Texty: VSVD - 2011 - Výroční zpráva o činnosti

VÝROČNÍ ZPRÁVA PŘEDSEDY VOLNÉHO SDRUŽENÍ VÝCHODOČESKÝCH DIVADELNÍKŮ ZA ROK 2011

Divadelní kritik Jiří P. Kříž, zvaný také „Džípí“, mi pravidelně posílá své kritické glosy, ale i politické poznámky ke dni. A občas i něco zábavného. Na začátku února 2012 např. tuto anekdotu: Přijde babka na úřad a zdraví úředníka: "Čest práci, soudruhu!" Úředník na to káravě: "Babičko, vy jste si asi spletla dobu.“ - "Dobu možná, ale tebe ne!" babka na to.
Když se ohlížím za loňským rokem, desátým ve své „kariéře“ předsedy VSVD, mi v řadě věcí zmíněná anekdota stále funguje. A nejde o to, zda byl před dvaceti lety někdo soudruh a někdo ne, ostatně my, co více pamatujeme, jsme už říkali soudruhu i paní učitelce v mateřské školce. Že bude podobný vtip aktuální i po dvaceti letech naší demokracie však příliš vtipné není. Bohužel to potvrzují mnohé události, které v uplynulém roce potkaly i naše sdružení...

Z usnesení loňské valné hromady dostala Rada VSVD dva úkoly, které kromě běžné agendy a každoročního programu našeho sdružení bylo třeba vyřešit: jednak jsme ukončili své aktivity spojené s Maticí českých divadelníků, která zašla na úbytě, resp. na nečinnost členských sdružení a neschopnost myšlenku rozšířit do podstatnější části prostoru amatérského divadla. Jednak jsme se rozhodli pomoci další existenci miletínského Muzea českého amatérského divadla, které se ocitlo v ohrožení zevnitř.
Jak postupně vnímám nejrůznější ekonomicko politické vlivy na činnost zájmových organizací jako je naše, mezi něž patří např. naše spolupráce s Artamou či oblast grantové politiky, tím víc nostalgicky vzpomínám na ideu Matice, kterou jsme se pokoušeli stvořit. V případě miletínského muzea nás může těšit, že právě idea spolupráce a její konkrétní naplnění pomohlo revitalizovat řízení této instituce, aby nemusela být zrušena. Nové vedení již dosáhlo podpisu smlouvy o spolupráci s obcí Miletín, pokračuje v jednání s majitelem objektu a dává dohromady všechny náležitosti nutné k pokračování tohoto projektu – a to i díky členům VSVD, kteří hrají ve vedení muzea důležitou roli. - Co dalšího nám minulý rok přinesl?

Soutěže a přehlídky
Ve spolupráci s Impulsem jsme se podíleli na přípravě následujících pěti postupových přehlídek (z toho čtyři v celostátním postupovém projektu pořádá NIPOS/ARTAMA z pověření MK ČR): Červený Kostelec, přehlídka amatérského činoherního a hudebního divadla s postupem od letošního roku namísto Divadelního Děčína na Divadelní Piknik Volyně; Audimafor, přehlídka experimentujícího divadla, studentských divadelních souborů a divadel poezie s postupem na Šrámkův Písek, Mladou scénu Ústí nad Orlicí a Wolkrův Prostějov; Loutkářská přehlídka s postupem na Loutkářskou Chrudim; Dětská scéna, přehlídka dětských divadelních, loutkářských a recitačních souborů s postupem na celostátní přehlídku ve Svitavách; Miletínské divadelní jaro, přehlídka venkovských divadelních souborů s postupem na Krakonošův divadelní podzim Vysoké nad Jizerou (vyhlašuje SČDO). Již jsme nepořádali přehlídku monologů a dialogů Pohárek SČDO a nezdá se, že by ji někdo postrádal...
Některé přehlídky v roce 2011 hledaly svůj nový domov, především z důvodu avizované rekonstrukce Jesliček, rovněž Audimafor se po devíti letech v Kostelci nad Orlicí ocitl bez přístřeší. Naštěstí jsme nové zázemí našli v Divadle Drak. Aktuální situace vedla i k rozdělení Loutkářské přehlídky - dětské loutkářské soubory byly zařazeny do programu Dětské scény a loutkářské soubory nad 15 let měly možnost se prezentovat v rámci přehlídky Audimafor, což se samozřejmě projevilo i v množství odehraných představení. Na postupových přehlídkách včetně výběrových přehlídek Dětské scény bylo uvedeno celkem 55 představení, v nichž vystoupilo cca 680 členů souborů. Na krajských přehlídkách dětských recitátorů a pro Wolkrův Prostějov vystoupilo dalších 100 recitátorů (v předchozích pěti okresních kolech bylo 354 recitátorů), celkem jsme tedy na přehlídkách mohli uvést 1 134 divadelníků a recitátorů.

Ocenění udělená porotami těchto přehlídek jsme slavnostně předali na „Cenění“ dne 26. listopadu v Divadle Drak, bylo to 20 kolektivních a 46 individuálních cen, která Mario Alfieri tentokrát výtvarně zpracoval jako sklizeň rozkutálených jablíček. A jako divadelní dárek jsme přibalili představení Back to Bullerbyn/Návrat do Bullerbynu souboru Športniki Praha. Dokumentace postupových přehlídek je podrobně zachycena v jarní Divadelní Hromadě, výsledky našich vítězů na celostátních přehlídkách rovněž na stránkách Hromady v rubrice Východočeši na…, proto o těchto přehlídkách jen stručně.

Přehlídka amatérského činoherního divadla Červený Kostelec 2011 se uskutečnila v prodlouženém víkendu 3. – 6. března a ve čtyřech dnech zahrnula 12 inscenací, o účast se ale ucházelo 23 inscenací. V Červeném Kostelci byla tradičně vysoká návštěvnost (i na dopoledních představeních), skvělé organizační zázemí, příjemná atmosféra. Lektorský sbor v čele s prof. Janem Císařem doporučil programové radě celostátní přehlídky Divadelní Děčín čtyři inscenace: Měsíční běs Divadelního souboru SNOOP Opatovice nad Labem, Krajní meze z Divadla EXIL Pardubice, Lakomce souboru Geisslers Hofcomoedianten a Muži ve člunu Divadla Jesličky v Hradci Králové. Programová rada přijala jen poslední dvě jmenované, ale v programu celostátní přehlídky byla uvedena pouze jediná – Tři muži z Divadla Jesličky. Soubor Geisslers Hofcomoedianten z přehlídky odstoupil, protože jeho režisér byl jmenován do lektorského sboru celostátní přehlídky, čímž nastal konflikt zájmů. Tento ne zcela regulérní postup kritizovala Rada VSVD a její názor tlumočila Naďa Gregarová odborné radě Artamy. Tou pak bylo potvrzeno, že se taková situace nemůže opakovat, že není možné do lektorského sboru oslovovat tvůrce doporučených inscenací, resp., že si takto oslovený tvůrce musí uvědomit, zda tak nepoškozuje svůj soubor a navíc i výsledky (i vynaložené náklady) krajské přehlídky...

Přehlídka Audimafor se v roce 2011 konala jako postupová na Šrámkův Písek, Mladou scénu, Wolkrův Prostějov, výjimečně i na Loutkářskou Chrudim. Tomu odpovídalo i exkluzivní složení lektorského sboru, v němž byli prof. Jan Císař, MgA. Tomáš Žižka, Vladimír Hulec, Mgr. Petr Christov, PhD., Mgr. Alena Zemančíková, MgA. Filip Huml, ale také uznávaný amatérský divadelník a loutkář Karel Šefrna. Skvělé profesionální a technicky dokonalé zázemí, vstřícnost, toleranci a přátelství jsme našli v Divadle Drak, což všichni účastníci ocenili. O účast na Audimaforu se ucházelo 22 představení, což se nedalo vtěsnat do víkendového programu, nakonec se ve spolupráci s kolegiální přehlídkou Svitavský Fanda podařilo všechny zájemce uspokojit. Na celostátní Mladé scéně v Ústí nad Orlicí nás pak reprezentoval soubor Někdo ZUŠ Jaroměř s představením Darrell Standing, do programu Šrámkova Písku a následně na Jiráskův Hronov bylo zařazeno Divadlo DNO a Šavgoč s inscenaci Hospodin aneb Kdopak by se boha bar a projekt Ambrosia Geisslers Hofcomoedianten Kuks. Inscenace Divadla DNO byla nominována i na Loutkářskou Chrudim, nakonec byla zařazena jen do jejího doplňkového programu a do hlavního programu LCH byl zařazen soubor Labyrint ZUŠ F. A. Šporka Jaroměř s inscenací Labyrint podle Jana. Náš region byl na LCH reprezentován i dětskými soubory – z celostátní Dětské scény tam byl vybrán soubor Překvapení ZUŠ Chlumec n. Cidlinou s inscenací Jan za chrta dán a soubor Malé dvě, ZUŠ F. A. Šporka Jaroměř s Pohádkou o veliké řepě Františka Hrubína, kterou si pak zahráli i na Jiráskově Hronově.

I zmíněná přehlídka Dětská scéna patřila mezi ty, pro něž jsme hledali nové prostory. Projeli jsme všechna možná divadla v kraji, ale vyhovující prostory nenašli. Nakonec jsme vzali za vděk Studiem A v královéhradeckém Adalbertinu, byť to nebyl prostor ideální, navíc v tu dobu v budově probíhala pohádka pro veřejnost a folklorní festival... Do této soutěžní přehlídky bylo zařazeno 13 představení ze 3 okresních přehlídek. A na celostátní přehlídce nás pak reprezentoval loutkářský soubor Blechy Jaroměř s Pohádkou o červené Karkulce a dvě inscenace, o nichž jsme se zmínili u Loutkářské Chrudimi. Po těchto zkušenostech letos vyzkoušíme jinou variantu: přehlídku loutkářů, protože většinou jsou dětské, spojíme s Dětskou scénou a umístíme ji, stejně jako Audimafor, do Divadla Drak.

Kalendář postupových přehlídek uzavřelo Miletínské divadelní jaro. Ve velmi příjemné atmosféře a péči domácích pořadatelů se hrálo 8 představení. Lektorský sbor v čele s prof. Janem Císařem nominoval na KDP Vysoké nad Jizerou 2011 Divadelní soubor Kolár Police nad Metují s inscenací Ptačí klec. Miletínští jsou dobří organizátoři a proto se můžeme těšit na to, že do tohoto městečka se (ze Znojma) přestěhuje celostátní přehlídka seniorského divadla – Miletín vyhrál konkurz na její pořádání a na podzim si poprvé vyzkouší roli hostitele.

Vzdělávací a metodická pomoc
V průběhu ledna a února 2011 se v Jiráskově divadle v Novém Bydžově uskutečnila čtyři víkendová soustředění: pokračování Praktického kurzu režijně herecké spolupráce – Cesta k inscenaci s prof. Františkem Laurinem, a to na základě iniciativy absolventů minulého kurzu z roku 2009. Kurz absolvovali divadelníci ze souborů Jirásek Choceň, SNOOP Opatovice, Ďyvadlo Neklid Voletiny, Korálka Dětenice, Vojan Libice nad Cidlinou, z domácího souboru Jirásek, z Dramatické školičky Svitavy a z o.s. Dobré divadlo. „Díky pečlivému rozboru textů jsme měli možnost nahlédnout pod inscenační pláštíky komedie, frašky, psychologického dramatu atd., a každý tento formát podrobně analyzovat z hlediska scénografie, herectví a režie.“, vyjádřil uspokojení jeden z účastníků.
Pokračoval i Klub dětského divadla pro vedoucí dětských divadelních souborů. Odborné a organizační garance se ujala Jarka Holasová a ZUŠ Jaroměř poskytla zázemí. A to do doby, kdy Impuls získal přestěhováním prostory vhodné pro podobné vzdělávací akce. V 1. pololetí 2011 nabídl Klub témata jako zvukový plán inscenace (lektor Karel Šefrna) a základy hlasové výchovy v praxi (lektor Lucie Švábová). Ve druhém pololetí pak dramaturgicko-režijní setkání s Luďkem Richterem a opět hlasovou výchovu s lektorkou Lucií Švábovou. V září 2011 Klub dětského divadla připravil nabídku vzdělávacích akcí i pro celou divadelnickou obec východočeského regionu, byla již zveřejněna v Hromadě a na webových stránkách VSVD. Letos se už uskutečnila dílna věnovaná uměleckému přednesu a divadlu poezie (s Emou Zámečníkou) a seminář s Petrem Haškem na téma „dramatická situace“. V dubnu se znovu vrátíme s Lucií Švábovou k hlasové výchově.
Pro další období zvažuje Rada VSVD pořádání dalších kurzů či seminářů, mj. i na téma autorského práva.

Divadelní Hromada
V roce 2011 vyšla tři čísla: červnové jarní číslo bylo věnováno především dokumentaci života VSVD (cenění, předání Zlatých Tylů, valná hromada, představení nových Zlatých Tylů), obsahuje i kompletní informace o postupových přehlídkách. V srpnu bylo rozesláno letní číslo s informacemi o divadelních přehlídkách na území východočeského regionu mimo Královéhradecký kraj (Modrý kocour, Zlom vaz Ústí nad Orlicí, Lomnice, Turnovský drahokam, Chrudim, Brněnec). Dále informuje o vystoupení východočechů na celostátních přehlídkách (Divadelní Děčín, Mladá scéna, Wolkrův Prostějov, Šrámkův Písek, Dětská scéna) a začátkem prosince vyšlo podzimní číslo, jehož součástí byl kalendář a vyhlášení přehlídek divadelních oborů v r. 2012. Číslo bylo věnováno i osobnosti našeho blízkého spolupracovníka a čestného člena VSVD, prof. Janu Císařovi, který letos v lednu oslavil životní jubileum 80 let a myslím, že dnešní valná hromada si této události rovněž všimne.

Společenský život
Jako členský soubor sdružení, které uděluje Zlatý odznak J. K. Tyla, jsme toto vyznamenání v roce 2011 předali paní Elišce Kubátové za celoživotní službu amatérskému divadlu v Havlíčkově Brodě, panu Jiřímu Zahálkovi za dlouholetou, úspěšnou činnost pro rozvoj loutkového divadla ve východočeském kraji (společně se zástupci SAL SČDO, kteří ocenění pro pana Zahálku rovněž navrhli) a panu Antonínu Kubíčkovi za celoživotní práci pro rozvoj kultury a loutkářství v Úpici.
Rada Volného sdružení východočeských divadelníků na svém jednání
dne 12. listopadu 2011 schválila jednohlasně návrh na Cenu MK pro rok 2012, na kterou nominovala prof. Františka Laurina. Především proto, že přes 30 let významně spoluutvářel podobu amatérského divadla působením v seminářích a porotách Jiráskova Hronova i v porotách dalších národních přehlídek (Krakonošova divadelního podzimu ve Vysokém nad Jizerou, seniorského divadla ve Znojmě, krajských přehlídek v Červeném Kostelci a v Ústí nad Orlicí, venkovských souborů v Miletíně či Brněnci a na řadě dalších), a to vždy jako citlivý a uvážlivý glosátor, který víc než obecné soudy preferuje praktický pohled zkušeného režiséra. František Laurin je čestným členem našeho sdružení a v současné době i vůdčí osobností režijních a hereckých kurzů, které pořádáme, navíc je i naším milým přítelem. (Dlužno dodat, že se k našemu návrhu připojuje i SČDO). Současně Rada VSVD rozhodla udělit čestné členství VSVD Luďkovi Richterovi, který byl a je významným spolupracovníkem našeho sdružení.
Jak jsem již uvedl, minulá valná hromada uložila členům zastupujícím VSVD ve výboru občanského sdružení Muzeum českého amatérského divadla Miletín, aby urychleně iniciovali svolání valné hromady tohoto o.s. a pokusili se o jednání vedení o.s. Muzeum s majitelem zámku Ondřejem Stýblem a starostou města Miletín. Alexandr Gregar spolu s Jiřím Valentou zpracovali návrh smlouvy na spolupráci Muzea, města Miletín a majitele zámku, s oběma pak návrh projednali osobně. Valná hromada se sešla, vzala tyto skutečnosti na vědomí a zvolila nové vedení. V něm, bohužel, na vlastní žádost již nefiguruje Jiří Valenta, který ovšem těžce nesl, že se předsednictví neujal Saša Gregar. Ale muzeum je v dobrých rukou. Za VSVD ho spolu s dalšími vedou Alena Exnarová, Naďa Gregarová a Josef Jan Kopecký, což jistě stačí. Předsedou se stal Milan Lánský z Miletína.

Financování
Bývala léta, kdy naším hospodařením prošel i milion korun, především v letech 2007-až 2009, kdy jsme produkovali královéhradecký Open Air. Letošní bilance je jako každoročně vyrovnaná, ale s výsledkem okolo 220 tisíc, navíc poprvé po dlouhé době s mírnou ztrátou (- 529 Kč), kterou hradíme z celkového účtu a na něm nám zůstává 223 391,58 Kč.
Jak bude ze zprávy o hospodaření zřejmé, v roce 2011 naše sdružení již nepodávalo žádnou žádost o státní granty, dokonce ani o granty města. Na svých projektech jako v minulosti stále spolupracujeme se Střediskem amatérské kultury Impuls a Impuls se stal kvůli nově formulovaným podmínkám pro vyúčtování u MK ČR jediným žadatelem těchto dotací. Což je pro nás do jisté míry výhoda, ale ne zcela ideální. Byť nejsme malé sdružení, využíváme služeb Impulsu, abychom nemuseli vést složitější účtování a činit tak zcela „na vlastní triko“. K tomu je třeba uvést jednu zásadní událost: 17. září 2011 zahájil Finanční úřad v Hradci Králové u našeho sdružení kontrolu na čerpání dotací MK ČR v letech 2008/9/10, a to na „postupové divadelní přehlídky“ a „metodickou odbornou pomoc“. Tyto projekty byly zajišťovány v kooperativním financování – v rámci písemných dohod o spolupráci s dalšími partnery, tedy s Impulsem a místními spolupořadateli, žadatelem o dotaci mohl být ovšem pouze jeden z partnerů. A tím - i na základě konzultace s odborem regionální kultury MK ČR - bylo VSVD, které takovou dotací dokrývalo celkové náklady projektů. Tuto skutečnost bral na vědomí i poskytovatel dotace, MK ČR, který souhlasil i s vyúčtováním. Finanční úřad však takový způsob vyúčtování státních grantů v letech 2008 a 2009 rozporuje. Vyčítají nám, že poskytnutá dotace vlastně tvořila takřka 100 % nákladů na projekt - protože tak jsou náklady evidovány v účetnictví VSVD a na náklady smluvních spolupořadatelů neberou ohled. Že jsme tedy nerespektovali podmínku 30% účasti. Což je „lege artis“ pravda. Ovšem v rámci žádostí jsme vždy uváděli ostatní spolupořadatelský podíl a to, že dotace nepřekročí 70% nákladů projektu, jak určují pravidla - v praxi to ostatně bylo vždy podstatně méně, v průměru 36%. Žádný přečin proti využití dotace jsme tedy nespáchali a tato praxe byla zřejmá i MK ČR, které vždy souhlasilo s vyúčtováním. Finanční úřad si však trvá na svém, přestože jsme upozornili, že MK ČR již v pravidlech pro rok 2012 uvádí, alespoň v grantech pro muzea, že "do konkurzního řízení bude přijat projekt, který nejméně z 30% financuje v roce 2012 buď předkladatel nebo jiný subjekt. V případě, že projekt bude financovat jiný subjekt, je třeba doložit žádost o dotaci buď smlouvou s tímto subjektem nebo smlouvou o smlouvě budoucí." Což dává za pravdu našemu počínání, takové smlouvy jsme vždy měli. O výsledcích kontroly, která nám může udělit pokutu, budeme informovat Radu VSVD, pak podnikneme potřebné kroky (dostali jsme doporučení, abychom požádali o prominutí pokuty, ale v tomto státě, kde beztrestně odtékají miliardy člověk nikdy neví...).
Naše revizní komise také upozornila, že je třeba dát do pořádku usnesení o členství našeho sdružení v jiných korporacích, na jejichž činnosti se podílíme i placením členského příspěvku. Jedná se o členství v Českém centru AITA/IATA, kde platíme roční příspěvek ve výši 800 Kč; od roku 2001 bylo VSVD jednou ze zakládajících organizací sdružení pro udělování morálního ocenění Zlatý odznak J. K.Tyla s každoročním poplatkem 1000 Kč (do roku 2010 to bylo 1 500 Kč) a od r. 2008 jsme kolektivním členem o.s. Muzeum českého amatérského divadla s ročním členským příspěvkem 500 Kč. Počátek členství v Českém centru AITA/IATA již zřejmě nedohledáme, ani účast na udělování Zlatého odznaku J.K. Tyla není podložena usnesením valné hromady z roku 2001 (odkdy členství prokazatelně trvá), ani členství v o.s. Miletínské muzeum, které vzniklo – stejně jako předchozí členství rozhodnutím Rady VSVD – není v r. 2008 bohužel zaznamenáno v usneseních valných hromad. Proto navrhuji, aby byly věci dány do pořádku a aby v usnesení této valné hromady bylo zahrnuto, že valná hromada „souhlasí s členstvím v Českém centru Aita/Iata, trvajícím od založení VSVD, s členstvím ve sdružení udělujícím čestný odznak J. K. Tyla od r. 2002 a s členstvím v o.s. Muzeum českého amatérského divadla od r. 2008“.

Jsme-li u financování, dovolím si odbočku směrem k naší členské základně. Již po několik let apeluji, abychom všichni přispěli k rozšiřování dobrého jména našeho sdružení (ani finanční kontrola nám ho nemůže upřít) a tím i k nějakému posunu v členské základně. Její počty se nijak nezvyšují, naopak, od let 2004-2005, kdy jsme měli přes 150 individuálních členů klesly naše stavy pod 140 osob a na 15 členských souborů, tzv. kolektivních členů, reprezentovaných vždy třemi „individuály“. Spočítáme-li hrušky a jablka, dostaneme se k číslu cca 185 fyzických členů, což je v prostředí téměř devadesáti souborů, s nimiž spolupracujeme a které se ucházejí o účast na divadelních přehlídkách, zajímají se o kurzy či o Divadelní Hromadu, trochu málo. Zmíněný počet souborů tvoří potenciál při průměrném počtu cca 15 členů souboru možná až 1350 lidí. Přesto nás je, kolik je. Z toho vyplývají i mnohé problémy při jednání s Artamou či MK ČR, nejsme totiž schopni vytvořit určitou sílu, která by jako jiná sdružení (folkloristé, rybáři, sportovci) mohla zvednout svůj hlas, v tom je zakopán i pes nešťastné Matice českých divadelníků. Ale je tu ještě jeden problém. Zjistili jsme, že z evidovaných 139 členů jich celkem 40 nezaplatilo členské příspěvky, dokonce nezaplatilo ani 5 členských souborů z evidovaných patnácti. Samozřejmě, že nejde o peníze, pokud je odněkud seženeme na vydávání Hromady, na přehlídky a vzdělávací akce (velmi silně dotované), můžeme dělat co se nám zlíbí. Pokud jsme byli příjemci statisícových grantů, cítili jsme se finančně silně – ale dnes jsem již upozornil, že na náklady už musíme sahat i do té nejintimnější kapsy. Propad z nezaplacených členských příspěvků dělá celou třetinu předpokládaných výnosů... Ale nejde jen o peníze, budeme-li je mít, obejdeme se třeba bez členských příspěvků. Ale to bychom museli mít i nějaké donátory, sponzory, zainteresované bohaté kamarády či podobné milovníky amatérského divadla či hereček... Myslím, že je to pro diskuzi vhodné téma a já sám se pokusím oslovit těch několik desítek souborů, zda by nás mohli vzít coby spolkové oudy na vědomí.

Rada VSVD
Dnes končí její dvouletý mandát. Všichni, i já jako předseda, skládáme funkce. Scházeli jsme se třikrát do roka, projednávali program, průběh i propozice jednotlivých přehlídek, vyjadřovali se k pravidlům celostátních přehlídek, navrhovali udělení Zlatých odznaků J. K. Tyla a Cen MK ČR, vymýšleli odborné vzdělávání, vyjadřovali se ke spolupráci s odbornými pracovníky Artama, řešili i problémy, které přinášely soubory, např. jak nakládat s autorskými právy... Pracovali jsme pilně, docházka, až na odůvodněné absence, byla vzorná. Připravili jsme kandidátku na členy nové rady, do níž již nekandidují Mirka Císařová a Jan Merta, kteří ve vedení VSVD aktivně pracovali od jeho založení. Jim, i všem ostatním děkuji za spolupráci, stejně jako Středisku kulturních služeb Impuls, a v tomto smyslu i Krajskému úřadu Královéhradeckého kraje, který je osvíceným zřizovatelem a tak i jedním z donátorů našich aktivit.
Doufám v korektní volbu a věřím, že si o některých věcech popovídáme v diskusi. A aby bylo trochu veselo, jeden z nových aforismů Jiřího Žáčka: „Jdeš-li světem s holou řití,
nevěř všemu, co se třpytí!“ Děkuji za pozornost.

Alexandr Gregar
25. února 2012