Texty: DUBSKÁ, Alice: Přibyslav, Sokol, LD, veduta města, neznámý autor, 193x, doložena dobovou fotografií

Přibyslav, Sokol, LD, veduta města, neznámý autor, 193x

Tradice ochotnického loutkářství v Přibyslavi sahá do konce 19. století. Od začátku minulého století pokoušeli se několikrát přibyslavští loutkáři,zejména sokolští, o zřízení stálé scény. Toto cíle dosáhlo Loutkové divadlo Sokola někdy v meziválečném období, zejména v 30. letech, kdy již působil početný soubor. Na jeho rozvoj mělo vliv získání trvalého působiště v nové sokolovně, v které se posléze hrálo až do 60. let. Pravděpodobně začátkem 30.let vznikla pro tuto scénu v sokolovně i nová opona. I když po nucené přestávce za okupace se opona nedochovala, máme ji dnes zachycenou na černobílé fotografii, na níž stojí asi čtyřicet mladých dívek a kluků (členové souboru?) slavnostně oděných do lidových krojů před proscéniem scény se spuštěnou oponou. Na plátně uprostřed opony je ve velkém oválu zobrazena veduta města Přibyslav. Na pravé straně v popředí je namalována na břehu Sázavy, která protéká městem, štíhlá bříza, na druhé straně řeky se rýsuje město s dominantou barokního kostela Svatého Jana Křtitele, který je dnes chráněnou kulturní památkou. Zajímavé je, že zcela podobná veduta se v roce 1932 vyskytla na černobílé pohlednici města Přibyslav S fotografii nelze posoudit barevnost veduty, zdá se spíše, že podobně jako na pohlednici i tady převládaly jemné barvy. Se skutečnostní, že veduta nebyla namalována na celé oponě, ale pouze ve středním oválu, bylo by lze uvažovat i o možnosti, že ovál s vedutou byl zezadu osvětlován, odpovídalo by to experimentům se světlem některých loutkových scén v druhé polovině 30. let, ale nelze to nijak prokázat, je to jen hypotéza. Autor opony není znám, je však jisté že touto oponou chtěl vyjádřit svůj emotivní vztah k městu i k obklopující přírodě Vysočiny, představující společně krajinu domova.

(doc. Mgr. Alice Dubská, CSc., květen 2016 - příspěvek pro připravovanou knihu Malované opony divadel českých zemí II)