Texty: Kopecký, Josef Jan: SVĚTÁCI SOUBORU SNOOP, Divadelní HROMADA 2012, podzim, str. 11

SVĚTÁCI SOUBORU SNOOP
V pátek 28. září 2012 měla v Opatovicích nad Labem premiéru nová hra Sdružení Náruživých Ochotníků OPatovic nad Labem, známá komedie Vratislava Blažka a Zdeňka Podskalského Světáci.
Na úvod mi dovolte říci, že má „kritika“ nebude objektivní, protože s SNOOP již léta spolupracuju a režisér této hry je mým blízkým přítelem. To „před závorku“, jak by řekl profesor Laurin.
Inu, byl jsem tedy na premiéře nové hry SNOOP. Nutno říci, že jsem Světáky viděl na jevišti již několikrát, tu udělané lépe, tu hůře, tu s větším nápad, tu s menším. A SNOOP se s nimi vypořádalo na výbornou. Alespoň z mého pohledu.
Stále jsou to Světáci, stále je to vtipný příběh o třech a třech, resp. o osmi. A člověk se baví, je-li naladěn bavit se. Předloha má samozřejmě nějaké svízele, je potřeba vyřešit množství prostor, oheň i množství vedlejších postav. A režisér opatovického představení si s tím vším poradil velmi dobře.
Začněme od scény. Scéna byla pojednána velmi obratně, svou výškou umožnila „hrát“ ve dvou „patrech“, nahoře byli muzikanti, dole se hrálo. Levá strana fungovala jako salón u Adama, maringotka i jako restaurace, pravá půlka zase jako byt paní Trčkové, vyšetřovna policie i restaurace. Vtipně a funkčně vyřešeno. S centrálním vchodem, který je asi jediným jevištním prvkem, který bych vytkl, protože byl, z mého pohledu, zbytný. Chápu, proč je tam, ale jeho hmota je natolik velká, že bych ho vyřešil jinak. Nicméně nechť. Lešení, na kterém trojice hlavních hrdinů pracuje, je za oknem bytu Trčkové, je zcela jasné, zřejmé a přitom vlastně není vidět. Divák ho ale „vidí“. Scéna tedy naprosto košer.
I kostýmování musím chválit, všichni jsou kostýmováni s citem, jde se po smyslu, dobově. Některé kostýmy jsou propracovanější, jiné méně, ale hodnotím-li celek, je vše naprosto v pořádku. Vzhledem k tomu, že mnozí představitelé vedlejších rolí mají dvoj i trojrole, je třeba ocenit, že kostýmy jsou vymyšleny tak, aby umožnily rychlé převleky.
Dramaturgicky ctí představení původní scénář, s velkým povděkem ale oceňuji, že se v Opatovicích rozhodli vyškrtat pasáže s písněmi na nutné minimum, představení tak utíká rychleji bez zbytečných prostojů. Vděčný jsem rovněž za to, že se zde nebojí ani ohně, takže když má hořet, tak hoří! Bezpečně, samozřejmě, o to více je třeba za to děkovat.
Herecky je představní položeno samozřejmě na výkonech představitelů Tondy, Honzy a Gustava a Božky, Zuzany a Marcely. A ti, alespoň na premiéře, nezklamali. Vypíchl bych zvlášť výkony bratrů Dvořákových a Andrey Moličové, na které bylo prostě radost se dívat. Ani ostatní ze zmiňované šestice ale rozhodně nebyli špatní! Nicméně zvlášť dialogy Tondy a Gustava, resp. herecké ztvárnění Zuzany, to byly prostě třešničky na dortu tohoto představení.
Zmínit se musím také o světlech, se kterými se pracovalo, čehož si já vždycky vážím. Vašek Falta je vymyslel tak, aby pomáhaly dotvářet prostor, aby oddělily jinak neoddělené prostory, aby zdůraznily to, co je třeba zdůraznit –a naopak upozadily ostatní. Ano, SNOOP opět nezklamal a dokázal, že nad představením přemýšlí ve všech jeho složkách, že nechce pouze rozsvítit scénu, ale chce, aby vše, co se na ní děje a co na ní je, aby vše mělo smysl a funkci.
A to je přístup, který je mi blízký. Proto SNOOP za Světáky moc děkuju – a těším se, až je zase uvidím.
J. J. Kopecký
http://snoop.virt.cz/