Texty: KRÁLÍK, Jan: Divadla pod křídly Sokola. AS-přehlídky a festivaly, 27.5.2017.

Divadla pod křídly Sokola

Přehlídky amatérských divadel hrajících při tělocvičných jednotách České obce sokolské dosáhly desátého ročníku: počet účinkujících souborů dostoupil padesátky a počet představení 150.

Činoherní | Hudební | Pohybové


Záměrně se hraje mimo centra v klasických sokolovnách s jevišti, pokaždé v Lázních Toušeni a je-li třeba, navíc také v Boskovicích nebo i jinde. Letošních dvanáct souborů se vešlo do dvou víkendů na soutoku Labe a Jizery.

Cílem není soutěž, ale podpora a odborná pomoc sokolským amatérům všech úrovní od začínajících po velmi zkušené. Dramaturgie vzniká nabídkou a ta zase místní poptávkou, což letos vyústilo ve čtyři pohádky, šest komedií, jednu revui a jedno drama. Jako u amatérů vždy, také zde se našly chvíle, kdy padal řemen, kdy měli režiséři raději škrtat a nepustit z ruky temporytmus, ale neméně často se objevovaly i zřetelně talentované nápady a výkony. V obou přehlídkových víkendech probíhaly souběžně tvůrčí dílny práce s textem, s jevištní řečí, s pohybem a jevištní technikou. Pro mnohé amatéry otevíraly jedinečnou příležitost k postupu o krok vpřed přímým pracovním kontaktem s profesionály. Jinak bezprostřední dotek s profesionálními nároky zprostředkovali souborům lektoři při společných rozborech po každém představení: letos Mgr. Lenka Lázňovská, Milan Špale, Bohumil Gondík a Filip Müller. Nešlo o kritiku, ale o zasvěcenost a náročnost pohledu, o základní pomocné rady a návody, kudy a jak příště lépe. Vzhůru lze stoupat z každé úrovně.

Inscenace Balady z hadrů (Divadlo pod Petřínem, Kampa) moudře nahradila dobově vázané pasáže dalšími písničkami Jaroslava Ježka a pro vsunutou nadčasovou předscénu objevila pozoruhodně dobré představitele. Ovšem i ve hře samé přicházejí ke slovu další přesvědčiví herci a jistá ruka režie.

Pro jeviště nesnadné drama Petrolejové lampy (Divadlo v Roztocké, Jilemnice) našli v dějišti předlohy sugestivní jevištní podobu nejen citlivou režií, ale především díky přesným typům a zaujatým výkonům hlavních postav. Jednolitost dojmu ještě umocňovaly kostýmy, vzdušná scéna, světlo, scénická hudba a poetické, vždy logické detaily gest i v druhém plánu postav.

Rozpětí přístupů a dosahovaných úrovní v převažujících žánrech bylo ještě širší. V pohádkách od pohybové variace na playback Ať žijí duchové! (Soubor divadelních ochotníků, Dolní Životice) přes klasické čertovské motivy Jak se čerti ženili (Divadelní soubor, Nové Veselí) a živou práci s dětským publikem O princezně Růžičce (Divadelní spolek J. K. Tyl, Rokycany) po střet dneška s pohádkovým světem Na skok do pohádky (Divadelní soubor Jana Lišky, Třešť). Jakmile se v pohádce objevila lyrika, dětské publikum ztichlo. A když zápletka dobře dopadla, jásalo. Tak to má být.

Žánr komedie má úlohu mnohem náročnější, ale pokud se povede, získá neméně vděčné ohlasy.

Vtipně současná psychologická komedie Vzpoura nevěst (Divadlo Dámská šatna, Kroměříž) byla postavena na kontrastních hereckých typech, schopných předvést i víc než jen jevištní exhibici. Téměř znárodnělý cimrmanovský Záskok (Dobrovolný herecký spolek Blaníci, Louňovice pod Blaníkem) vždy sváděl k nápodobě originálu, ale inteligentní herci to příliš dobře věděli, úspěšně krotili a pro řadu míst našli vlastní uchopení. Karikatura detektivek Madam Colombová zasahuje (Divadelní soubor Maska, Česká Skalice) by sice snesla ještě více jevištní nadsázky, ale leccos vyvážila hravou drobnokresbou malých rolí. Mnohovrstevná situační komedie Přes přísný zákaz dotýká se sněhu (Ochotnický divadelní soubor Podiva, Podivín) se potkala s obětavostí a vervou hereckých výkonů i režijní nápaditostí. Jeviště jiskřilo zápalem, který snadno přeskakoval na diváky.

První ze dvou francouzských komedií Mátový, nebo s citronem? (Divadelní soubor Ledříček, Klášterec nad Orlicí) obsahuje úskalí trojího různého uchopení téže frašky, ale vtipné režii a nadaným hercům nabízí příležitost předvést v jediném večeru hned tři podoby amatérského umu. Herci i diváci se zaslouženě bavili. Závěrečnou francouzskou komedii Na správné adrese (Soubor ochotníků, Zdiby-Veltěž) postavil vznikající soubor na odvaze se předvést a na touze se bavit. I když také zde by bylo co dobrušovat, efekt se brzy dostavil a vytrval až do taneční tečky.

Všecky inscenace by si zasloužily větší spád a ponor do rolí, zřetelnější výslovnost i logičtější gestiku, důslednější pohybovou průpravu a někdy i vytříbenější výtvarný vkus. V souhrnu ale všecky prokázaly živelnou chuť hrát amatérské divadlo a z jeho jeviště šířit vlastními silami radost, zábavu a poučení.

Tradičním doplňkem přehlídky sokolských divadel v Lázních Toušeni je přijetí hostujících souborů starostou městyse, který poskytuje osobní záštitu. Netradičním doplňkem bylo besední a literární setkání se Soňou Červenou, která byla potřetí čestnou předsedkyní sokolské přehlídky a tentokrát navíc sama četla ze své nové knihy Stýskání zažehnáno. Druhou představenou knihou byly Vzpomínky na spořilovské sokolské divadlo Vladimíra Prchlíka.

Přehlídkovým epilogem bude na podzim vystoupení hostitelského souboru z Lázní Toušeně, hostů z Karasova divadla z Tišnova a nastudování Našich furiantů společnými silami herců z několika sokolských jednot pro XVI. všesokolský slet v roce 2018. Spolu s Českou obcí sokolskou podpořilo tuto záslužnou přehlídku také Ministerstvo kultury.

V příloze fotografie z představení Petrolejové lampy a Vzpoura nevěst (foto H. Němečková) – pozn. red.

Autor: Jan Králík