Texty: VAŠUT, Svatopluk: Napajedla, Zdeňka Štěpánka, Černá královna, recenze, KP HDM Němčice nad Hanou 2018

Divadelní soubor Zdeňka Štěpánka Napajedla
Pavel Grym: Černá královna

Černá královna - pohádka Pavla Gryma. Výpravné představení, které je projektem Miroslavy Havalové, řežisérky a zejména autorky scénografického řešení. Scéna je náročná značným počtem prvků, většinou kvadratických rozměrů. Barevnost šíří do prostoru kostýmy klaunů, kteří jsou nositeli legrace, zábavy a skečů, které diváka zvedly ze sedadel. Hudba Josefa Kolína, respektive písničky nevynikají hudebními nápady a invencí. Postrádají opravdový cit, vřelost, ale i v základu též pestřejší orchestraci. Unylost jim dodali interpreti. Písně se předtáčely, herci se je nemuseli nijak zvlášť učit a obsah uvěřitelně sdělovat přes rampu. Výroba dekorací je důkladná a náročné, svědomitá, což nelze říci o práci režisérky s hercem. Zásadně aranžuje důležitá sdělení do hloubi či přímo na dno scény a to tak, že herec je zády k divákovi. Proto malá Alenka (nedisponující zatím plným hlasem) se stávala pro diváka v ten moment nezajímavou. Ani její starší sestra (jak výchovné), která ji čte před spaním z pohádkové knížky, neprojeví kousek citu či sesterské lásky v dialogu a už vůbec ne písničkou, při které neví jak se pohybovat, tak aspoň přešlapuje a houpe se. Shrnuto, herecká příprava - průprava mizivá. U zestárlé Alenky, trochu odvážnější a přirozenější herectví.

Jedna z nejsilnějších, nejdramatičtějších scén ‒ „lákání za zrcadlo“ zdaleka nebylo vytěžena. Hráno vzadu, zády k divákovi. Kůzlátka ve známé pohádce dostávají poučení od kozy ‒ neotvírat, neodcházet s cizími lidmi pryč do neznáma. Tento závažný opakovaný apel k ochraně důvěřivých dětí (zejména v dnešní době facebooku) zůstal nepovšimnut.

A čas věnován k rozluštění básně „Když kvíčerom se sešli“, no že by divák šílel nadšením? Vůbec ne, povídal si mezi sebou. „Aplaudometr“ vyskočil při vzpěračské soutěži ‒ protože „to bylo to divadlo!“, soubore. Hra měla čím dál stejný temporytmus, který z mnoha výše řečených důvodů, uspával.

Tento sympatický kolektiv s přihlédnutím kolik energie i času věnoval inscenaci, nutně potřebuje pevné režijní vedení, které bude řešit jen režijní problémy ‒ aranžmá, vztahy mezi postavami, dikci a vhodnost či nevhodnost scénického řešení a hudebního nastudování. Na paní režisérku, scénografku bylo tentokráte nakladeno příliš povinností, možná dobrovolně, že paní Havalová? Má divadlo ráda, slouží mu a to je velmi cenné. Soubor jí věří a jde s ní. Příští inscenace ukáže, nakolik se posunuli výše ve snaze dělat dobré divadlo jak pro děti, tak i pro dospělé. Zlomte vaz!

Svatopluk Vašut