí vytvořit i náznak napětí. Závěrečnou sloku mírně rytmizovala. Pokud jde o záměr (a bylo by to asi zajímavé), je potřeba úmysl dotáhnout tak, aby se způsob vyjádření stal dalším fungujícím prostředkem ke zvýraznění recitátorčina nadhledu. Pakliže se rytmizace vloudila mimoděk, jako dozvuk dětského skandování, bylo by dobré zkoušet to jinak.
Není co dodat, snad jen potvrdit, že v Českém Krumlově bylo, je (a určitě i bude) dobře.
Zuzana Jirsová