Texty: Plzeň, JakoHost, Vl. GARDAVSKÝ: Jirotkův Saturnin ožil v Dialogu díky souboru JakoHost, recenze – Plzeňský deník 25. 9. 2017, příloha Kultura na říjen na s. 4

Jirotkův Saturnin ožil v Divadle Dialog

Divadelní soubor JakoHost nastudoval pro plzeňské Divadlo Dialog ve spolupráci se swingovou kapelou The Dixie Hot Licks jazzovou revui Saturnin. V rámci svých občasných divadelně-hudebních produkcí zařadil spolek už v roce 2012 do scénického leporela Kompotovaný večer dvě rozhlasové hříčky Zdeňka Jirotky. Nyní uvedl jeho asi vůbec nejoblíbenější český humoristický román v dramatizaci Martina Vačkáře a Ondřeje Havelky a v dramaturgické úpravě Marie „Mušky“ Chmelíkové. Ta přemístila děj do prvorepublikové Plzně, Saturninův houseboat kotví na Radbuze, teta Kateřina bydlí v Doudlevcích, Leopold pracuje jako úředník ve Škodovce a diváci na to slyší. Pětasedmdesát let od vzniku románu nostalgické vzpomínání na staré zlaté časy stále funguje.
Mohlo by se zdát, že zábavné příhody mladého muže dobrého společenského postavení i vychování, kterému je vnucen sluha Saturnin, jenž způsobí v jeho dosud poklidném životě řadu překvapivých zvratů, jsou na divadelní jeviště nepřenosné. Není tomu tak. Jen je třeba obezřetně hledat kompromis, aby Jirotkův jazyk a jeho příběhy zatížené literárností nebrzdily přespříliš jevištní dění. Při vstupu diváků do sálu už hraje na scéně orchestr a herci na jevišti v prostředí kavárny tančí. Kapela a divadelníci jsou pak v inscenaci rovnocenní partneři, kde herci mezi jednotlivými hudebními vstupy připomínají klíčové události románu a kapela zas připamatuje čtrnáct nezapomenutelných dobových hitů, jako jsou například Jsem dívka v rytmu zrozená, Sám s děvčetem v dešti, Jen pro ten dnešní den, Už nikdy víc milovat nebudu či Svítá a dodává představení žádoucí temporytmus. Skladby většinou dobře navozují atmosféru děje, do něhož se zapojuje i zpěvačka Jana Mel Golianová, zatímco někteří herci si zase zazpívají.
Jako hlavní dějová linka se inscenací vine nesentimentální citové sbližování neprůbojného nešiky Leopolda Janského (Tomáš Tutter) s prostořekou a zásadovou automobilistkou s krásně modelovanýma nohama Barborou Terebovou (Marie „Muška“ Chmelíková). Jejich klíčící vztah pomáhá s dokonalým vystupováním anglického sluhy upevňovat Saturnin (Pavel Bárta). Komplikují ho naopak pohybově nadaný výrostek a začínající kuřák Milouš (Ondřej Beneš) a zásobou přísloví disponující akurátní teta Kateřina (Dáša Marovičová), to vše za asistence Leopoldova vitálního dědečka (Josef Pelech) a originálního glosátora doktora Vlacha (Robert Kotál Kunesch). Do mnoha postav i zvěře se převtěluje Radim Brejcha. Je škoda, že se soubor již poněkolikáté rozhodl pro kolektivní režii, pevnější režisérská ruka by mohla pomoci jednotlivé postavy ještě výrazněji odstínit.

Vladimír Gardavský