Texty: ČEPKOVÁ, Kristýna: 35. Západočeská přehlídka v Horažďovicích. AS 25.3.2018.

35. Západočeská přehlídka v Horažďovicích

Letošní ročník horažďovické přehlídky se nesl v duchu velkých i malých změn. Některé věci ale chválabohu zůstaly při starém.

Činoherní | Hudební | Krajské postupové přehlídky | Soubory | Recenze


Dramaturgie přehlídky byla letos až nebývale pestrá co do žánrů i konkrétních inscenačních přístupů jednotlivých soutěžících souborů. Kromě dospělé činohry jsme se dočkali také hudebního divadla a pohádky. V soutěžní části přehlídky bylo odbornou i diváckou porotou hodnoceno devět inscenací. Jednoznačně bodovalo karlovarské Divadelní studio D3 s inscenací Psí kůže. V odborné porotě zasedli František Zborník (předseda), Martin Vokoun a ke svému štěstí znovu také autorka tohoto článku.

Přehlídka, která tradičně běžela již od pondělního večera v podobě tzv. nesoutěžní sekce navázala částí soutěžní opět ve čtvrtek večer. Horažďovický kulturní dům zaznamenal několik změn, z nichž ta nejvíce viditelná je změna jeho vedení. Paní Libuše Mužíková, která odešla (nebo spíše neodešla) do důchodu sice již není ředitelkou KD, hlavní postavou přehlídky však naštěstí zůstává dál. Mimoto otevřela literární kavárnu nedaleko „kulturáku“, kde se čas od času také hraje divadlo. Libuščino setrvání ve funkci ředitelky bylo přijato velmi pozitivně. Nikdo by si totiž tento svátek amatérského divadla bez ní neuměl představit. Pro úplnost nutno dodat, že letošním ročníkem počínaje se na financování, chodu a zdárném průběhu přehlídky výrazněji podílí vedení města, které se de facto stalo hlavním pořadatelem a za to mu patří dík.

Ve čtvrtek večer mohli natěšení diváci – dospělí i dětští – zhlédnout proslulou Drdovu pohádkovou komedii Hrátky s čertem v podání souboru Schody Sušice. Téměř věrná replika filmového zpracování této veselé hříčky ze své podstaty příliš neoplývala invencí, ale nabídla několik úctyhodných hereckých výkonů a publikum vypadalo spokojeně.

S prvním pátečním představením nastoupila takříkajíc náročnější dramaturgie v podobě autorského textu Rodinné album v inscenaci režisérky Ireny Henzl Velichové a souboru AMCETH Plzeň, který si možná diváci pamatovali díky loňskému představení Zdravotní vycházka s nadprůměrnými hereckými výkony. Ty se konaly i letos, ačkoli text byl porotou shledán problematickým, ať už hlediska žánrové definice či struktury a proporcí.

Divadlu vyloženě oddechovému pak patřil páteční večer. Divadlo bez zákulisí Sokolov dovezlo inscenaci hry Antonína Procházky S tvojí dcerou ne, která je režijním debutem herce Petra Boora. Režijně i herecky dobře zvládnutou komedii publikum velmi ocenilo, porota vytkla spíše praktické chyby a několik detailů, které jsou však pro tento žánr velmi důležité. Co však bylo třeba ocenit byla vkusná míra humoru a herectví všech zúčastněných zaměřené především na situaci a tzv. „hereckou partneřinu“, nikoli na umělé vyrábění srandy, což u tohoto lehčího žánru nebývá samozřejmostí…

Sobota přinesla náročnější divácké zážitky, a to počínaje ranním představením. Inscenace textu (původně televizního scénáře) Vladimíra Körnera Psí kůže v režii Anny Ratajské sklidila zasloužený potlesk i kladné hodnocení poroty. Poměrně velkolepé dílo Divadelního studia D3 Karlovy Vary přineslo silný příběh, autentickou atmosféru, divadelní imaginaci a vyrovnané herecké výkony, jak je ostatně u D3 zvykem. Technické potíže, s nimiž se soubor na místě potýkal, tak nemohly výsledný dojem příliš ohrozit. Inscenace si vysloužila nominaci do Volyně a posbírala několik cen (kromě několika cen hereckých také za hudbu, scénografii a samozřejmě za režii). Soubor potvrdil, že dělá divadlo s názorem, poetickou kvalitou a na úrovni, která mnohdy snese srovnání s prací profesionálních divadelníků.

Odpolední „duet“ dvou hereček odehrávající se na tenké hranici mezi životem a smrtí – současný text Vojtěcha Štěpánka Nevim rozpoutal vášnivou diskuzi v tzv. porotovně i mezi diváky, což je koneckonců dobře. I přes problematičnost této dramaturgické volby i určité slabiny zvoleného textu bylo třeba ocenit herecké nasazení obou protagonistek – členek DS Žumbera Plzeň.

Následoval Král a lazebnice – komediální variace na legendu o králi Václavu IV. a jeho údajném románku s krásnou lazebnicí Zuzanou, kterou hrál Divadelní spolek Trosky Kraslice v režii Josefa Berana. Režijně značně problematická divadelní adaptace prózy Zdeňka Mahlera bohužel nebyla příliš žánrově definovaná ani důsledně situačně vyložená.

Večerním bodem sobotního programu pak byl Saturnin Zdeňka Jirotky v „kolektivním pojetí“ souboru JakoHost Plzeň v doprovodu živé swingové kapely. Ta sama předurčovala podobu celé inscenace nebo chcete-li celého večera, který se nesl v nostalgicky milém duchu první republiky, humoru a elegance. Divadlo na pomezí rozmarné hudební revue a inscenovaného koncertu swingových šlágrů publikum nadchlo a Saturnin si vysloužil hlavní cenu divácké poroty, ale také doporučení do Volyně od poroty odborné, stejně jako herecké ceny pro představitele titulní role a představitelku hlavní role dámské.

První ze dvou představení naplánovaných na neděli měli takříkajíc na svědomí členové Divadla Za oponou Klatovy, kteří vyrukovali na obecenstvo s roztomilou parodií westernového žánru Vítr ve větvích sasafrasu. Trochu přehnanou stopáž inscenace a její místy pokulhávající temporytmus vyvážilo nasazení všech herců, smysl pro komickou nadsázku a cit pro žánr, byť třeba dovedený k dokonalosti jen z části. Soubor má rozhodně potenciál, který by bylo záhodno rozvíjet a můžeme se těšit, s čím klatovští přijdou příště.

Posledním soutěžním představením přehlídky byl Krysař v dramatizaci Jakuba Kolára a v režii Petry Brtičkové z Divadelního spolku Jezírko Plzeň. Pro diváky Krysařova příběhu neznalé možná trochu komplikovaná a docela nesrozumitelná aktualizovaná hříčka „volně na motivy“ se pohybovala na rozhraní komedie s parodickými prvky a psychologického dramatu. Zajímavým, i když v tomto případě ne zcela dotaženým nápadem je rozdvojení titulní role na dvě personifikovaná Krysařova já, která spolu soupeří, ale navzájem se potřebují. Autor textu ani inscenační tým však tuto možnost plně nerozvinuli v dramatické situaci, takže zafungoval spíše jako jednorázový vtip.

Na závěr mi dovolte obligátní osobní poznámku. Horažďovická přehlídka si přes všechny drobné i větší změny uchovala svou rodinnou atmosféru, za kterou sem mnozí každoročně přijíždíme. Pečlivou organizací, pracovním nasazením i obyčejnou lidskou vlídností všech zúčastněných naplňuje v pravém slova smyslu dnes již zlidovělé rčení: „Divadlo se má dělat pořádně, ale nemá se brát příliš vážně.“ Na konci tohoto článku ještě jeden osobní vzkaz panu předsedovi odborné poroty (pokud tedy dočte až sem): Letošní Horažďovice opět byly tuze milé. (-kč-)

Níže najdete podrobné výsledky a v příloze pak fotografie z představení Psí kůže a Saturnin (pozn. red.)

Na návrh odborné poroty udělili pořadatelé následující ocenění:

Čestná uznání za herecké výkony

Radku Nakládalovi za roli Martina Kabáta v inscenaci Jana Drdy: Hrátky s čertem Divadelního souboru Schody Sušice

Soně Kratochvílové za roli Ona v inscenaci Jana Sojky: Rodinné album AMCETH Plzeň

Michaele Bímové za roli Sandry v inscenaci Antonína Procházka: S tvojí dcerou ne Divadla Bez zákulisí Sokolov

Haně Džudžové za roli Libuše v inscenaci Antonína Procházka: S tvojí dcerou ne Divadla Bez zákulisí Sokolov

Petru Johanovskému za roli Smrťáka v inscenaci Vladimíra Körnera: Psí kůže Divadelního studia

D 3 Karlovy Vary

Michaele Adámkové za roli Kristýny v inscenaci Vojtěcha Štěpánka: Nevim Divadelního spolku Žumbera Plzeň

Kláře Gajerové za roli Ády v inscenaci Vojtěcha Štěpánka: Nevim Divadelního spolku Žumbera Plzeň

Miroslavě Bíbové za roli Šaška v inscenaci Josefa Berana: Král a lazebnice Divadelního spolku Trosky Kraslice

Jindřichu Gregorovi za roli J. E. Rockfellera v inscenaci René de Obaldia: Vítr ve větvích sasafrasu Divadla Za oponou Klatovy

Radku Kozlerovi za roli Seppa Jörgena v inscenaci Jakuba Kolára: Krysař Divadelního spolku Jezírko Plzeň

Čestné uznání

Miroslavě Bíbové za kostými v inscenaci Král a lazebnice Divadelního spolku Trosky Kraslice

Ceny za herecké výkony

Martinu Cirklovi za roli Eliáše v inscenaci Vladimíra Körnera: Psí kůže Divadelního studia D 3 Karlovy Vary

Luboši Štěpánovi za roli Arnolfa v inscenaci Vladimíra Körnera: Psí kůže Divadelního studia D 3 Karlovy Vary

Petru Richterovi za roli Haugvice v inscenaci Vladimíra Körnera: Psí kůže Divadelního studia D 3 Karlovy Vary

Evě Šollové za roli Smrtky v inscenaci Vladimíra Körnera: Psí kůže Divadelního studia D 3 Karlovy Vary

Pavlu Bártovi za roli Saturnina v inscenaci Zdeňka Jirotky: Saturnin Divadla JakoHost Plzeň

Marii Mušce Chmelíkové za roli Barbory Terebové Saturnina v inscenaci Zdeňka Jirotky: Saturnin Divadla JakoHost Plzeň

Ceny

Petru Boorovi za režii a herecký výkon v roli Rudly v inscenaci Antonína Procházka: S tvojí dcerou ne Divadla Bez zákulisí Sokolov

Marku Marovičovi za scénografii inscenace Rodinné album AMCETH Plzeň

Jiřímu Hniličkovi za scénografii inscenace Psí kůže Divadelního studia D 3 Karlovy Vary

Jiřímu Švecovi za hudbu k inscenaci Psí kůže Divadelního studia D 3 Karlovy Vary

Anně Ratajské za režii inscenace Psí kůže Divadelního studia D 3 Karlovy Vary

Cena diváka

Divadlo JakoHost za inscenaci Zdeňka Jirotky: Saturnin

Cena Českého rozhlasu za nejlepší mluvený projev

Magdaléna Hniličková za roli Rozárky v inscenaci Psí kůže Divadelního studia D 3 Karlovy Vary

Cena za inscenaci – hlavní cena Horažďovická perla

Divadelní studio D 3 Karlovy Vary za inscenaci Vladimíra Körnera: Psí kůže

Na národní přehlídku 7. Divadelní Piknik Volyně 2018

Nominována inscenace: Divadelní studio D 3 Karlovy Vary Vladimír Körner: Psí kůže

Doporučena inscenace: Divadlo JakoHost Plzeň Zdeněk Jirotka: Saturnin

Na jednání programové rady celostátní přehlídky amatérského činoherního a hudebního divadla 2018 bude zpč. oblastní přehlídku v Horažďovicích zastupovat PaedDr. František Zborník (garant přehlídky).

Autor: Kristýna Čepková