Texty: Ústí nad Orlicí, Veselé zrcadlo, Gymnazisté se podívají k protinožcům. Orlický deník, 23. 1. 2008

Gymnazisté se podívají k protinožcům

Ústí n. O. - Výměnné pobyty do Německa, Francie či Anglie bývají v rámci studia na střední škole dnes už celkem běžnou praxí. Orlickoústeckému gymnáziu se ale podařil husarský kousek, protože část jeho studentů a pedagogů se již za necelý měsíc podívá k protinožcům do Austrálie. Na podrobnosti jsme se zeptali pedagožky gymnázia Lenky Janyšové.

Jak vlastně začala spolupráce mezi Gymnáziem Ústí nad Orlicí a Ringwood Secondary College v Melbourne?

"V roce 2002 jsme byli se studenty na výměnném pobytu ve francouzském Bitche. V té době tam pobýval na soukromé návštěvě australský učitel Robert Motton s rodinou. Na společné večeři jsme si povídali o cestování a studentských výměnách. Pan Motton zmínil plánovanou cestu kolem světa pro 40 studentů s hudebně–tanečním vystoupením „This is Australia“. Tu plánoval jako turné po pěti zemích světa a Marie Kuběnková zpola žertem řekla: „Tak přijeďte i k nám do České republiky, u nás je krásně!“ Na jaře 2003 Marie dostala e-mail s dotazem, zda s nabídkou mohou počítat, v dubnu 2004 Australané skutečně přijeli a předvedli tři vystoupení své show, která se velmi líbila. Obdobná cesta k nám se uskutečnila i v roce 2007."

Kdy jste začali přemýšlet o „výletu“ do Austrálie, jak dlouho trvaly přípravy a kolik studentů a pedagogů nakonec pojede?

"O návštěvě Austrálie jsme začali uvažovat po oslavách 60 let vzniku gymnázia, tedy v říjnu 2006. Chtěli jsme původně vycestovat s divadelním představením, po půl roce práce jsme ale zjistili, že letenky jsou příliš drahé a že více než polovina studentů se z finančních důvodů nebude schopna projektu zúčastnit. Zdálo se, že naše skoro roční snaha skončí nezdarem. Přišly ale prázdniny, oslovili jsme mnoho sponzorů a do projektu zapojili rodiče. Díky jejich snaze se nakonec podařilo sehnat takový objem peněz, že se výprava do Austrálie uskuteční. Celková příprava trvá už rok a půl, intenzivně pracujeme od září 2007. V únoru odjíždí dvacet studentů a dva učitelé."

Na kolik takovýto projekt vyjde a kdo se něm podílí?

"Jen letenka stojí zhruba osmatřicet tisíc. K tomu je třeba připočítat další náklady, jako pojištění, náklady na divadelní představení , dopravu na letiště a zpět a podobně. Pobyt v Austrálii budou hradit naši hostitelé, kteří tímto oplácejí naši pohostinnost při jejich pobytech zde v Ústí. Studenti budou ubytováni v rodinách a je pro ně připraven atraktivní program. Významnou částkou přispěli sponzoři, asi polovinu nákladů hradí rodiče studentů."

Kdy a na jak dlouho odlétáte k Australanům, kolik hodin vám zabere cesta?

"Odlétáme čtrnáctého února a vracíme se devětadvacátého. Cesta trvá přibližně dvacet sedm hodin, budeme mít tedy třináct dní čistého pobytu."

Co máte pro své australské přátele připraveno? Předpokládám, že nejedete s prázdnou…

"Původní záměr divadelního představení Nikoly Šuhaje nevyšel, a tak jsme připravili divadelně, hudebně a tanečně zpracovanou historii o našem národu od vzniku až po revoluci 1989. Dále něco málo o Ústí a také film o naší škole a životě mladých. Představení „Cestujeme do Austrálie“ hrajeme pro ústecké školy a veřejnost."

Jak jste vyřešili otázku překladu pro divadelní představení? Hrajete v angličtině, nebo vezete tlumočníka?

"Budeme mít českou verzi, kterou předvedeme v Ústí nad Orlicí a v Melbourne sehrajeme verzi anglickou, která je překladem té české.
Studenti se ji v současné době pilně učí. Součástí programu jsou i písně, ty budou v češtině a tance, které jsou mezinárodně srozumitelné."

Myslíte, že je možná spolupráce s australskou školou i do budoucna?
Je to finančně únosné?

"Spolupráce možná je a pokud jde o finance, to je těžké předvídat.
Projekt je časově náročný z hlediska příprav, shánění sponzorů a psaní projektů. Klade to nemalé nároky na školu a hlavně zainteresované učitele."