Texty: KINCLOVÁ, Eliška: Přehlídka dětských recitátorů Brno, 16. - 17. 4. 2015. Deník Dětské scény, č. 0., str. 25-26, 12.6.2015.

PŘEHLÍDKA DĚTSKÝCH RECITÁTORŮ
BRNO, 16.–17. DUBNA 2015

Hrdinové a strašáci

Je 16. duben 2015. Den, kdy se slovo nadobro ocitá v krizi. Světu vládnou zkratky. WTF? Neosobní komunikace hraje prim. BTW, smajlíci jsou COOL. Země je rozdělena na dva tábory. Na strašáky na straně jedné a na hrdiny na straně druhé. Tohle není OK! A tak se hrdinové, jež slovo uctívají a znají jeho váhu, rozhodli bojovat proti strašákům, kteří slovo, zejména to mluvené, považují za zbytečnost, jíž je třeba s konečnou platností odstranit ze světa. Ale proč? Přeci aby je slovo nezdržovalo svými nekonečnými významy… Kdo pomůže hrdinům vyhrát jejich boj? Hrdinové mají jasno! Jejich spolubojovníky se stanou vládci slova z brněnské krajské recitační přehlídky. Úvodní etuda v podání studentů DIFA JAMU je za námi, a proto se pojďte sami přesvědčit, na čí stranu se naklonily misky vah.
Ona bitva o budoucnost slova se tradičně odehrála Labyrintu (Středisko dramatické výchovy Labyrint – SVČ Lužánky, Brno-Bohunice), přičemž do generálské pozice jako obvykle usedla Emilie Machálková a labyrintský kolektiv. Nápomocni jim byli již zmínění magisterští studenti oboru Divadlo a výchova DIFA JAMU, kteří se zhostili, stejně jako léta minulá, tematického pojetí přehlídky, ale i doprovodných aktivit, hlasových a mluvních rozcviček. V závěrečné části dne se hrdinní recitátoři zúčastnili seminářů zaměřených na dramaturgii přednesu a v rámci lektorského semináře byla pedagogům či doprovodu jednotlivých přednašečů nabídnuta možnost, aby společně diskutovali o výkonech svých svěřenců. Cílem bylo především hledat cestu k další progresi recitátorů. O stejný cíl usiloval i seminář pro nejstarší hrdiny, který se na rozdíl od ostatních kategorií nekonal odděleně od semináře lektorského. Stalo se tak logicky kvůli vyspělejšímu věku recitátorů, kterým diskuze s profesionály Emou Zámečníkovou a Ivanou Valešovou přinesla odborný posudek, na jehož základě se mohou pokoušet svůj projev, ale i ono zrádné podhoubí přípravy – dramaturgickou volbu a práci na výstavbě textu, posunout o další krok dále.
Nyní je čas představit si lektorský sbor, v němž se během dvou dnů vystřídali tito lektoři: již jmenované Ivana Valešová a Ema Zámečníková, dále Petra Rychecká, Marie Pavlovská, Monika Jelínková, Lucie Prouzová, Pavel Heřmann, Michaela Mikulová a Eliška Kinclová. A ač byli všichni bojovníci bez diskuze velmi stateční, mohli postoupit dále pouze někteří z nich.
Ze 2. kategorie se do celostátní svitavské přehlídky probojovala Charlotte Terzieva z brněnské ZŠ Lesná, jejíž přednes prózy Chameleon od Miloše Macourka byl velmi sdělný, přirozený a plný kontaktu s divákem. Recitátoři následující 3. kategorie rozšířili okruh postupujících o další dva. Úspěch slavily opět dívky, a to Hana Markesová z brněnské ZŠ Sirotkova, jež při přednesu prozaického textu Střela od Jiřího Suchého dostála jeho názvu a bez okolků naservírovala divákům živý, kontaktní projev, který si udržoval potřebnou dávku nadhledu a smysluplnou textovou výstavbu. Druhou oceněnou dívkou se stala žákyně ZŠ Lomnice Valentýna Peringerová. Ta zaujala především schopností předat publiku své fantazijní představy velmi věrohodným a detailním způsobem, přičemž nezapomínala ani na výstavbu textu, práci s temporytmem a čistou výslovnost. Byly-li tyto dvě kategorie pro lektorský sbor náročné ve volbě, koho do celostátní přehlídky neposlat, byl problém nejstarší 4. kategorie opačný, tedy koho do Svitav poslat a jestli vůbec někoho. Tato kategorie měla velmi nízkou úroveň, avšak v jejím kontextu se přeci jen našla recitátorka, jejíž projev působil v porovnání s ostatními nejosobitějším dojmem. Josefína Esterková, žákyně břeclavského gymnázia, si vybrala velmi zajímavé texty, jež měla možnost přednést oba. Byly jimi prózy od Františka Kožíka: Největší z Pierotů a Kateřiny Lužné: Štěně. Na základě druhého textu byla Josefína na postup doporučena. Drobné vady recitátorky v celkovém projevu pramenily z někdy až přehnaného herectví. Největším handicapem Josefíny se však stal její křehký hlas, místy až neslyšitelný. Proto byl její postup podmíněn její usilovnou prací na mluvní technice.
Je 17. duben 2015, bitva je u konce. Slovo si své místo v životě lidí uhájilo, a to nejen díky statečným hrdinům z krajské brněnské přehlídky, ale i zásluhou všech těch, pro něž je slovo, báseň, příběh anebo jen obyčejné povídání o věcech vážných i nevážných něčím, bez čeho se nedá obejít. Proto podporujme slovo, abychom se mohli příští rok zase sejít a vychutnat si jeho krásu.
Eliška Kinclová