Texty: ŽENY v Dialogu..., GARDAVSKÝ, Vladimír: Ženy v Dialogu chodí na zmrzlinu a stárnou. Plzeňský deník 12. 5. 2018

Ženy v Dialogu chodí na zmrzlinu a stárnou

Oblíbené autorské divadlo Maebh působící pod střechou plzeňského Divadla Dialog se již podruhé uchýlilo k nastudování cizího textu. Kmenová autorka a režisérka Oldřiška Ciprová naordinovala tentokrát svému souboru „neobyčejnou komedii“ Mira Gavrana Zmrzlina. Gavran (1961) je bezpochyby nejhranějším současným chorvatským dramatikem. U příležitosti uvedení jeho komedie Smích zakázán spolkem SPODINA byla již zmíněna existence putovního divadelního festivalu GavranFest, který se v různých evropských městech věnuje výhradně dílům tohoto autora a který se uskutečnil už i v Praze. Je však vhodné také připomenout, že absolvent divadelní akademie v Záhřebu založil v roce 2002 v tomto městě vlastní divadlo Gavran Teatar, ve kterém po vzoru Shakespeara, Moliera či Pirandella uvádí v premiéře všechny své hry.
Zmrzlina je zcela jistě nejnáročnější hrou, kterou dosud Maebh inscenoval. Velké nároky klade především na dvě hlavní představitelky matky (Eva Vyskočilová, alternuje Tereza Melková) a dcery (Oldřiška Ciprová nebo Lenka Gracíková), které před zraky diváků zestárnou o 57 let. Celkem osmkrát obě ženy zavítají do své oblíbené cukrárny na zmrzlinu, aby zde ve vtipných rozhovorech probíraly vzájemný vztah i vztahy k mužům, své nejrůznější pocity a životní křižovatky. V první scéně jsou dceři 3 roky a nechce do školky, zatímco její šestadvacetiletá matka musí nastoupit do zaměstnání. Nadmíru svěžím způsobem se posléze například řeší odchod otce od rodiny, soužití s novým matčiným přítelem, otěhotnění dcery s postarším kolegou, jeho následná nevěra, účast na pohřbu otce, přemítání o plastické operaci, o přestěhování do domova důchodců apod. Obě protagonistky v premiérovém obsazení ztělesnily své postavy přirozeně a s pokorou, se snahou pobavit diváky, nikoli stavět na odiv sebe v nadnesených kreacích. Převlékání mezi obrazy probíhá civilně v pozadí jeviště, než obě aktérky opět vklouznou do svých rolí. Důležité jsou citlivé světelné proměny scény dle návrhu Jakuba Zindulky. Oldřiška Ciprová pojala hru jako evergreen, jako příběhy, které se věčně opakují. Oblečení navrhla z džínoviny, která jistě ještě dlouho bude součástí našich šatníků a také hudební doprovod vybrala z nestárnoucích melodií. Proto si také mohla dovolit začít hru datem 1. září 2000, aby se divákům stárnutí dobře počítalo. Poslední výstup se odehrává 25. dubna 2057, ani v budoucnosti se mezilidské vztahy nejspíš nezmění.
Není bez zajímavosti, že po úspěchu Zmrzliny napsal Miro Gavran na stejném půdorysu i komedii pro otce a syna Pivo.

Vladimír Gardavský