Texty: CHLÁDEK, David: Triarius představí Obíračku. Pardubický deník, 23. 9. 2009

Triarius představí Obíračku

Česká Třebová - Rozhovor s Josefem Janem Kopeckým o premiéře i novinkách v českotřebovském alternativním klubu.

Klub Modrý trpaslík vstupuje do druhé poloviny roku s novou hrou Triaria Obíračka. Premiéra se uskuteční v pátek. Změny čekají „volné pódium“, na kterém by se měly nově představovat i začínající regionální kapely. Na co dalšího se příznivci alternativní kultury mohou těšit, prozradil Josef Jan Kopecký.

Jak bohatá bude druhá polovina roku v Modrém trpaslíkovi?

Modrý trpaslík není výdělečný, zabývá se menšinovou kulturou, na které se dá těžko vydělat. Český hudební fond a český literární fond úplně zrušily dotační řízení, ministerstvo kultury nám letos nedalo vůbec nic, kraj sice příspěvky nezrušil, ale žadatelů je čím dál víc, proto jsme dostali méně. Od města jsme naštěstí dostali 150 tisíc korun, tedy stejně jako vloni, za což jsme vděční. Peněz nám nezbylo zrovna nejvíc, přesto myslím, že první polovina roku byla, minimálně na jména, dost vydařená - dokonce s mezinárodní účastí. Druhou polovinu roku jsme plánovali tak, abychom vyšli, ale nemuseli zeštíhlit program. Aby znovu platilo, že každý víkend, v pátek a sobotu, bude v Trpaslíkovi nějaká akce. Každý měsíc bude literární čtení a filmová projekce, v periodě zhruba měsíc a půl vernisáž. Samozřejmě bude muzika a každý měsíc divadelní představení.

Jste před premiérou nové hry Triaria. Můžete ji krátce představit?

Jmenuje se Obíračka, je to jednoaktovka. Autorem textu je Hanz Gregar, hraje silná dvojice Jan Gregar a Ivoš Soukup a jako host Aleš Dvořák z Opatovic nad Labem. Bude to lehce provokativní, hororově laděné a trošku drsné, přesto věříme, že hra si diváka najde a všechny rozhodně zveme.

Budou pokračovat tradiční festivaly „na trati“?

Ano, hned v říjnu, od 15. do 17., to budou Literáti na trati. Ve čtvrtek budeme začínat vernisáží nové výstavy. Poté vystoupí Vladimir Benderski, Izraelec, který do češtiny přeložil několik básní Davida Avidana. Text – Poetici jazyka – nejen přeložil, ale zároveň ho jevištně zpracoval a letos s ním vyhrál Wolkerův Prostějov. Navíc má připravený text Samuela Becketta Jak to říct. Potom vystoupí básník Michal Šanda. Večer bude patřit francouzskému jazzovému uskupení Les Yeux de la tête. V pátek odpoledne tu bude například David Zábranský a Svatava Antošová, večer potom J. H. Krchovský a Krchoff band nebo The Velvet Underground revival, kteří si říkají All Tomorrows Parties Band. Festival v sobotu ukončí odpoledne Jiří Hájíček, Viola Fischerová nebo Roman Szpuk, večer František Černý, Olda Janota a Zuzana Homolová, zahrají také Longital.
V listopadu přijede na Literáty na trati Věra Chase, která nám před třemi lety klub otevírala. Opět přiveze svoje pražské kamarády. Kromě jejího čtení proběhne vernisáž výstavy, kde jedním z hlavních vystavujících bude Mikuláš Rittstein. Kurátorem této výstavy je Ondřej Chrobák ze Středočeské galerie. Výstava bude ušitá na míru prostoru Modrého trpaslíka. K tomu jako after party bude muzika namíchaná právě Mikulášem Rittsteinem.
V rámci cyklu Tyjátr na trati by měla být v listopadu premiéra mé nové hry z Pardubic Woobinda. V prosinci přijede například Jan Burian.

Působíte také v pardubickém divadle Exil. Jaké tam jsou momentálně vaše aktivity?

Letošní rok byl produktivní. V lednu měla premiéru hra Zataženo a deštivo, monolog, se kterým Lucie Hašková postoupila na národní přehlídku monologů do Velké Bystřice. V březnu jsme pod hlavičkou Triaria zvládli představení Životy, to je experiment, kde jsou dva životní příběhy vyprávěny slovem a tancem. V dubnu měla premiéru provokativní záležitost, hra Prezidentky, a v květnu Rozmarné léto.
Plán na druhou polovinu roku je jasný, po zářijové českotřebovské premiéře Obíračky to v listopadu bude Woobinda, hra s podtitulem Pulp fiction, Historky z tohoto světa. Ještě letos by měla mít premiéru hra napsaná pro mě, která s příběhy Zataženo a deštivo a Životy vytvoří triptych. A samozřejmě stále hrajeme Audienci, Vernisáž, Takovou normální rodinku, hrajeme bytové divadlo, začínáme dělat školní představení.
Jsem moc rád, že se nám letos podařilo dostat na nejstarší polistopadový festival u nás, a to festival Bez hranic v Českém Těšíně, tam jsme jako bytové představení hráli Audienci. Vystupovali jsme také na festivalu Eurotrialog v Mikulově, kde se nám hrálo moc dobře.

Od divadla zpět k muzice, která je pro Modrého trpaslíka základ. Údajně připravujete změny na „volném pódiu“…

Volné pódium zůstává, ale chceme ho dělat trošku jinak. Je tu v regionu obrovský přetlak kapel, z nichž mnohé nikdy nevystupovaly, tak uděláme několik pódií pro ně. Začínající kapely nemají kde vystupovat, kluby po nich chtějí demo nahrávky. My chceme, aby si to vyzkoušely.

Provoz klubů se občas neobejde bez problémů. Ani vám se nevyhnuly, když si po jedné prázdninové akci stěžovali sousedé na velký hluk.

Ano, je to pravda. Přestože se snažíme hluk vně klubu minimalizovat, někdy se to nepodaří stoprocentně. K takové události došlo bohužel i v červenci. Moc nás to mrzí. Nejde totiž o hluk, který by vycházel z klubu, ale o hluk našich návštěvníků, kteří postávají před klubem. Obecně platí, že po desáté večerní je klub „uzavřen“ a ven chodí naši návštěvníci pouze, pokud jdou domů. Ale právě jejich odchody již ovlivnit skutečně nemůžeme. „Rizikové“ navíc nejsou všechny akce – nic podobného se jistě nestane ani po autorském čtení, ani po divadle. Přesto nepodceňujeme žádnou akci! Všechny sousedy chci ujistit, že se budeme dále maximálně snažit, aby k ničemu podobnému nedocházelo, aby před klubem byl klid. Za červencovou akci se jim i touto cestou omlouvám. A děkuju jim, že s námi mají trpělivost. Vážíme si toho.

David Chládek