Texty: Plzeň, JakoHost – GARDAVSKÝ, Vladimír: Soubor JakoHost rozehrává vztahový propletenec

Soubor JakoHost rozehrává vztahový propletenec, Plzeňský deník 15. 1. 2016, s. 8.

Veledůležitou hru představil plzeňskému publiku v Divadle Dialog uvědomělý divadelní soubor JakoHost, navíc hru s možná nejdelším názvem, jež byla kdy v Dialogu uváděna – Neidentifikovatelné lidské ostatky a skutečná podstata lásky. Tragikomický vhled do života několika sexuálně frustrovaných třicátníků je dílem kanadského režiséra, scénáristy a producenta Brada Frasera (1959), jinak též aktivisty hnutí gayů, jenž s kritikou konzumní společnosti a mediálního přetlaku propojuje autobiografické prvky ve snově hororovém světě vyfabulovaných postav. Jsou možná skutečnější, než si dovedeme dnes v našich poměrech připustit, o to varovněji může hra na vnímavého diváka zapůsobit. Syrová, tajemná i zábavná hra v roce 1989 předjala slavnou vlnu tzv. cool dramatu, v níž další rozhněvaní třicátníci vykřičeli do světa své deziluze z odosobněné globalizující se společnosti. Fraser navíc odvážně rozkryl asi poprvé tak do detailu problémy soužití v propletenci sexuálních orientací. Přitom každá z postav by potřebovala mít někoho, všichni chtějí, aby jim někdo zatelefonoval. Ale co je to platné, když postavy touží být milovány, ale samy vesměs nejsou schopny lásky.
Režie se napoprvé a úspěšně chopila Veronika Vašků. Pomohla jí jednoduchá funkční scéna Marka Maroviče – sedm barových stoliček v polokruhu a uprostřed jeviště malá točna s možností změny prostředí kolem domácké pohovky na interiér baru. Kolem točny Vašků také rozehrává většinu dějových peripetií, zatímco na barových židličkách postavy prezentují směsici myšlenek – odosobněných, sobě podobných, jejichž mechaničnost a uniformita začasto děsí. Tyto pasáže by slušelo oživit občasnými změnami tempa. Další vrstvou je pak vyprávění hrůzostrašných poplašných zpráv, možná, že některé z nich zachytil etnolog Petr Janeček ve svých populárních Černých sanitkách. Navíc v průběhu hry někdo vraždí nezletilé dívky v Edmontonu, kde se děj odehrává, a je otázkou, je-li pachatelem některá z postav.
Soubor JakoHost je natolik vyzrálý (včetně hostů), že je schopen nuance příběhu i vnitřní svět hrdinů nastínit důvěryhodně. Největší pozornost na sebe poutá ústřední trojice přátel ze studií – David (Jan Večeřa), Candy (Eva Šeflová) a Bernie (Jakub Klíma). Nezaměnitelně vyznívá i lesbička Jerri (Iva Kulíšková) či prostitutka a zároveň senzibilka Benita (Veronika Vašků). Vztahový mnohoúhelník věrohodně doplňují Kane (Vojtěch Müller) a Robert (Jakub Böhm). Znalost iniciační hry žánru cool dramatu by měla patřit k všeobecnému vzdělání, ale pouze diváků starších patnácti let.

Vladimír Gardavský