Texty: Česká Lípa - Libreto výstavy 90 let spolku Jirásek a česká menšina

Libreto výstavy: 90 let Divadelního spolku Jirásek a česká menšina

Plakát: Vlastivědné muzeum …
90 let Divadelního spolku Jirásek a česká menšina
Maštálkova síň 9. 3. - 17. 4. 2016
Ilustrace: dopis Aloise Jiráska 15. 2. 1926 fotografie z premiéry Lucerny 3. 6. 1926

Pozvánka:
Vlastivědné muzeum …
90 let Divadelního spolku Jirásek a česká menšina
Maštálkova síň v pondělí 7. března v 16. 30 hodin
Ilustrace jak výše

Tisková zpráva
Vlastivědné muzeum a galerie v České Lípě otevírá 7. března v 16. 30 hodin výstavu:
90 let Divadelního spolku Jirásek a česká menšina
Oficiální datum založení spolku je nejlépe položit na 15. únor roku 1926, kdy spisovatel Alois Jirásek odpověděl na dopis svého krajana, ředitele české školy v České Lípě Emila Kleprlíka, svého hronovského krajana, že souhlasí s tím, aby český divadelní ochotnický spolek nesl jeho jméno.
3. června 1926 zahájil svou činnost premiérou Jiráskovy hry Lucerna. Ochotnické divadlo vedle Sokola a Klubu českých turistů a specifického působení Českého muzea, bylo oporou kulturního a společenského života české menšiny. Právě aktivní projevy češství bez nacionální zaujatosti k německé většině, byly výrazem opravdového vlastenectví a významným projevem výchovy k české státnosti mezi lidmi rozptýlenými na území s většinou cizího jazyka a jiných kulturních priorit.
Divadlo podporovalo šíření dobrého jazykového vkusu a svornost lidí různých společenských vrstev. Několikrát jeho inscenace vyzývaly i k opravdovému národnímu sjednocení v boji proti fašistickému nebezpečí (Čapkova Bílá nemoc).
Na výstavě jsou plakáty, recenze, zápisky a fotografie z let 1926 – 1938. Dodatkem je panel věnovaný vzniku Jiráskova divadla v roce 1945. Výstava v Maštálkově síni muzea potrvá až do 17. dubna.

1. panel: Společenský život – tmel české menšiny
T: Česká menšina v České Lípě se v poslední třetině 19. století skládala hlavně z řemeslníků, nejvíce ševců a krejčích. Po roce 1870 se se vznikajícími železničními dílnami sem přichází odborní dělníci, například mědikovci. Jejich zájmovou organizací byla Česká beseda, původně sídlící v ulici Roháče z Dubé. Při ní vznikla sokolská jednota (1904). Následujícího roku byla ustavena samostatná odbočka České sociálně demokratické strany a v roce 1913 vznikla Dělnická tělovýchovná jednota. Stále početnější stav Čechů vedl po první světové válce k založení českých ulic a čtvrtí, příkladně Slovanka, kde se rozvíjel čilý společenský život.
1. 1 reprodukce fotografie
T: Besední dům, v němž byl po dlouhých tahanicích povolen i výčep a v kůlně za ním měl svou tělocvičnu Sokol.
1. 2 reprodukce fotografie
T: Činovníci Dělnických tělovýchovných jednot v České Lípě.
1. 3-4 reprodukce fotografií
T: Z národních poutí na Slovance ve druhé polovině dvacátých let.
1. 5-6 reprodukce fotografií
T: Průvod Sokolů na cvičení v rámci okrskového sletu asi roku 1926. Jejich hřiště se nalézalo blízko nádraží, dnes součást TJ Lokomotiva.
1. 7 reprodukce fotografie
T: Oddíl českolipských fotbalistů z dvacátých let.

2. panel: Počátky českého ochotnického divadla v České Lípě
T: Nejstarší zprávy hovoří o vzniku dramatického kroužku po roce 1905 při samostatné organizaci české sociální demokracie. Před válkou přešla tato aktivita na Dělnickou tělovýchovnou jednotu. Těsně po válce, od roku 1919 podporovala ochotnické divadlo Okresní osvětová rada. Amatérští herci vystupovali pod různými hlavičkami. Jednou hráli pod sociální demokracií, po druhé pod legionářskou jednotou či pod označením různých zájmových kroužků. Roce 1924 začínají také studenti českého gymnázia provozovat amatérské divadlo.
2. 1 reprodukce fotografie
T: Dobový obrázek z inscenace pravděpodobně Paní mincmistrové od Ladislava Stroupežnického z dvacátých let.
2. 2 reprodukce kritik: Dumas, Dáma s kaméliemi, 1925, Fořt, Kráska ze Šumavy, 1925
T: Účinkující ve skupinách ochotnického divadla vstupovali vesměs roku 1926 do Divadelního spolku Jirásek.
2. 3 reprodukce pohlednice
T: Bývalý Kounicovský dům, od roku 1924, České reálné reformované gymnázium.
2. 4-5 reprodukce Bezděz 1930
T: Ze studentské aktivity českého gymnázia.

3. panel: Vznik Divadelního spolku Jirásek
T: Za dobu vzniku spolku můžeme pokládat 15. únor 1926, kdy spisovatel Alois Jirásek v dopise řediteli České školy v České Lípě Emilu Kleprlíkovi (1870 – 1939) potvrdil, že souhlasí s tím, aby spolek nesl jeho jméno.
3. 1 reprodukce portrétu Aloise Jiráska
T: ---
3. 2 reprodukce dopisu Aloise Jiráska 15. 2. 1926
T: Ředitel Kleprlík pocházel z Hronova a patrně se znal s Jiráskem blíže. Připomíná, že se spolu setkali, když Kleprlík nastupoval na ředitelské místo v České Lípě v roce 1919.
3. 3 reprodukce dopisu Aloise Jiráska 31. 5. 1926
T: Blahopřání Aloise Jiráska k premiéře jeho Lucerny v České Lípě. Autor byl pozván k návštěvě města, projevil zájem, ale nepřijel.
3. 4 reprodukce fotografie
T: Účinkující členové divadelního spolku po premiéře Lucerny 3. 6. 1926 na jevišti sálu Apollo.
3.5 reprodukce fotografie
T: Sál Apolla byl od devadesátých let 19. století místem, kde město pronajímalo prostory k divadelním produkcím, plesům i politickým schůzím. Nacházelo se v Jiráskově ulici a sál byl v osmdesátých letech zbořen.
3. 6-7 reprodukce fotografií
T: Členové divadelního spolku ve dvacátých letech.

4. panel: Z let 1927 – 1930
T: Ochotnické divadlo podporovalo veřejný život a přibližovalo díla národních klasiků. Hrálo běžný oblíbený repertoár amatérské scény.
4. 1 reprodukce pohlednice
T: Národní dům v Hrnčířské ulici byl v té době hotelem a restaurací. Měl sál, kde Sokol provozoval kino a Divadelní spolek Jirásek až do roku 1930 hrál divadlo.
4. 2 reprodukce fotografie
T: Kino Olympie, založené roku 1910, mělo také schopné jeviště, takže se tu konaly koncerty a divadelní představení. Využíval ho v alternaci s Národním domem také Divadelní spolek Jirásek. Nájem hlavního městského sálu Apollo byl zřejmě příliš drahý a sál byl dosti obsazen.
4. 3 reprodukce fotografie
T: Z inscenace Zvíkovského raráška od Ladislava Stroupežnického, 1930.
4. 4 reprodukce fotografie
T: Fotbalová jedenáctka Divadelního spolku Jirásek na konci dvacátých let.
4. 5 reprodukce výřezu z plakátu: Josef Kopta: Revoluce
T: ---
4. 6 reprodukce výřezu z plakátu: Alois Jirásek: Psohlavci
T: ---

5. panel: Z let 1931 – 1933
T: Díky zájmu a podpoře stavebního podnikatele Josefa Uhlíře se do sálu jeho hotelu Merkur přestěhovalo české ochotnické divadlo. V době hospodářské krize zkoušelo hrát „kasovní kusy“, dokonce i s doprovodem baletu.
5. 1 reprodukce pohlednice
T: Hotel Merkur, nové působiště českého divadla od roku 1931
5. 2-3 reprodukce fotografií
T: Baletní skupina Divadelního spolku Jirásek z let 1932 – 1933
5. 4 reprodukce fotografie
T: Skupina herců na schodišti hotelu Merkur s Antonií Nedošínskou po zkoušce hry Olgy Scheinpflugové Okénko, kde pražská herečka pohostinsky vystoupila.
5. 5-6 reprodukce letáků: Jaroslav Hilbert: Let královny 1933, Marcel Pognal: Malajský šíp 1933
T: ---

6. panel: Ve službě jednoty národa 1934 – 1938
T: Všechny významné složky českého národního života v pohraničí se zvláště od roku 1935 přihlásily rozhodně k politice obrany státu a každý přispíval podle svého.
6. 1 reprodukce fotografie
T: Z provedení hry Viléma Vernera: Lidé na kře. Výrazné sociální drama bylo odrazem Velké hospodářské krize na život střední třídy. V České Lípě byla inscenována v roce 1934.
6. 2 reprodukce fotografie
T: Hlavní hrdina hry Jízdní hlídka od Františka Langera v inscenaci z roku 1936.
6. 3 reprodukce fotografie
T: Poutač ke hře Transport č. 20 od Zdeňka Štěpánka jako součást Zborovských slavností 1937 v České Lípě.
6. 4 reprodukce recenze, Transport č. 20, 1937
T: ---
6. 5 reprodukce plakátu, Karel Čapek Bílá nemoc, 6. 3. 1937
T: ---
6. 6 reprodukce recenze, Karel Čapek Matka, 6. 8. 1938

7. panel: Zrození Jiráskova divadla
T: V létě roku 1945 rozhodla českolipská radnice, aby vyšla vstříc přání obyvatelstva, že bývalá Nová tělocvična bude přeměněna na divadlo a ponese jméno Jiráskovo.
7. 1 reprodukce fotografie
T: Nová tělocvična německého tělovýchovného spolku. Snímek pochází z doby po roce 1930. Sál sloužil též k zábavným podnikům a provozování vánočních her.
7. 2 reprodukce fotografie
T: Přísaha sester Německého červeného kříže v roce 1939 v sále Nové tělocvičny. Ukázka využívání prostoru pro nacistické parády.
7. 3 reprodukce fotografie
T: V roce 1944 byly německými místy povoleny občasné koncerty pro české totálně nasazené dělníky v sále Nové tělocvičny.
7. 4 reprodukce divadelního programu, Alois Jirásek Lucerna
T: Od konce léta byla prostora bývalé tělocvičny vyklizená a opravená. V roce 1945, od ledna do května, byla totiž přeměněna na nouzovou ubytovnu pro uprchlíky z Východního Pruska a Slezska. 27. října 1945 bylo divadlo otevřeno představením Lucerny v provedení Divadelního spolku Jirásek.
7. 5 reprodukce textu k 28. 10. 1945
T: ---
7. 6 reprodukce divadelního programu
T: Realizace Vrchlického dramatu Námluvy Pelopovy byla smělým činem divadelního souboru, v němž bylo mnoho nových lidí, kteří do České Lípy přišli teprve po květnu 1945.

8. panel: ---
Plakát: J. F. Karas: Kostnické jiskry 1924

9. panel: ---
Plakát: Alois Jirásek: Lucerna 1926

10. panel: ---
Plakát: Emil a Vladislav Kleprlíkovi: Incognito 1927

11. panel: ---
Plakát: Alois Jirásek: Vojnarka 1928

12. panel: ---
Plakát: Uctění památky Aloise Jiráska 1930

13. panel: ---
Plakát: Zdeněk Štěpánek: Monastýr nad Tajgou

14. panel: ---
Plakát: Vilém Verner: Lidé na kře 1934

15. panel: ---
Plakát: Viktor Dyk: Posel 1937

16. panel: ---
Plakát: Karel Čapek: Bílá nemoc 1937