Texty: VITINGEROVÁ Pavla, GARDAVSKÝ Vladimír, KASKA František, DUBNIČKOVÁ Tereza: Přehlídka dětských recitátorů Plzeň, 11. dubna 2015. Deník Dětské scény, č. 0., str. 9 - 10, 12.6.2015.

PŘEHLÍDKA DĚTSKÝCH RECITÁTORŮ
PLZEŇ, 11. DUBNA 2015

Dne 11. 4. se v Plzni uskutečnilo krajské kolo Přehlídky dětských recitátorů. Již tradičně v Domě dětí a mládeže Radovánek. Každá kategorie (také již tradičně) vystupovala zvlášť a měla svůj lektorský sbor. Laureáti krajského kola získali kromě postupového diplomu knihu, všichni pak čokoládové zajíčky, kteří nestihli odhopsat o Velikonocích.
V první kategorii vystoupilo celkem 13 recitátorů. Ve výběru textů nepatrně převažovala poezie, nicméně i próza byla hojně zastoupena. Recitátoři sáhli spíše po oblíbených a známých autorech (M. Macourek, D. Mrázková, J. Kahoun, P. Šrut, J. Žáček, M. Kratochvíl), dramaturgické překvapení se nevyskytlo, což je ovšem v rámci nejmladší kategorie vcelku pochopitelné. Část recitátorů vybírala texty sama, někteří uváděli, že volili text ve spolupráci s rodiči či učiteli, a pouze malá část recitátorů si nechala text „přidělit“. Osobní vztah k textu se nejvíce odrazil právě u těch, kteří vybírali sami, a proto se u nich projevila největší radost a osobní zaujetí. Porota ocenila čestným uznáním osobitý přístup k textu u Šimona Halíře (M. Kratochvíl: Nevěsty) a Martina Černého (M. Kratochvíl: Počítání do čtyř). Vysokou úroveň práce s textem předvedla Ema Hejzková (M. Lukešová: Co když je zahrádka malá a co když vyroste), která získala rovněž čestné uznání. Titul laureátů porota udělila Filipovi Hajšmanovi (P. Šrut: Hrabě Drákula a Nováková z 3. C) a Vojtěchu Moulisovi (D. Mrázková: Zlatá tráva) za celkově vyzrálý a technicky velmi dobře zvládnutý výkon spojený s osobní invencí a schopností vtáhnout posluchače. Celkově je možno výkony I. kategorie hodnotit pozitivně, zdá se, že se v Plzeňském kraji rodí další šikovní a nadšení recitátoři.
Pavla Vitingerová

Ve II. kategorii krajského kola Přehlídky dětských recitátorů soutěžilo 14 účastníků. Celková úroveň byla vyrovnaná, ale pouze průměrná. Žádný z výkonů na sebe jednoznačně neupozornil. Postoupit by mohlo hned několik jednotlivců. I to přispělo k viditelnému roztrpčení pedagogického doprovodu několika soutěžících, kteří nepostoupili. Porota se rozhodla vyslat do národního kola Alenu Tetřevovou, která vhodně zvýraznila poetičnost prozaického textu Jindřicha Balíka O dešťovém oblékání. Porota ocenila i bezchybnou výslovnost a zdařile vystavěnou pointu. K postupu byla doporučena i Marie Vítovcová s prózou Marie Novákové Zášupšák, která decentně v textu odlišila přímou řeč, a přednes po smyslu textu vyzněl věrohodně. Obdobně věrohodně vyznívala i recitace Gabriely Bělochové (Rudolf Čechura: Tučňáci po práci) či Barbory Konopíkové (Lenka Rožnovská: Jak zažili dobrodružství s dinosaury), které porota ocenila čestným uznáním za výrazný výkon. Letošní ročník potvrdil ústup poezie, jen jedinkrát v této kategorii zazněly verše, a to od Jana Skácela.
Vladimír Gardavský

III. kategorie byla v tomto roce nabitá zajímavými osobnostmi a interpretačními výkony. Potěšil nás dramaturgický výběr většiny účastníků (P. Nikl, D. Fišerová, I. Procházková, J. Werich, L. Carroll), slušné zastoupení poezie (deset z 28 textů) i poměrně rovnocenná účast obou pohlaví (šest chlapců a osm dívek). Lektorský sbor měl nelehkou úlohu při výběru postupujících. Nakonec vsadil na vypravěčskou osobitost, zajímavou dramaturgii podloženou vlastní četbou a charisma dvou mladých mužů. Jakub Písař dokázal při přednesu závěrečné části prózy O. Preusslera Čarodějův učeň dokonale navodit atmosféru příběhu a způsobil mrazení v zádech většiny posluchačů. Při interpretaci moderní bajky M. Baňkové potvrdil vypravěčské nadání a schopnost charakterizovat v přímé řeči jednotlivé postavy, prokázal také nadhled a smysl pro humor. Vojtěch Mati nás zase dokázal pobavit přednesem próz Miloše Kratochvíla: Puntíčkáři a Ivana Krause Medová léta. S minimem prostředků (téměř v pozici smutného klauna) zaujal svým vypointovaným vyprávěním nejen lektory, i když druhý text postrádal zažití a lehkost textu prvního. Speciální ceny obdrželi také Aleš Pechman za nečekaně vyspělé zvládnutí prózy Jana Wericha Chlap, děd, vnuk, pes a hrob, na které už si vylámali jazyk zkušenější recitátoři a Tereza Moulisová za vyrovnanou, kvalitně zvládnutou interpretaci obou textů. Musíme jen doufat, že podobná úroveň vydrží i do dalších let.
František Kaska

IV. kategorie byla oproti městskému kolu zastoupena velkým množstvím zajímavých výkonů i textů. Přehlídky se zúčastnilo 12 recitátorů, z čehož 7 jich postoupilo do druhého kola. Od začátku přehlídky se nejzajímavěji projevovala tři děvčata (žádný chlapec, bohužel, v této kategorii nerecitoval) – Magdaléna Hlaváčková, Anika Menclová a Hana Šimůnková. Do národního kola porota nakonec vyslala slečnu Hlaváčkovou a slečnu Šimůnkovou. Magdaléna Hlaváčková zaujala textem J. Škvoreckého Rebekka, který dokázala velmi přirozeně a technicky dokonale předat publiku. Stejně tak druhý text Josefa Kainara: Blues noční čekárny – byla schopna pravdivě interpretovat, i přes to, že text vypovídá o mnohem starší generaci. Druhou postupující byla Hana Šimůnková, která dokázala velmi zajímavě interpretovat již známý text Ireny Douskové Hrdý Budžes. Měla výbornou techniku a diváky dokázala zaujmout. I se Shakespearovým sonetem se zdárně vypořádala. Třetí zmiňovaná dívka – Anika Menclová byla nakonec doporučena jako náhradnice. Technicky byla sice ze všech děvčat nejdokonalejší, ale text Tima Burtona: Robotík – se jí úplně rozsypal a už nebyla schopna ho zdárně dovést do konce.
Všem postupujícím držíme palce v národním kole.
Tereza Dubničková