Texty: Praha, Příští vlna / Next wave 2016 - pocty festivalu. www Next wave.

Pocty festivalu

V pražském Paláci Akropolis byly v pátek 16. září uděleny Pocty za alternativní umění. Organizátoři festivalu …příští vlna/next wave…vyslovují každoročně od roku 2003 Pocty významným osobnostem, projektům, nadějným tvůrcům a inovativním činům ve sféře nezávislého divadla.

V letošním roce byl slavnostní večer zároveň zahájením 23. ročníku festivalu. Ceremoniálu se letos ujal režisér Petr Boháč, v jedinečném podání Orchestru Berg zazněly fragmenty skladby Michala Nejtka Constellation I. a poctění převzali zrcadlové masky už tradičně navržené výtvarníkem a divadelníkem Petrem Niklem.

Producentským počinem byl vyhlášen festival Menteatrál, mezinárodní přehlídka divadel pracujících s lidmi s mentálním postižením. Pocta za Publikační počin roku letos patří profesoru Miloslavu Klímovi za sérii 10 vydaných sborníků Divadlo a interakce. Objevem roku se stal filmový teoretik, dramatik a dramaturg HaDivadla Matěj Nytra, mj. autor scénického eseje Ice Pøz, který bude na festivalu uveden v neděli 25. září. O den dříve vystoupí na festivalu se svou improvizační show další poctěný – herec a aktivista Jiří Maryško, letošní Osobnost roku. Projektem roku se stalo Pomezí, na přehlídce alternativy uváděné hned ve třech reprízách od 26. do 28. září. Jako Živoucí poklad vstoupil do pomyslné síně slávy festivalu …příští vlna/next wave… profesor Petr Oslzlý, dramaturg, scenárista, herec, pedagog a přední osobnost nejen brněnského divadelního života. Laudatio pronesl jeho dlouholetý přítel a spolupracovník, režisér Ivo Krobot.

Slovo organizátorů festivalu …příští vlna/nextwave… ke všem šesti kategoriím

Pocty festivalu …příští vlna/nextwave… 2016 byly vysloveny:

po Jiřím Dobešovi a Zdeňku Závodném (2003), Občanském sdružení MOTUS (2004), Petru Bergmannovi (2005), Divadle Continuo (2006), Romanu Černíkovi a Evě Ichové (2007), Frantovi Sádrovi a Tomáši Lorenzu Zdenkovi (2008), Janu Horákovi (2009), Davidu Mírkovi (2010), doc. PhDr. Stanislavu Bohadlovi (2011), Jiřímu Sulženkovi s Davidem Kašparem (2012), EwanuMcLarenovi a občanskému sdružení Mezery (2013), týmu Staré Arény (2014) a týmu Perly ve Vraném nad Vltavou (2015) v kategorii

Producentský počin roku

Spolku Jiné jeviště a tvůrčímu a produkčnímu týmu festivalu Menteatrál, který se letos v létě konal již po třetí v pohraniční vesničce Neratov. Přehlídka prezentuje tvorbu českých i zahraničních divadel pracujících s lidmi s mentálním postižením a také se pyšní bohatým doprovodným programem. A vždy vytváří – ve spolupráci s architekty a designéry – originální dočasný divadelní sál.

Po Nině Vangeli (2003), Tatjaně Lazorčákové a Janu Roubalovi (2004), Vlastě Smolákové (2005), Josefu Kovalčukovi (2006), Ondřeji Cihlářovi (2007), Michale Pohořelé (2008), Petru Minaříkovi a Pavlu Řehoříkovi (2009), Vojtěchu Varyšovi (2010), Bořivoji Srbovi (2011), Petru Vášovi (2012), Janu Dvořákovi (2013), Tomáši Žižkovi a RadoslavěSchmelzové (2014) a Ctiboru Turbovi (2015) v kategorii

Publikační čin roku

prof. Miloslavu Klímovi za sérii 10 vydaných sborníků Divadlo a interakce, v nichž umožnil publikačně debutovat desítkám studentů a absolventů Katedry alternativního a loutkového divadla DAMU.

Po Martinu Heřmanu Frysovi (2003), Ridině Ahmedové (2004), Kabaretu Caligula (2005), Johaně Švarcové (2006), Pavlu Smolárikovi (2007), Janu Mockovi (2008), Jánu Mikušovi (2009), Jindřišce Křivánkové (2010), Divadlu D’EPOG (2011), Janě Kozubkové (2012), IammeCandlewickové (2013), Pavolu Serišovi (2014) a Antonínu Brindovi(2015) v kategorii

Objev roku

Matěji Nytrovi, filmovému teoretikovi, divadelnímu dramaturgovi, dramatikovi a básníkovi za hledání nových uměleckých cest a zdařilé propojování divadelního a filmového jazyka.

Po Tereze Georgievové (2003), Jiřím Jelínkovi (2004), Viliamu Dočolomanském (2005), Miroslavu Bambuškovi (2006), Jiřím Adámkovi (2007), Janu Komárkovi (2008), Rostislavu Novákovi jr. (2009), Petru Boháčovi (2010), Adamu Halašovi (2011), Miloši Orsonu Štědroňovi (2012), Petru Macháčkovi (2013), Janu Malíkovi (2014), a Štěpánu Kubištovi (2015) v kategorii

Osobnost roku

Jiřímu Maryškovi za angažovanost. Oceňujeme jeho radikálnost, nekompromisní společenské postoje a neutuchající energii vyjadřovat se ke stavu České republiky. A v neposlední řadě chceme poctít improvizovaná představení, která realizuje s Divadlem Demago.

Po Stefanii Thórs (2003), souborech Vosto5 (2004) a Krepsko (2005), HowarduLotkerovi (2006), Viktorii Čermákové (2007), Petru Lantovi (2008), souboru Depresivní děti touží po penězích (2009), Janu Mockovi, Janu Hofmanovi a tvůrčímu týmu FKK (2010), Jiřím Sozanském (2011), Vilému a Lence Faltýnkovým (2012), Petru Boháčovi (2013), Ewě Zembok, Jane Hauskrechtové, Dominice Andraškové, Viktorii Čermákové, Matěji Samcovi (2014) a Pavlu Zajíčkovi a tvůrčímu týmu inscenace Pustina (2015) v kategorii

Projekt roku

celému tvůrčímu týmu projektu tzv. imerzivního divadla Pomezí. Za scénograficky a dramaturgicky zdařilé vystavění fikčního městečka Pomezí, kde se ztrácejí dívky a ve své fantazii i diváci. Za tajemnou atmosféru a motivování tak trochu jiného publika.

A zejména

– po Ivanu Vyskočilovi (2003), Bořivoji Srbovi (2004), Janě Pilátové (2005), Evě Kröschlové (2006), Václavu Martincovi (2007), Evě Tálské (2008), Janu Schmidovi (2009), Ctiboru Turbovi (2010), Arnoštu Goldflamovi (2011), Bohdanu Holomíčkovi (2012), Andreji Krobovi (2013), Hubertu Krejčím (2014) a Karlu Makonjovi (2015) – veřejně vyslovujeme poctu osobnosti, již nazýváme

Živoucí poklad

prof. Petru Oslzlému – a to především za vše, co vykonal pro brněnské Divadlo Husa na provázku, včetně festivalu Divadlo v pohybu a založení Centra experimentálního divadla, dále za odvahu při formování hnutí studiových divadel a osobní přínos mezinárodní divadelní spolupráci, jakož i za mnohaleté pedagogické působení (zejména na Divadelní fakultě JAMU) a nekompromisní prosazování otevřeného divadla od dob Jazzové sekce po dnešek.