Texty: Kunvald, HODEK, Roman: Ochotnické divadlo v Kunvaldě. Rkp. pro MČAD 1998

HODEK, Roman: Ochotnické divadlo v Kunvaldě. Rkp. pro MČAD 1998.

... V mé rodné obci Lukavici na příklad v roce 1872 zařízeno bylo ochotnické jeviště v sále mého bratra Františka, hostinského.
V Kunvaldě dle všeho začalo se hráti o rok neb dva či tři dříve, jakž z vypravování 80-ti leté paní Dolečkové /čp. 258/ možno posouditi. Vyprávěla, že když jí bylo deset let, dívala se na příbuzného - strýčka - Václava Píče, jak maloval kulisy a pak se brzo hrálo.
Do roku 1877 se hrávalo buď v hostinci u Fričů, čp.13, nebo v hostinci u Gránů. Jeviště bylo jednoduché, rekvisit málo, snadno se vše převáželo. Dle sdělení paní Dolečkové půjčováno celé divadlo /všechny rekvisity / i do okolních vesnic. Pamatuje si, že se i pohostinsky hrálo v Klášterci a v Pěčíně, když vyšla školu, byla brzo sama i význačnou herečkou. Její bratr Bedřich Hovorka, truhlář čp.183 byl duší ochotnického divadla jako vynikající režisér i herec. Řídil divadlo do roku 1882.
Od roku 1885 do roku 1908 byl režisérem, vlastně abych řekl, ředitelem divadla p.učitel Čeněk Kůrka, od roku 1908 do války p.učitel Bohumil Krátký. V roce 1927 na schůzi ochotníci jednomyslně odhlasovali, že jeviště a všechen majetek div. ochotníků má se předati jednotě Sokol v Kunvaldě.
Do války hrávalo se čtyřikráte neb pětkráte v roce, především vždy v pondělí o svátcích vánočních, velikonočních a svatodušních, jednou obyčejně v postě a jednou některou neděli v čase, kdy bývalo méně práce v hospodářstvích. Čisté výnosy představení použily se na zdokonalení jěviště a na jeho opravy a dary škole.
Mezi jednotlivými jednáními hrávali zdrama místní hudebníci, v čele s kapelníkem Felcmanem, tkalcem. Po divadle odstranily se lavice a židle a tancovalo se.
Které divadlení kusy byly za to padesátiletí hrány, nezachovalo se záznamů. Paní Dolečková pamatuje se, že se hrály: Mlynář a jeho dítě, Otče náš, Kříž u potoka, Kabát dolů, Lhář a jeho rod - do let 1880.
Za řízení pana Čeňka Kůrky hleděno, aby hrány byly především kusy hodnotné, poučné. Sehrány např. Josef Kajetán Tyl, Zvoník u matky Boží, Mistr Bedrník, Směry života, Drama čtyř chudých stěn aj. Z veseloher a činoher například Pražské švadlenky, Třetí zvonění a Z Českých mlýnů.
Poslední hra prováděná na jevišti u Fričů, vlastně již u Müllerů t.č. byl divadelní kus Únos aeroplánu od spisovatelky Pazourkové.
Ochotníci nebyli zorganizováni ve spolek úředně povolený, aniž to bylo sdružení, ku kterému by se jednotlivci přihlašovali. Kdo a kterou úlohu ve zvoleném kuse bude hráti, určil p.Kůrka, posledně p.učitel B.Krátký - úlohy rozeslali a málo bývalo případů, aby úloha byla vrácena, hraní odmítnuto, neboť každý, kdo byl úlohou pověřen, pokládal to za čest a vyznamenání. Starší herci a herečky, vzhledem k jejich hospodářským a domácím starostem nahrazování mladšími silami - svobodnými mládenci a dívkami. Tak se sbor divadelních ochotníků stále omlazoval.
Herci, v počátcích ochotnických her, jejichž jména známa dosud: B.Hovorka čp.183, Jan Fišer čp.188 /starší/, Antonín Michalička čp.244, Josef Trejtnar, brusič čp.292 /tehdy/.
Po roce 1880 ochotníci: Ferdinand Frič čp.13, Josef Michalička čp.347 /vysloužil si přízvisko "Herec Michalička neb Baron Michalička"/, Ignác Keprta čp.214, Josef Trejtnar čp.77 /Lipan/, Ferdinand Veverka ml. čp.168, Karel Kalous ml. čp.4, Lyer /Salament/ čp.258, František Mihulka čp.61 a jiní.
Z dívek: rol. dcery Františka a Anna Keprtovy čp.230, Marie a Františka Zejškovy čp.248, Anna, Marie, Antonie a Josefa Kalousovy čp.4, Marie Veverková čp.168, Anna Mihulková čp.61.
Na prknech ochotnického jeviště i zdejší mládež obecné školy často pochlubila se svým hereckým nadáním. Například 3.7.1887 sehrála divadelní hru Láska k vlasti od J.K.Hraše.
Ač jsem po osmnácte let při všech představeních napovídal /1890 - 1908/, nejsem sto, abych podrobněji vylíčil činnost divadelních ochotníků - jsou to celkem jen kusé zprávy zde uvedené.
Adolf Simon
Kunvaldská kronika, kniha č. II
/zkráceno Romanem Hodkem/

Ochotnické divadlo v Kunvaldě /přehled z dob hlavně dřívějších/
Již v roce 1940 založil pan Josef Šrefl z dolní obce čp. 323 záznamník: „Přehled divadelních her v Kunvaldě od roku 1920“. Ale už dlouho předtím naši předkové hrávali divadla, jen to tehdy nikdo nezaznamenal.
V „Přehledu“ v roce 1920 jsou již uvedeny 4 divadelní hry, během tohoto roku uskutečněné.
V roce 1921 bylo uvedeno již 6 divadelních představení. Z toho dne 26.12. 1921 u příležitosti otevření nové Sokolovny a na její zahájení byla uvedena hra: „Marie Dobromila Rettigová“. Režisér neuveden.
Od roku 1921 do roku 1930 bylo uvedeno v městyse Kunvaldě 84 divadelních představení. Hrálo se často. Byly to hry, dramata, veselohry, ale i zpěvohry. Je nutno uvést, že tehdy byla obec početná, přes dva tisíce obyvatel. V této době režírovali tito občané: Fišer Jan sen., Rudolf Stárek, ale i Josef Kodytek / zvaný „Lajčkovej“ /.
Od roku 1930 do roku 1936 bylo sehráno v naší Sokolovně, ale i v jiných obcích, pohostinsky 58 divadelních představení včetně každoročních Silvestrů.
Od roku 1931 přibyli již další režiséři, byli to: Josef Kalous, Josef Šrefl, Vojtěch Vencl, R. Rous, řídící školy p. Kaše, Herman T., Josef Faltus a Rudolf Putman.
V roce 1937 bylo již jen 6 vystoupení, včetně Silvestra. A v roce 1938 bylo již jen 5 divadelních her.
V roce 1939 zahájil svou činnost již nově sestavený spolek se svým názvem „Ochotnické divadlo v Kunvaldě“. V dalším roce bylo již 12 představení včetně Silvestra. A byla uvedena opereta „Na šťastné planetě“, která pro velký úspěch byla 3x opakována.
Od roku 1940 do roku 1945 bylo sehráno 45 divadelních her. V letech 1946 až 1949 bylo celkem uskutečněno 21 divadelních představení. V pohnutém roce 1949 byly sehrány jen 3 hry. V roce 1950 je jen poznámka pisatele: divadlo spí. Nehrálo se vůbec.
V roce 1951 bylo uvedeno 7 divadelních představení. V roce 1952 se nehrálo vůbec.
Tady končí naše záznamy o divadelních hrách, nikdo nepokračoval v záznamech. A není tam ani záznam o školních - dětských vystoupeních, ač učitelé s dětmi nacvičovali scénky a uváděli je v Sokolovně. Ty byly hojně navštěvovány a byly časté.
Valerie Trejtnarová
/převzato z Kunvaldského poledníku č. 50., březen - duben 2000. Vydává Obecní úřad Kunvald - zkráceno Romanem Hodkem/
V padesátých až osmdesátých letech soubor vystupuje pod názvem divadelní soubor při JZD a kulturní klub JZD. Z her nastudovaných v letech padesátých a šedesátých:
1960 - Příliš Štědrý večer, 1961 - Host - Aškenázy, 1962 - Lakomec - Moliere, 1963 - Gangsteři z Walence, 1964 - Čekanky, Švanda dudák, Podskalák, První valčík, Morová rokle, Mé štěstí má zlaté vlasy, Rumcajs, Červený mlýn, Nejlíp je u nás, Sládci, Charleyva teta, Třetí přání, Hadrián z Římsů, Noc na Karlštejně /52-53/, Dalskabáty, Na letním bytě, Ulička odvahy - Mahen, Bláznivé nedělní odpoledne, Zakázané ovoce, Past, Třída 27 - Palacký (režírovali střídavě Šrefl, Trejtnar /Trejtnárek/, Leskour, Jakubec, Suchodolová
Úspěchy:
1971 - přehlídka Verměřovice - cena za výpravu O. Leskourovi,
přehlídka Sloupnice - 1. místo
Vánoce 1973 - Volá Melbourne - A. Watkin /v roce 1974 na přehlídce ve Verměřovicích cena za výpravu a scénu O. Leskourovi a 1. cena M. Řeřábkové za ženský výkon a J. Kalousovi za mužský výkon/
Co je ti, Hermínko? - režie O. Leskour
1976 - Ulička strachu
1977 - Křišťálová noc - Fr. Hrubín - režie M. Řeřábková
1980 - Sládci - režie M. Řeřábková
1991 - Past - T.Mana - režie M. Řeřábková
1992 - Ruka na rameni - N. Manzari - režie M. Řeřábková
1995 - Touha pod jilmy - E. O´ Neill - režie M. Řeřábková
1997 - Lakomec - Moliere - režie O. Leskour
1998 - Strašidlo cantervillské - režie R. Hodek
1998-9 - Na letním bytě - J. Štolba - režie O. Leskour
2000 - Jak se jeden čert poněkud zapomněl - režie R. Hodek

Estrády - pravidelně se konaly od roku 1962
Podrobné záznamy od roku 1971-1981 v soukromé kronice Mileny Suchodolové
1971 - 11 vystoupení
1972 - 18 vystoupení /mj. Bauernberg - Boxdorf v NDR/
1973 - 13 vystoupení /mj. Grossalsleben v NDR, Luhačovice/
1974 - 11 vystoupení
1975 - 12 vystoupení (čestné uznání ONV)
1976 - 3 vystoupení + společný výstup při vystoupení souboru Buřinky zde v Kunvaldě v písni Rumcajs
1978 - 12 vystoupení
1979 - 6 vystoupení
1980 - 8 vystoupení
1981 - 7 vystoupení.
Poslední estráda 1993 nebo 1994 s hrou Hospoda na mítince

Dětská divadla se secvičovala s dětmi místní školy. Záznamy od poloviny 70. let: Pampelišky, 1977, 1983 - Krejčovská pohádka, 1980 - Kráska a netvor, 1981, 1986 - Čarodějný bál, 1984 - Úplně normální zázrak, 1985 - Sůl nad zlato, 1987 - O brýlaté princezně, 1988 -Strašidlo Bublifuk, 1989 - Sestry a růže, 1990 -Čisté srdce, 1992 - Zkoušky čerta Belínka (režie: Švarc, Tichá, Řeřábková, Slavíčková aj.)
Milena Suchodolová

Sumář:
Ochotnické divadlo se hrávalo v Kunvaldě asi od roku 1870 a tuto tradici se daří udržet až do současnosti. V dřívějších dobách se nacvičovalo několik titulů nejrůznějších žánrů ročně. Oblíbené bývaly zvláště operety. S nástupem televize však zájem o ochotnické divadlo klesá. V místní škole nacvičovaly dětská představení školní soubory. Od počátku šedesátých do počátku osmdesátých let se provozovaly estrády. Roman Hodek




Excerpce:
V Kunvaldě
- dle všeho začalo se hráti kolem roku 1870. Paní Dolečková pamatuje se, že se hrály: Mlynář a jeho dítě, Otče náš, Kříž u potoka, Kabát dolů, Lhář a jeho rod - do let 1880. Ochotníci nebyli zorganizováni ve spolek úředně povolený, aniž to bylo sdružení, ku kterému by se jednotlivci přihlašovali. V roce 1927 na schůzi ochotníci jednomyslně odhlasovali, že jeviště a všechen majetek div. ochotníků má se předati jednotě Sokol v Kunvaldě. Do války hrávalo se čtyřikráte neb pětkráte v roce.
Adolf Simon
Kunvaldská kronika, kniha č. II
/zkráceno Romanem Hodkem/

Od roku 1921 do roku 1930 bylo uvedeno v městyse Kunvaldě 84 divadelních představení. Hrálo se často. Byly to hry, dramata, veselohry, ale i zpěvohry. Je nutno uvést, že tehdy byla obec početná, přes dva tisíce obyvatel (srovnej Rychnov nad Kněžnou v té době asi 3000 obyvatel). Od roku 1930 do roku 1938 bylo sehráno v naší sokolovně, ale i v jiných obcích, pohostinsky 69 divadelních představení včetně každoročních Silvestrů. Od roku 1940 do roku 1945 bylo sehráno 45 divadelních her. V letech 1946 až 1949 bylo celkem uskutečněno 21 divadelních představení. V roce 1950 je jen poznámka pisatele: Divadlo spí. V roce 1951 bylo uvedeno 7 divadelních představení. V roce 1952 se nehrálo vůbec.
Valerie Trejtnarová
Kunvaldský poledník č. 50
/zkráceno Romanem Hodkem/

—

V padesátých až osmdesátých letech soubor vystupuje pod názvem divadelní soubor při JZD a kulturní klub JZD. Od počátku šedesátých do počátku osmdesátých let se kromě divadelních představení nacvičovaly i estrády. 1960 - Příliš Štědrý večer, 1961 - Host (Ludvík Aškenázy), 1963 - Gangsteři z Walence, 1964 a násl. - Čekanky, Švanda dudák, Podskalák, První valčík, Morová rokle, Mé štěstí má zlaté vlasy, Rumcajs, Červený mlýn, Nejlíp je u nás, Sládci, Charleyva teta, Třetí přání, Hadrián z Římsů, Noc na Karlštejně, Dalskabáty, Na letním bytě, Ulička odvahy (Jiří Mahen), Bláznivé nedělní odpoledne, Zakázané ovoce, Past, Palackého třída 27, Co je ti, Hermínko?, 1976 - Ulička strachu, 1977 - Křišťálová noc (František Hrubín), 1980 - Sládci. Po obnovení činnosti ČOS se ochotnický soubor vrátil pod místní T. J. SOKOL. 1991 - Past (Thomas Mann), 1992 - Ruka na rameni (Nicola Manzari), 1995 - Touha pod jilmy (Eugene O´ Neill), 1997 - Lakomec (Jean-Baptiste Molière), 1998 - Strašidlo cantervillské, 1999 - Na letním bytě (Josef Štolba), 2000 - Jak se jeden čert poněkud zapomněl, 2002 - Lásky sen, 2003 - Jakub a jeho pán (Milan Kundera), 2004 - Nevěsta na marách a Kriminál za svobodu (Emil Artur Longen).
V místní škole nacvičovaly až do poloviny devadesátých let dětská představení školní soubory.
Milena Suchodolová
/zkráceno Romanem Hodkem/

Ex Programová brožura IV. NP sokolských ochot. divadel 2005