Texty: STROTZER, Milan: Brno, Strom, Hrnečku, vař!, recenze, KP HDM Němčice nad Hanou 2018

Divadlo Strom Brno
Jan Říha na motivy pohádky Karla Jaromíra Erbena: Hrnečku, vař!

Z potřeby dopřát si potěchu z činorodého divadelního tvoření vzniklo dvoučlenné brněnské divadlo Strom, jehož první inscenaci jsme mohli spatřit na němčickém Hanáckém divadelním máji 2018. Výchozí předlohou souboru byla známá pohádka zapsaná Karlem Jaromírem Erbenem Hrnečku, vař! Jan Říha, režisér a herec nově utvořeného souboru, se nespokojil s přímočarým jevištním převodem kraťoučké pohádky. Jeho dramatizace nese výrazný autorský podíl. Připojil rámec, který nabízí Erbenův záznam, a sice situaci na trhu, kde se potkají prodejce vajec a trhovkyně nabízející košíkářské zboží. Z jejich vzájemného dialogu vyplyne, že mají kromě neúspěchu s prodejem zboží společné i to, že mají vztah k obci Obyčejov, kde se navzdory názvu dějí neobyčejné věci. Jednou z nich je příhoda s hrnečkem, který vařil kaši a nebyl k zastavení. To je odrazový můstek pro vyprávění a demonstraci pohádkového příběhu. Osoba Matky je zde nahrazena závistivým a lakotným sedlákem Berkou, který se po nezdařeném pokusu získat od stařenky stejný hrneček, jako Dobruška, se dopustí krádeže kouzelného hrnečku a způsobí pohromu s kaší, neboť zapomněl na to, jak lze činnost hrnečku zastavit.

Inscenace v režii Jana Říhy, určená dětem předškolního a ranně školního věku, využívá prostředků činoherního i loutkového divadla. Autor dramatizace pro ni složil čtyři písně a opatřil je vlastními texty. Textovou předlohu lze označit za velice zdařilou. Cenné je na ní krom jiného, že koresponduje s Erbenovou předlohou, dodává ji dramatickou dimenzi, a hlavně nevymýšlí nic, co by nesouznělo s tématem pohádky, ba je podtrhuje. Použití loutkářských prostředků slouží především pro demonstraci dodané příběhové linie zvířátek, a samozřejmě ke klíčové akci vaření kaše a jejímu šíření se po chalupě, vsi i jejím okolí.

Z režijního hlediska je inscenace dobře vystavěna, převypráví přehledně pohádkový příběh. Inscenátoři nenásilnou formou zařazují pasáže, v nichž dochází k interakci s dětským publikem, které se hercům daří zvládnout tak, aby docházelo k partnerskému vztahu mezi nimi a dětmi a přitom nedocházelo k narušení tempo-rytmu představení či dokonce k retardaci. Herecká vybavenost hrajícího režiséra a jeho partnerky je na velice dobré úrovni. Ocenění hodný nadstandardní herecký i pěvecký výkon podala Martina Zitová. K realizaci zdařilého inscenačního tvaru přispěla nemalou měrou vkusná a funkční scénografie Svatavy Dofkové.

Milan Strotzer