Texty: Olomouc, LAZORČÁKOVÁ, Tatjana – ROUBAL, Jan: K netradičnímu divadlu. Praha, Pražská scéna 2003, s. 159-160.

ŠTAFETA — Divadlo poezie Štafeta
(Olomouc)
Původně tradiční aktivita ojedinělá svým významem především pro duchovní klima Olomouce. Za dobu své desetileté existence dospěl soubor od angažované recitace k divadlu poezie, prošly jím desítky recitátorů, z nichž většina se prosadila v amatérských divadelních souborech šedesátých let, včetně divadel malých jevištních forem (Alena Balajová, Drahomíra Nopová, Jitka Bělašková, Miroslava Valová, Zdena Skoupilová, Jana Ovčáčková, Věra Pánková, Eva Janěková, Josef Miroslav Bourek, Ladislav Mašata, Hugo Hansel, František Kobza, Bohuslav Matyáš aj.). Stal se impulzem k založení Klubovny hudby a poezie (1966), z níž vzniká v roce 1968 olomoucké Divadlo hudby.
Počátky činnosti jsou spojeny s érou recitačních kolektivů padesátých let. Soubor vznikl už v roce 1956 jako Wolkrův recitační kroužek, od roku 1958 působil jako Kroužek uměleckého přednesu Jiřího Wolkra, od sezóny 1962/63 pod názvem Divadlo poezie Štafeta. Za dobu existence se vystřídaly i zřizovatelské instituce (Městský dům osvěty, ZK ROH Železáren Petra Bezruče, Kulturní a společenské středisko města Olomouc, Lidová konzervatoř Okresního domu osvěty). V uměleckém vedení se zapojili profesionální herci olomoucké činohry (Bohdan Denk, Radúz Chmelík, Zora Rozsypalová, František Šec, Zdeněk Ornest), vůdčí osobností byl však recitátor, propagátor poezie, dlouholetý metodik a porotce soutěží v uměleckém přednesu Rudolf Pogoda. Soubor reprezentoval v prvních letech tradiční formu pódiového přednesu, plnil funkci kulturní „agitky“ při výročích, účastnil se soutěží a přehlídek (1960 účast na WP s brechtovským pásmem Tak míjel můj čas), pořádal pravidelné večery s účastí básníků (Oldřich Mikulášek, Miroslav Holub, Jan Skácel).
V sílícím hnutí malých jevištních forem na počátku šedesátých let přebírá soubor dobové podněty a profilující tituly svědčí o pohotové a mnohdy odvážné dramaturgii (Bílé hejno – 1963, verše Anny Achmatovové, Mariny Cvetajevové, Svlékání hadů – 1963, poezie Oldřicha Mikuláška). Za přelomovou inscenaci je považována Pastýřka putující k dubnu (1964, poéma Robinsona Jefferse), kterou soubor uvedl v jednom večeru společně s představením brněnského Divadla X65 a definitivně se tak prosadil mezi tehdejší špičkou v linii amatérských divadel poezie.

Bibliografie:
Desáté výročí založení Štafety. Kdy-kde-co v Olomouci, březen, 1966, s. 11. (Nesignováno).
Divadlo poezie Štafeta. Kdy-kde-co v Olomouci, říjen, 1962, s. 20. (Nesignováno).
Jedlička, Jaromír: Večer Rimbaudových veršů. Stráž lidu, 30. 10. 1962, s. 3.
Lazorčáková, Tatjana: Čas malých divadel. Vydavatelství Univerzity Palackého, Olomouc 1996.
Pěkný úspěch olomouckých recitátorů. Kdy-kde-co v Olomouci, září, 1960, s. 15. (Nesignováno).
Štafeta na dobré cestě. Kdy-kde-co v Olomouci, listopad, 1962, s. 11 (Nesignováno).
Večer poezie Bertolta Brechta. Kdy-kde-co v Olomouci, březen, 1960, s. 6. (Nesignováno).