Texty: MERTA, Jan, Libčany po třicáté. Divadelní HROMADA2004, předjaří, str 16-17

Libčany po třicáté.

O slavnostním zahájení třicátého ročníku libčanské loutkářské přehlídku O cenu MatějeKopeckého jsme již psali v minulém čísle Hromady. Nyní tedy pár poznámek o průběhu celé přehlídky.

Kromě dvou zahajovacích představení rodiny Kopeckých v neděli 2.11. se hrálo ještě o dalších čtyřech nedělích. Průběh celé přehlídky byl takový zvláštně pohodový. Jestli to způsobilo zdařilé slavnostní zahájení, vzpomínka na nedávno zesnulého herce Draku Matěje Kopeckého, který byl jejím pravidelným účastníkem anebo to, že přehlídka dostala svoje konkrétní určení, jako přehlídka loutkářských souborů které se programově zabývají divadlem pro děti, jak byla pro tento ročník vyhlášena, kdo ví? Na výzvu v Hromadě reagovalo v krátké době 6 souborů, které svými insce nacemi naplnily program přehlídky. V Libčanech se tak hrálo po celý listopad a vždy před naplněným sálem. Svoje vykonala, podle slov místostarosty Jiřího Poláka, který se letos spolu s paní Ryklovou a dalšími, o přehlídku velmi staral a uváděl všechna představení, důslednější reklama v okolních obcích i v Libčanech. Vyplatila se.

Přehlídka dostala tedy své konkrétní určení. Také výběr vítězného souboru a inscenace pro získání Ceny přehlídky nebyl ponechán jen dětským divákům samým jako obvykle. Pořadatelé ustavili osmnáctičlenou porotu z dětí místní školy ve věkovém rozsahu od první do osmé třídy, ve které byli vždy dva zástupci z jedné třídy. Jen z osmé byly zastoupeny třídy dvě, A i B. Tento vzorek dětí, který organizovala paní učitelka Šlechtová nesl na svých bedrech celé rozhodování. Bylo zajímavé pozorovat na zápisech ze schůzek poroty jak se názory dětí-poroců s postupující přehlídkou proměňovaly a upřesňovaly. Jednoznačně v jejich rozhodování vítězila představení hraná marionetami. Mezi nimi se totiž hlavně rozhodovalo o prvním místu. I když se mezi první trojici dostala i inscenace maňásková, souboru Na židli z Turnova Perníková chaloupka, asi proto, že byla hrána zvesela a svižně a děti se při ní velmi bavily. Ale přece jen marionety zvítězily. Jsou dětem zřejmě blízké jako miniaturní svět dospělých, jako mikrosvět, který děti uvádí nejpřesvědčivěji do života. Svět je jim skrze malé dřevěné panáky daleko bližší. Dobrá inscenace nabízí i poznání o tom jak je to v životě zařízeno a jak to funguje. Zdá se, že vítězí srozumitelný a čitelný příběh s hlavním hrdinou, který o něco usiluje a který zápasí o ideály dobra, o čest, o přátelství, prostředky morálně čistými. A je-li proveden takovými divadelními prostředky, které děti zaujmou i pobaví a usnadní jim prožít si spolu s hrdinou kus dobrodružství a pomohou dojít k poznání, že dobro sice vítězí, ale že se o něj musí usilovat. Kde jinde se dostanou tyto základní atributy morálky k dětem v takové míře jako na divadle dětem blízkým. Pokud ovšem o nich soubor hraje, ve hře je uplatňuje a sám si je uvědomuje. V tom je jedno z poslání loutkového divadla pro děti. A i o tom rozhodovala porota, neboť jakoby právě z tohoto pohledu inscenace posuzovala a určila vítěze. Vítěze poctila Cenou Matěje Kopeckého za inscenaci ve které hrdina zpočátku neuspěl, ale později po překonání všech nástrah v čitelných peripetiích nad zlem zvítězil. Byla jí pohádka O Honzovi a víle Verunce, kterou uvedl jako svou vlastní dramatizaci činoherního textu soubor Klubu loutkářů v Úpici.

Je zajímavé, že u dětské poroty neuspěla tolik individuálně hraná hříčka LD Poli z Hradce Králové /Jirky Polehni / Znáte Kačenku, která je vysloveně určena dětem v mateřské škole a hovoří velmi čitelně, výtvarně, dramaticky i herecky citlivě, jazykem těch malých dětí o základních vztazích v rodině. Snad se školáci cítili už příliš povzneseni a znalí života. Také inscenace hrané dětmi porotu zaujaly méně. Perníková chaloupka dětského loutkářského souboru Bodi Jaroměř, i když hraná marionetami, pásmo Pohádky o zvířátkách hrané oživovanými předměty LS "Tak co" ZUŠ Chlumec, či maňásková hříčka O dvou myškách dětí z Turnova. Až v samém závěru se rozhodovalo mezi dvěma již uvedenými inscenacemi a tou, která byla nakonec zařazena na druhé místo, a inscenací Kašpárek na skalním hradě LS Bodi Jaroměř, hranou marionetami. U ní byl sice hlavním hrdinou Kašpárek, ale sám příběh byl až příliš jednoduchý a pro děti asi méně zajímavý.

Závěrečné posezení a vyhodnocení celé přehlídky se konalo poslední neděli 30.11. po posledním představení, za velké účasti zástupců zúčastněných souborů, za předsednictví místostarosty Jiřího Poláka, který pomáhal přehlídku před třiceti lety zakládat. Byl přítomen i pan starosta Jiří Pohořský s dary pro účinkující soubory, manželé Novákovi /Kopečtí/, paní Ryklová a další místní organizátorky i zástupci Impulsu, manželé Gregarovi a hlavně dětský soubor z libčanské školy, který provedl hudební úvod celé slavnosti. Shrnující slovo měli pak Jan Merta a Břeťa Lelek.

Rozjížděli jsme se v pohodě, obdarováni divadlem, pospolitostí a také dárky, které pro nás vyrobily libčanské děti pod vedením paní Pohořské / pěkné a vtipně provedené adventní věnce/. Se zvědavým očekáváním ročníků příštích, ve kterých loutkářské soubory budou zase hrát dětem inscenace připravené hlavně pro ně.
Jan Merta

"Úřední" rozhodnutí dětské poroty, které bylo prosloveno na závěrečné slavnosti dále přikládáme. Přednesl je předseda poroty, osmák Josef Brixí.
Hodnocení dětskou diváckou porotou.
Shlédli jsme všechna představení, některá se líbila více, jiná méně, ale hodnocení pro nás bylo velice těžké. Jednoznačně jsme se shodli na tom, že nejpůsobivější jsou pohádky hrané klasickými loutkami - marionetami.
Naše porota měla široké věkové rozpětí - od 1. do 8. třídy, ale všechny nás zaujaly stejné pohádky. Hodnotili jsme stupnicí stejnou jako známky ve škole, tedy od 1 do 5 a každý měl na konci možnost udělit té pohádce, která se mu nejvíce líbila. Pořadí je tedy takové:
3. místo - LS Na Židli Turnov: Perníková chaloupka,
2. místo - LS Bodi Jaroměř: Kašpárek na skalním hradě,
1. místo - jednaznačně zvítězila dnešní pohádka LS Klub loutkářů Úpice: O Honzovi a víle Verunce, měla samé jedničky, 13x , líbily se loutky, rekvizity, ozvučení, kontakt s publikem i pohádkový příběh.