Texty: ČÁPOVÁ, Jitka: Na Duhové divadlo se valil proud diváků. Písecký svět, 11. 6. 2013.

Na Duhové divadlo se valil proud diváků

11. 6. 2013 | Karolína Kubíková | Diskuze (0) | Školství

8. ročník Duhového divadla proběhl v Písku 31. 5. – 1. 6. Na letošní celostátní divadelní přehlídku se sjelo 239 účastníků ze čtrnácti základních a středních waldorfských škol v ČR – Písek 3x, Semily 2x, Brno , Ostrava 2x, Č. Budějovice 2x, Příbram, Praha Jinonice, Praha Dědina, TS Light Praha. K vidění bylo 21 představení na pěti scénách. Své letošní pocity popisuje hlavní organizátorka Duhového divadla Jitka Čápová.

O tom, co přináší dramatická výchova dětem, o tvůrčím kvasu, o sociálních procesech a zkušenostech již bylo řečeno mnohé i v souvislosti s Duhovým divadlem. Ráda bych na tomto místě zmínila něco jiného, co mě zaujalo na letošním ročníku. Je to přínos takové akce pro mladé diváky.

Kolik divadelních představení asi vidí dnešní dospívající za rok? Je mezi nimi i klasika? To jsou otázky do ankety, kterou možná uspořádáme před příštím Duhovým divadlem. Velmi mě proto těší vidět v pátek odpoledne dívenky z nejrůznějších škol, jak si dodávají odvahu a nakonec vstoupí. Na první představení nesměle, ale pak už je divadelní magie a atmosféra přehlídky zcela pohltí a suverénně kráčí od jednoho divadla ke druhému. Dvacet jedna příležitostí prožít zajímavý příběh, dvacet jedna příležitostí se s někým setkat. Víte, co to pro holku z osmé třídy znamená? I kdyby představení nebylo zajímavé, to všechno okolo je důležité. V tomto věku žijí naši potomci intenzivně potřebou komunikace a vztahů. I kdybychom pominuli kulturně vzdělávací aspekt klasických divadelních her, jsem ráda, že se mohou díky Duhovému divadlu setkat v hledišti, ve škole, v jídelně, na cestě. Tento prostor existuje i díky dlouhodobé podpoře města Písek a Jihočeského kraje a firem Natural, Tiskárna J. Bromová a Fošum cars s.r.o.

Z vystoupení letošních osmáků ZŠ Svobodná – Ondřej Chmelík a Václav EliášekVděčnou skupinou diváků jsou děti z písecké waldorfské školy Je milé vidět v pátek odpoledne skupinky páťáků a šesťáků, jak pokukují po starších spolužácích, tváří se jako velcí a v koutku duše si plaše říkají: „Tak tohle nás jednou také čeká…“.

Je velmi radostné sledovat sedmáky, kteří se na prahu puberty semkli ve veselou bandu a po své divadelní prvotině poctivě obchází celý víkend přehlídku a přes filtr svých čerstvých zkušeností detailně studují práci svých kolegů.

Je nesmírně krásné zažít osmáky po premiéře a vnímat ono: Dokázali jsme to! Jejich únava se mísí s euforií a v této náladě prožijí celou přehlídku. Jsou těmi nejchápavějšími diváky. Přesně ví, jak se cítí kolega v roli zamilovaného Romea a jaké to je, když vypadne text.

Deváťáci na konci školního roku ždímají zážitky z každé vteřiny a nenechají si toto rozpoložení ničím kazit. I scénář ke svému představení si napsali sami. Stávají se stále více režiséry svého života. A jako třešničky na dort se z nejrůznějších stran přikutálí bývalí žáci waldorfské školy, kteří si na představení deváťáků dávají sraz. Potkají zde mnoho bývalých učitelů a spolužáků, je čas a prostor na vzpomínky i novinky.

A ti starší diváci? Letos jsem díky dospělým divákům zažila, že i potíže mohou potěšit. Představte si, že na představení píseckých sedmáků přišlo dvakrát tolik lidí než byla kapacita sálu. Zklamat diváka a poslat ho pryč? To jsme nechtěli. Diváci trpělivě počkali a herci předvedli své krásné představení dvakrát za sebou. Dvakrát naplno. A diváci to náležitě ocenili.

Všechny zmíněné divácké proudy se slijí v jeden a tenhle jedinečný elixír se s obrovskou silou valí z hlediště na jeviště. A herci ho odjakživa lačně pijí. Bez diváků nemůže existovat žádné představení. Proto děkuji všem, kteří letos přišli.

JITKA ČÁPOVÁ, učitelka ZŠ Svobodná