Texty: NOVÁKOVÁ, Marie: Politické divadlo na Vysočině. AS 27.3.2018.

Politické divadlo na Vysočině

Letošní ročník přehlídky amatérského divadla JID v Jihlavě se nesl v duchu politického divadla a to včetně inspirativního představení Divadla Líšeň Hygiena krve o zločinech koncentračních táborů.

Činoherní | Experimentální | Krajské postupové přehlídky | Soubory | Studentské


Představení se na Vysočině urodilo bohužel jen pět, ale tvořily ucelený obraz toho, co si o světě myslí současná mladá divadelní generace a podávaly informaci, že česká i světová politická situace není této generaci lhostejná. Bylo zřejmé, že tvůrci jsou schopni vkusně se strefovat do vládnoucích gard i do vlastních řad.

Soubor Nebyl čas je tvořený studenty informatiky a stavařiny a několik let neúnavně oblažuje a vzdělává své spolužáky vtipnými hříčkami, čerpajícími z historie a vyjadřujícími se k současné, v loňském kuse lokální, společenské situaci. Letos uvedli inscenaci Co by kdyby, která cimrmanovským způsobem pracuje s myšlenkou, jak by to vypadalo, kdyby mocný český vládce byl ve skutečnosti podnikatelem (myšlenku odvíjí od skutečnosti, že mocný český podnikatel je naším vládcem). Svižně pak odvyprávějí imaginární příběh pana Karla Čtvrtého – českého podnikatele v oboru stavebnictví, vína, wellness a dalších, workoholika a přičinlivého člověka, který má spory s otcem, studuje ve Francii, přátelí se s italským básníkem Francescem, moravským vinařem Buškem a za poradce má vynalézavého duchovního Arnošta. Inscenace je místy příliš naučně doslovná v upozorňování na paralely s dneškem i v narážkách na historická fakta ze života Karla IV., ale vzhledem k tomu, že slouží jako zábavný vzdělávací doplněk pro spolužáky, nelze jí to tak úplně vyčítat.

Soubor Čupakábra vyšel při tvorbě inscenace Hermann z novinového článku z roku 2007 o německém chovateli Karlu Szmolinském, který vyšlechtil desetikilového králíka. Tato informace se dostala až do Severní Koreje a místí vládu napadlo, že by desetikilový králíci mohli vyřešit hladomor a několik jich od Szmolinského odkoupili. Tento bizarní příběh vypráví v inscenaci veliký králík Hermann, který je odvezen a předán Korejcům. Ambicí souboru je vytvořit grotesku o patologickém vztahu chovatele a zvířete, o obludnosti severokorejského režimu a absurditě mezinárodní diplomacie, zůstává bohužel v opatrných vodách všeobecné legrace. Inscenace má pak podobu poněkud mdlé bakalářské historky.

Soubor GT Hlinsko uvedl vlastní razantní úpravu hry Davida Drábka Švédský stůl a následně sérii Stand – up výstupů. Drábkovu ne příliš hlubokomyslnou mladickou hříčku tvůrci rozšířili o několik postav a rautovým poživatinám napsali charaktery současných subkultur. Vytvořili tak vtipný obrázek gastrosnobismu. Na jejich švédském stole si tak můžeme vybrat pravdoláskařskou špičku, veganský hipster toust, punkovou topinku, vintage laskonku, metrosex lososa a další. Konverzační komika je to chytrá a sympaticky sebeironická, ale stejně jako Drábkova hříčka nemá potřebné napětí a překvapivý vývoj, aby udržela pozornost bezmála hodinu. Stand – upy se ukázaly jako ideální formát pro touhu a nadání herců z GT Hlinsko vkusně a zcela autorsky si střílet z hipsterů, ezoteriků, levicových intelektuálů, kulturistů i amatérských divadelníků, ve většině výstupů s přesnou mírou trapnosti a angažovanosti.

Soubor Praškeble uvedl autorskou hru Sklenice, která je volně inspirovaná povídkou Raye Brandburyho, ale je posunuta do prostředí českého maloměsta. Inscenace kombinuje poetiku seriálu Akta X, Černé sanitky, povídek E.A. Poea a raných filmů Miloše Formana. Hrdina, archetypální postava důvěřivého prosťáčka, je „šmejdy“ přesvědčen, aby si zakoupil sklenici s podivuhodným obsahem. Tato sklenice přitahuje jako lampa můry všechny obyvatele obce, kteří se na ni chodí dívat, pít pivo a spřádat konspirační teorie. Hrdina přestává být díky své sklenici sám a získává v obci popularitu. A také si začíná postupně uvědomovat, že ho manželka, která jím pohrdá a obsah sklenice mu vylije, podvádí. Co nebo kdo se stane novým obsahem sklenice, která zahání samotu, je nasnadě. Adaptace na české prostředí je nemilosrdná, vykresluje ve všech barvách buranskou společnost, která je odpudivá i dojemná, ve vleku podvodníků a konspirátorů. Povídka je do českého prostředí převedena nebývale zručně, autoři adaptace precizně pracují s jazykem a jeho mnohovrstevnatostí, klišé a slangem. Některé řeči postav a herecké prostředky jsou za hranicí dobrého vkusu, ale možná i to k prostředí českého maloměsta patří. Jihlavský divadelní prostor DIOD nabízí variabilní, plně vybavený sál, pořadatelé jsou přívětiví a pořádají přehlídku jako přátelské setkání, s kávou, koláčem a večerní hudbou v příjemném baru, nikoli jako soutěž. Proto neváhejte, milí amatéři a příští rok se vydejte hrát do Jihlavy.

(Fotografie z přehlídky hledejte na tomto odkazu: http://jid.slunceweb.cz/…07-gthlinsko – pozn. red.)

Autor: Marie Nováková