Texty: JIRSOVÁ, Zuzana: Přehlídka dětského divadla Poděs Olomouc, 11.–12. 4. 2015. Deník Dětské scény, č. 0., str. 27 - 29, 12.6.2015.

PŘEHLÍDKA DĚTSKÉHO DIVADLA
PODĚS
OLOMOUC, 11.–12. DUBNA 2015

Organizátoři poskytli v sálech ZUŠ Žerotín Olomouc dětem ze souborů, jejich vedoucím, rodičům a zájemcům o divadlo ty nejlepší možné podmínky pro sehrání a zhlédnutí jednotlivých inscenací. Rovněž tak zázemí pro setrvání bylo všem účastníkům vstřícně zabezpečováno po celý čas. Záštitu nad přehlídkou drželo sdružení D.
Nedílnou součástí přehlídky byly dílny, v nichž se setkávali hráči z různých souborů a rozličných míst kraje. Cílem dílen bylo:
1) vyzkoušet a spolu si prožít cvičení, nové hry a dovednosti umožňující improvizaci
2) učit se uvažovat o zhlédnutém, umět pojmenovat divadelní kvality
Obě dílny pod vedením zkušených lektorů směřovaly ke kultivaci dětí nejenom v oblasti divadelní, ale i sociální. V sobotních večerních hodinách bylo dětem i dospělým pro potěšení srdce a ducha nabídnuto inspirativní představení: Hana Voříšková a MUZIGA, Pohyblivé obrázky.
Výsledky své práce na přehlídce ukázalo celkem devět souborů. Úroveň většiny inscenací byla dobrá, až velmi dobrá. Je patrné, že v olomoucké oblasti je vedoucím dětských souborů průběžně nabízena pomoc ze strany pedagogicky a divadelně zkušených odborníků.
PODĚS 2015 zahájilo vystoupení Dramatického kroužku při Divadelním souboru J. K. Tyl Brodek u Přerova. Pod vedením Jitky Navrátilové soubor v inscenaci Jirkův perný den nabídl prostřednictvím scény a kostýmů pohled do světa chlapců a dívenky z dřívějších časů. Většina hráčů se svých rolí chopila statečně, uvěřitelně. Souboru bylo doporučeno více se zabývat jevištním ztvárněním důvodů, které vedou postavy k jednání v té které situaci.
Detektivního příběh s humorným laděním nazvali členové souboru DS DOMA, ZUŠ Šternberk, Kavárna u nakousnuté laskonky. Tvůrci scénáře, vedoucí Daniel Kunz a částečně i členové skupiny snad ani netušili, jak těžký úkol před sebe postavili. Zamýšlené skloubení napětí a humoru se jim na scéně zatím nepodařilo vytvořit, inscenace působí z hlediska žánru rozpačitě, neukotveně. Vedoucí a soubor jsou na počátku společné práce. Vedoucímu bylo doporučeno hledat námět a téma v literatuře, neboť kvalitně vystavěné literární dílo skýtá tvůrcům inscenace pevnější oporou než scénář autorský.
Temperament, zvládání rolí, nadsázka, nápadité využití divadelního znaku, hudba, pohyb … Těmito prostředky na diváky zapůsobilo vystoupení DS Kostelecké piškotky, ZUŠ Iši Krejčího Olomouc, pod vedením Magdy Ady Johnové. Fiktivním autorem předlohy inscenace K sežrání je dle tvůrců Hermann MacMuffin. Již souvislost názvu souboru, názvu hry a jména autora, již cosi signalizuje. Soubor pracuje s osobitou poetikou a osobitými divadelními prostředky. Příběh třináctiletého kluka nabízí zajímavě uchopené téma obezity a vyrovnávání se s ní. Vývoj jeho snažení je mnohdy zpochybňován a ironizován prostřednictvím alter ega, které provází nejen jeho, ale i další důležitou postavu. Více než o přesné čtení vývoje příběhu jde v určitých pasážích spíše o jednotlivé obrazy, které mají na diváka zapůsobit a nabídnout určitý pohled na téma. Tok příběhu je často destruován, divák je záměrně veden po slepé příběhové linii. Použité scénografické prvky – zejména nafukovací kruhy – hráčům pomáhají vytvořit postavu a divákům zobrazit stav, ve kterém se postavy nacházejí. Porota souboru doporučila ujasnit si funkci alter ega a některých dalších znaků, zejména pak upřesnit téma. Čili: Je tématem boj s obezitou anebo nutnost smířit se s odlišností? A také zpřesnit příběhová fakta, s nimiž přes některé záměrné destrukce jako s fakty pracují. Hra K sežrání byla nabídnuta do širšího výběru Dětské scény 2015.
Epizodu z knihy Podivuhodná cesta Nilse Holgersona Švédskem nazvanou Vineta do divadelní podoby převedl DS Dramka při ZŠ E. Valenty Prostějov. Pod vedením Hany Lužné vzniklo lyricky laděné podobenství s pěknými divadelními momenty. Ačkoli skupina spolu funguje teprve druhým rokem, hráči jsou koncentrovaní, vnímají se. K doladění zbývá vyvážit lyričnost momentem napětí (a příběh tuto možnost nabízí), zdivadelnit klíčové momenty a závěr inscenace.
Kniha Tajemství modrých třešní od Matthewa Nichollse je obsáhlým líčením cesty dětí za lékem, který může zachránit lidstvo zasažené záhadnou nemocí. Žánrově lze literární dílo označit jako napínavou a zároveň vtipnou fantasy. Z dějově komplikované předlohy se vedoucí Pavle Schönové podařilo vytvořit smysluplný scénář pro stejnojmennou inscenaci, ve hře vystavět divadelně zajímavé obrazy a v určitých momentech okořenit akci jemným humorem. Hráči Divadelního souboru dRáčci Roveňáčci ZŠ a MŠ Rovensko se svých rolí chopili se ctí, pouze některé dialogy zatím zůstávají „nenaplněné“. Představení, které bylo sehráno na olomoucké přehlídce, ukázalo inscenaci v čerstvé podobě, vedoucí je si vědoma nedotaženosti důležitých situací. Velkou pozornost je potřeba věnovat uzavření příběhu jak dějově, tak i ve smyslu poselství. Velkým, ale poměrně lehce řešitelným problémem, je výrazná znakovost kostýmů. Černé a bílé trikoty plus svítící doplňky v barvě růžové a žlutozelené mají dle inscenátorů divákovi pouze sdělit, že se děj odehrává v budoucnosti. Jenže divák ač chce či nechce právě pro zmíněnou výraznost a kontrast očekává hlubší významy. Je nucen klást si zbytečné otázky… ale odpověď dostat nemůže, neboť barevnost je k postavám přiřazena z divadelního hlediska nahodile. Soubor má za sebou velký kus dobré práce a lze předpokládat, že se bude pokoušet zmíněné problémy řešit. Proto byl se svou inscenací navržen do širšího výběru na celostátní přehlídku.
Téma jinakosti, osamělosti, potřeby někam patřit – a zároveň poznání, že změna vnější podoby nepřináší změnu vnitřního založení je zpracováno Leilou Salesovou v knize Tahle píseň ti změní život. Dívčí soubor DS Cvok House ze ZUŠ Mohelnice spolu s vedoucí Martinou Kolářovou přijal tuto knihu jako východisko k tvorbě inscenace Trapka. Závažné a aktuální téma přímo vybízí k procesu, v němž budou prostřednictvím technik dramatické výchovy zkoumány lidské vztahy a pocity rodící se v zadaných situacích. Prožitky takto získané pak napomohou při výstavbě divadelní hry tak, aby zobrazením příčin a následků bylo „vysloveno“ stanovené poselství. Protože inscenace měla rychlou genezi, lze doporučit návrat ke zkoumání, ve kterém si členové skupiny uvědomí možnosti a poté stanoví hlavní téma. S vědomím tématu pak mohou vést hru k jasnější výpovědi.
Nedělní blok zahájil divadelní spolek Meče a Přeslice, Velká Bystřice. Vedoucí souboru Pavel Dorazil je zároveň autorem scénáře uvedené hry Slavík. Scénář je kombinací textu H. Ch. Andersena a Pavla Dorazila. Místy toto propojení funguje, avšak objevují se pasáže, kdy slovník Dorazilův ostře kontrastuje s mluvou Andersenovou, přičemž kontrast nepřináší inscenaci novou kvalitu. Zmíněné pasáže v celkové kompozici hry navíc vytvářejí jakési popularizační klky, které brání toku příběhu, rozkolísávají žánr a aktérům komplikují cestu k uvědomění si tématu. Škoda, protože z výkonu hráčů je patrné poctivé nasazení, energie a ochota nechat se vést. Což může svědčit o upřímné snaze vedoucího a o jeho schopnosti navázat se skupinou mladých lidí pěkné vztahy a probudit jejich zájem o divadlo. Kromě zmíněného bylo porotou doporučeno zvážit také scénografii a vyloučit nadbytečné zdobné prvky.
Dramaťáček KIX, DDM Krasohled Zábřeh, nabídl divákům olomouckého PODĚSU divadelně zpracovanou epizodku od Jiřího Žáčka 13. Šváb Ďoďo – neboli Valach všude bratry má a byl navržen do širšího výběru na celostátní přehlídku. Výrazným prostředkem je hudba. Valašská národní píseň naladí diváky – a zároveň nastartuje hrající děti. Následuje akorát tak dlouhé divadelní představení. Rytmické, osvěžující a odpovídající anekdotické předloze. Z poměrně obyčejného literárního minipříběhu se skupině pod citlivým vedením podařilo vytvořit kompaktní a svižný divadelní tvar, který vychází z možností hráčů a zároveň je obohacen o nadhled. Inscenace je postavena na principu rytmu a kontrastu. Energie hráčů v akčních momentech hry je brzděna zklidňujícími pasážemi. Přesněji: Vypravěčka bere do ruky knihu a čte, posunuje děj. Četbu provází lyricky laděná melodie národní písně. „Rozdivočelá“ skupina setrvává v nehybném obraze. Zvolená divadelní forma v tomto případě nejenom naplňuje, ale převyšuje obsah literární předlohy. Jednoduchou a variabilní scénu doplňuje rekvizita – maličký sádrový trpaslík, který je zároveň jednou z postav příběhu. Souboru bylo porotou doporučeno, aby se v tomto případě pokusila o odvážné zvýraznění.
Posledním představením a zároveň vyvrcholením letošního PODĚSU bylo vystoupení DS Rybky, Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice. Jejich Námořnická pohádka byla přímo vyslána na celostátní přehlídku Dětská scéna 2015. Obě vedoucí, Zuzana Vodičková a Zuzana Švierčková, poskytují hrajícím dětem oporu a zároveň velký prostor pro hru, a to velmi citlivě. Jejich způsob vedení je výbornou ukázkou pedagogicko-umělecké práce s dětmi předškolního a mladšího školního věku. Díky vedení jsou malí hráči přirození, zároveň ctí nastolený řád, plní jevištní úkoly odpovídající jejich věku a možnostem. Děti jsou na svůj věk velmi dobře vybavené. Zvládají nejenom pohyb v prostoru, rytmus, řeč, zpěv, ale také jednání v situaci. Jejich projevy v improvizovaných pasážích postrádají rozpaky a jsou autentické. Temporytmus podporuje živá hudba a zpěv. Metaforické výtvarné přispění inscenaci rámuje. V expozici přibližující se papírové lodičky diváka vtáhnou, zaostří jeho pozornost na místo budoucího dění. Vzdalující se loďky pak sehraný příběh uzavírají.
A jako odplouvající loďky tak také již letošní PODĚS patří minulosti. Přejme všem osůbkám a osobám, které letos z těch nejrůznějších stránek přispěly k soubytí na olomoucké přehlídce zdraví a sílu. A za rok zase….
Porota pracovala ve složení Radek Marušák, Ivana Němečková, Zuzana Jirsová.
Zuzana Jirsová