Texty: Amaterská Scéna: Lounské divadlení 2016 - program. AS 26.2.2016.

Lounské divadlení 2016 - program

Dvanáctý ročník postupové přehlídky amatérských divadelních souborů je pořádán ve spolupráci s Rádobydivadlem Klapý v Lounech ve dnech 4.-6. 3. 2016. Během pestrého třídenního programu se představí pět ochotnických divadel.

Činoherní | Hudební | Krajské postupové přehlídky

Dvanáctý ročník soutěžní a postupové přehlídky amatérských divadelních souborů pořádáme opět ve spolupráci s Rádobydivadlem Klapý. Během pestrého třídenního programu se představí pět ochotnických divadel. Generálním partnerem jsou Ekostavby Louny s.r.o. a věříme, že Lounské divadlení podpoří v rámci programu Podpory regionální kulturní činnosti na rok 2016 Ústecký kraj.


PROGRAM

Pátek 4. 3.

17.00
zahájení přehlídky
TAK ZASE ZA ROK, DÁMY (DS Klouzák Postoloprty)

20.00
ODJEZD NEJISTÝ (DS Havlíček Neratovice)

Sobota 5. 3.

11.00
KDYŽ BÁSNÍK, TAK PROKLETÝ (MHD ZUŠ Louny)

15.00
VERONIČIN POKOJ (Divadlo Navenek Kadaň)

19.00
MRAVNOST – MARNOST (Divadlo Exil Pardubice)

Vstupné na jednotlivá představení 60 Kč, permanentka 200 Kč

Neděle 6. 3.

11.00
Slavnostní vyhlášení výsledků, host SBOR BŘEŽANSKÝCH KASTRÁTŮ

Vstup zdarma

OSOBY A OBSAZENÍ, SLOVO O SOUBORU, SLOVO O HŘE

Hrací místo: pátek 4. 3. 2016 17.00 hodin
Divadelní soubor Klouzák ZUŠ Postoloprty
TAK TASE ZA ROK, DÁMY (autor – soubor)
55 minut bez přestávky

Osoby a obsazení:
Majerová – Eva Vinterová
Dámy – Ivana Ešlerová, Stanislava Mrázová, Kateřina Fedáková, Zdeňka Ježková, Hana Plšková, Michal Ježek
Franta – František Stolarik
Scéna – kolektiv souboru
Světla, zvuk, režie – Pavel Panenka

Slovo o souboru: Divadelní soubor Klouzák vznikl v roce 1990 jako soubor dospělých při Základní umělecké škole v Postoloprtech a tak působí dodnes. Hraje nejen divadlo, ale pořádá nejrůznější veřejné akce pro děti i dospělé. Vůdčí osobností a režisérem je od počátku Martin Holeček, několika režií (včetně např. soutěžních monologů a dialogů) v posledních letech se ujala Eva Vinterová. Soubor zpočátku inscenoval hry Divadla Járy Cimrmana, poté Čechovy hry Dívčí válka a Titanik, hojně navštěvované kolektivní dílo Severočeský buchaři, následovaly Baletky od Astrid Salbach, Marmeláda od Petra Macháčka, Rejžák z Prahy od Jaromíra Břehového a loni Amatéři od Josefa Tejkla. Zatím posledním počinem je fraška Tak zase za rok, dámy v režii Pavla Panenky.

Slovo o hře:
Kdyby spisovatelka Majerová nenastražila léčku a kočka Amálie nesežrala, na co přijde, bylo by všechno normální. Takhle ale jedno pozoruhodné dámské společenství zažije dosti horké odpoledne na svém výročním srazu vdov. – Groteska na motivy hry „Poslední večeře“ Pavla Trtílka.

Hrací místo: pátek 4. 3. 2016 20.00 hodin
Divadelní spolek Havlíček Neratovice
ODJEZD NEJISTÝ (Jean Marie Chevret)
90 minut přestávka

Osoby a obsazení:
Odile Marmionová – Marie Živná
Jean Marmion její manžel – František Živný
Marie- Clarie jeho sestra – Marie Fárová
Diana studentka herectví – Soňa Šlégrová
Režie – Milan Šára
Světla a zvuk – Jiří Langer
Text sleduje – Jitka Kuglerová
Inspice – Vlasta Šárová
Scéna a kostýmy – Miroslav Král j.h.
Techn. spolupráce – Luboš Šlégr, Pavel Skála
Překlad – Jan Cimický

Slovo o souboru: DS Havlíček byl založen v roce 1929. Stávající soubor se zúčastňuje různých divadelních přehlídek. Jezdí na národní přehlídky jednoaktových her do Holic, zúčastňuje se národní přehlídky dialogů a monologů v Bystřici u Olomouce Havlíček je zván na různé divadelní přehlídky např. : Hrádecký div. podzim, jako host do Vysokého n. Jiz., Sokolova, Radnice, Libochovic, Říčan, Benešova , Dobrovice, Loun, Lomnice nad Popelkou , Chlumce n/Cidl. atd…Uváděné inscenace např. : Dva muži v šachu, Pygmalion, Opalu má každý rád, Drobečky z perníku, Žárlivý stařec, Generálka, Ach ta láska, Commedia Finita, Sylvie , Agnes Belladon, Sborovna….atd. Poslední nastudovanou hrou je romantická komedie francouzského autora J.M. Chevreta „ Odjezd nejistý“.. V roce 2001 DS Havlíček obdržel cenu města Neratovic za dlouholetou a úspěšnou činnost a reprezentaci města v oblasti divadelní.

Slovo o hře:
Trochu romantická komedie s obsahem milosrdných lží, nutných k udržení vzájemných vztahů, ba i plnění tajných přání milujících se partnerů, navíc ochucena laskavým humorem dalších strůjců životních překvapení. Slovo režiséra : Někdy i dobře vychlazená limonáda může příjemně osvěžit.

Hrací místo: sobota 5. 3. 2016 11.00 hodin
MHD ZUŠ Louny
KDYŽ BÁSNÍK, TAK PROKLETÝ
45 minut bez přestávky

Osoby a obsazení:
básníci – Mark Kristián Hochman, Petr Theodor Pidrman, Daniel Zíbrt, Petr Novotný
děvčata – Kateřina Volánková, Michala Ildika Benešová, Martina Čechová, Kateřina Levá
hospodská – Monika Cimerová
scénář a režie – Pavla Umhöhová kolektiv MHD Louny
hudba – Marek Mikulášek, Jan A. P. Kaczmarek
mistr hudby – Jiří Soukup
zvuky – Josef Hubáček
kostýmy – Jana Žižková
plakát a grafická spolupráce – Jan Petržilka
návrhy scény a kostýmů – Pavla Umhöhová

Slovo o souboru:
MHD (Malé hravé divadlo, My herci divákům, Máme Hluboké Dekolty apod.) je amatérský divadelní soubor, který vznikl ve spolupráci ZUŠ a Vrchlického divadla v Lounech v roce 2011. Členy jsou žáci a absolventi literárně-dramatického oboru pod vedením Mileny Syrovátkové. Na kontě mají již pět divadelních počinů (Všechno na zahradě, Andělé všední i nevšední, Suchá kytice, Po sladkým se neumírá, Sen noci svatojánské). V pořadí další inscenací – Když básník, tak prokletý – režijně debutovala členka souboru Pavla Umhöhová.

Slovo o hře:
Představení „Když básník, tak prokletý“ vychází z poezie prokletých básníků, neboť jejich verše svou krásou a hlubokou lidskostí inspirují další a další generace básníků i čtenářů. Představení si neklade za cíl seznámit diváka s tvorbou nebo životy těch, kteří se řadí do generace prokletých básníků, ale vychází z toho, čím prokletci inspirovali členy souboru MHD Louny, a jeho neskromným cílem je zprostředkovat divákovi atmosféru těchto stále živých veršů. Představení vzniklo čistě z poetického díla prokletých tak, jak ho členové MHD Louny pod vedením Pavly Umhöhové sestavili do jednoho celku. Jedinou výjimkou je báseň „Zelený absinth“ pocházející ze hry „Úplné zatmění“ Ch.Hamptona. Jedná se o dramaturgicko-režijní prvotinu Pavly Umhöhové. Hudba první poloviny hry je ryze autorská (z pera bývalého člena MHD Marka Mikuláška), ve druhé polovině hry převažuje hudba autora Jana A. P. Kaczmareka. Scéna i kostýmy vychází z návrhů Pavly Umhöhové, na realizaci se podíleli i ostatní členové souboru.

Hrací místo: sobota 5. 3. 2016 15.00 hodin
Divadlo Navenek Kadaň
VERONIČIN POKOJ (Ira Levin)
75 minut bez přestávky

Osoby a obsazení:
muž – Pavel Volf
žena – Markéta Peti
dívka – Sabina Tumpachová
mladík – Jiří Nebeský
režie – Tereza Gvoždiáková

Slovo o souboru: Divadlo Navenek působí v Kadani už více než deset let – na svém repertoáru mají zejména komedie, ale do Loun přijedou s thrillerem Iry Levina Veroničin pokoj. Pokračují tak v tendencích, které začaly před několika málo lety a které charakterizuje opouštění velkých představení pro desítku a více herců a nalézání záliby v menších kusech o několika málo hercích. Zatím největším úspěchem divadla Navenek byla loňská účast na Lounském divadlení, na kterém za inscenaci 8 žen získalo Cenu diváka a několik čestných uznání.

Slovo o hře:
Nejistota.Zpochyb­nění všeho, co víme.
Co si myslíme.
Zpochybnění toho, kdo jsme.
To jsou principy, na kterých je hra Veroničin pokoj založená. Pro nás se stala esencí všeho, co na Levinovi obdivujeme – jemně vykonstruovaného příběhu a sofistikovaného vyprávění o zlu, které se skrývá pod maskou lidskosti. Představení je přístupné od 15 let.

Hrací místo: sobota 5. 3. 2016 19.00 hodin
19.00 Divadlo EXIL Pardubice
MRAVNOST – MARNOST (Zuzana Nováková, Marie Kučerová, Alexandr Gregar)
85 minut přestávka

Osoby a obsazení:
profesor Karas – Saša Gregar
Karolína Karasová – Jana Tichá
Eva, dcera – Simona Krausová
Věrka, nemanželská dcera – Kateřina Prouzová
právník Mach – Viktor Trnka
průvodce, sochař – Petr Kubík
starší dáma, Madla – Věra Pojmanová nebo Jiřina Mejzlíková
druhá starší dáma – Olga Vetešníková
klavírista – Lukáš Vavrečka
režie: Zuzana Nováková a Marie Kučerová
zvuková spolupráce: Pavel Fröde, studio Atlas
scéna a kostýmy: kolektiv inscenace
choreografie: Lucie Hašková
design: Filip Kocián

Slovo o souboru:
Co jste vlastně zač? Ptají se mě lidé, kteří v Divadle Exil nikdy nebyli a viděli naše představení na festivalu nebo na zájezdu. Na tuto otázku se neodpovídá lehce. Když někomu řeknete, že jsme amatérský soubor, každý si představí, že si jednou do roku nazkoušíme nějakou lehkou komedii, na kterou pozveme kamarády a příbuzné a vyjedeme s ní jednou na soutěžní přehlídku. Zmaten bývá i ten, kdo vidí náš program. Desítka titulů na repertoáru a hraje se dvakrát týdně. Nabízíme náročné kousky světové dramatiky, nové současné texty i ty zmíněné lehké komedie. Proto se tázající několikrát ujišťuje, zda jsme skutečně amatéři. Jak to tedy vlastně je? Divadlo Exil je amatérské repertoárové divadlo. Členové souboru mají svá civilní povolání, která je živí. V našich řadách najdete řidiče trolejbusu, zdravotní sestru, učitelku, novináře, projektantku, sekretářku a mnohé další. Jsou to lidé, kteří to doma po práci „tak trochu pofackují“ a letí na čtyřhodinovou odpolední nebo večerní zkoušku. Jsou smíření s tím, že před představením umyjí záchody, vytřou jeviště a po skončení rozeberou scénu a uklidí rekvizity. Už se smířili i s tím, že si kvůli zájezdu vezmou dovolenou. Netoužíme jenom potom, aby se divákům líbila jen naše umělecká produkce. Chceme, aby se u nás cítili jako doma. Proto k nám nemusí chodit ve společenském. Mohou si v sále v klidu popíjet kávu nebo skleničku vína. Počkat si na herce a popovídat si s nimi o tom, co právě viděli na jevišti. Málem bych zapomněla odpovědět na otázku, která padla na začátku… Co jsme vlastně zač? Divadlem praštěná banda. A chceme se s vámi o to podělit.

Slovo o hře:
motto: „Já nechápu, proč se mám přiznat zrovna teď!“
anotace: Kabaret plný prvorepublikových písniček inspirovaný filmem Mravnost nade vše.
autor: Napsali Zuzana Nováková a Marie Kučerová ve spolupráci se Sašou Gregarem.

popis: Proč kabaret? Okouzleni poetikou i humorem prvorepublikových filmů si v Exilu hledáme cestu nejen k příběhu Mravnosti, ale k celé atmosféře té doby, písničkám i osudům hlavních hereckých představitelů. A tak se spolu s námi kromě filmového příběhu ocitnete chvílemi také ve zkušebně divadelního souboru, kde si o tom všem se třemi generacemi našich herců a hereček povídáme, zpíváme šlágry té doby a občas někdo i tančí, nebo se pokouší dokonce i stepovat.
Co na to představitel hlavní role?
Film o „mravnosti“ je banální anekdotou, že lež každého vždycky dožene… Na tom příběhu mě dnes ale vzrušuje méně zábavná okolnost: kam až dohnala společenská mravnost jeho protagonisty: Haase a Mandlovou do exilu, Ferbasovou do zapomnění. Režisér Martin Frič den po sovětské okupaci 1968 spáchal sebevraždu, když do sebe jako nemocný cukrovkou obrátil láhev whisky. Haas jen tři měsíce potom zemřel steskem ve Vídni. A nestor českého filmu Otakar Vávra, vyznamenávaný za své filmy ve všech režimech, Hitlerem počínaje a Klausem konče, se dožil stovky. Přitom vychoval také Chytilovou, Menzela, Formana i Kusturicu. Mravnost je ošidná – Haas jako Karas ve filmu říká: všechno přirozené a pravdivé je zároveň mravné. Myslím, že bychom se toho měli držet. Saša Gregar
Film Mravnost nade vše
Filmová satirická komedie Mravnost nade vše vznikla za několik dní – koncem prosince 1936. Podle námětu J. Erbenové se na scénáři podílela trojice Martin Frič, Otakar Vávra a Hugo Haas. Film byl natočen před Vánocemi, aby nebyl přerušen provoz filmových ateliérů a zaměstnanci si mohli finančně na vánoce přilepšit. Do kin byl uveden v únoru 1937 a byl nadšeně přijat. Režisérem byl Martin Frič. A vypadá to, že Mravnost nade vše baví diváky.

Autor: Amaterská Scéna