Texty: JÍROVSKÁ, Klára: Loutkářská Chrudim - Den šestý. AS-Blogy 6.7.2015.

Loutkářská Chrudim - Den šestý

Poslední report z prvního festivalu letošních prázdnin.

Loutkové

Je to tak. Poslední den festivalu je tady – poslední soutěžní představení, poslední kafe v Kafekáře, poslední kritiky i pochvaly. Účastníci se začali pomalu trousit na vlakové a autobusové nádraží, ruce nás bolí od objetí a potřásání na rozloučenou. A v pondělí odpoledne bude finálně po všem a my všichni budeme sentimentálně smutnit kvůli návratu domů a do práce.

Naše poslední festivalové zážitky hlavního soutěžního programu vypadaly takto: Bílobílý svět (LS Střípek – skupina Šafrán, Plzeň)

•divadelní ilustrace textů Daniela Heviera
•středně staří přátelé se vracejí do dětství
•výtvarná poetika je skvělá věc
•diskutovalo se těžce, všichni se vrátili do dětství říkali jen hezké věci
Karmen (Spolek loutkářů Vozichet, Jablonec nad Nisou)

•Bizetova opera přezpívaná do prostředí Kauflandu a fotbalového stadionu
•one man show s loutkami, kazu a kytarou
•neskutečný energický nášup
•diskutovala se prázdnost příběhu a absence tématu a sdělení
Vyvraždění Vršovců (Loutkové divadlo Maminy, Jaroměř)

•vzdělávací představení z rodinného výletu do Vraclavi
•informace informace informace informace!
•Jedno z mála míst na světě, kde člověk uslyší Kosmovu kroniku v originále
•na diskuse se všichni omlouvali. Diváci za to, že se nudili, inscenátoři za to, že nudili
Já nespím, Arieli (Oklikou, Praha)

•umírající holčička si vysnívá anděla, aby si s ní povídal a pomohl jí v její situaci
•velmi rychlé představení, velmi vážné téma
•obsahuje exkurzi do vesmíru s výtvarně zpracovanými planetami ve stylu osmdesátých let
•diskutéři si mysleli, že předloha je příliš složitá k inscenování na tak krátké ploše
Hned po obědě jsme měli možnost zhlédnout první inspirativní představení dne – Perníkovou chaloupku a la Studio DAMÚZA. Osobité zpracování známé pohádky s kolotočem plným perníku, písničkami a 150 kilovým Jeníčkem. Večer nás inspiroval Bernd Ogrodnik se svým představením Metamorphosis. Během hodiny nám představil snad všechny způsoby, jak se dají použít loutky (kam se podíváš) a vysloužil si nekončící potlesk, který způsobil značný skluz následujícímu programu.

Dnes a zítra probíhají závěrečné hodiny seminářů a jejich výstupy. Zatím svoje výsledky performovali účastníci seminářů H (hudební), C (loutkové divadlo pro dospělce) a E (metoda Jacquese Lecoqa). Céčkaři, rozdělení do tří skupin, předvedli krátká loutková „dílka“ postavených na základech filmových poistupů. Háčko představilo skladbu Indigové děti a poslední část hudební básně mapující život člověka od narození po dovršení. A předváděčka semináře E proběhla ve formě otevřené hodiny, které se mohli zúčastnit i „neoficiální“ seminaristé.

Zbylé workshopové předváděčky nás čekají zítra dopoledne a pak už jen poslední oběd, slavnostní zakončení a „hurá“ na vlak. A s tím vědomím se s vámi loučíme i my.

A nyní dlouho očekávané zjevení! Konečně bude vyjeveno, co znamená ono klárek, záhadně se vyskytující na konci každého příspěvku. Ale abychom nezahanbili vaši zvídavost, dáme vám alespoň na výběr, alias uhodni sám (nebo najdi někoho, kdo to uhodne). Klárek je odvozen od:

a.latinského clara, tedy jasný. Clarek by se tedy přeložilo jako jasnek, což přečteno anglicky, znělo by džesnek, od čehož je kousek k česnek. A protože nám to v redakci smrdí po česneku, zvolili jsme tento název.
b.našeho idolu, člena vládnoucích vrstev mythických Čech, Bivoje. Ve staročeštině se mu přezdívalo Kla rek, do moderní češtiny přeložitelné jako „hrdina vlastnící kel“, pochopitelně kančí, který získal svým slavným hrdinským výkonem. Přítomnost tohoto slova v každém textu je tichá pocta jeho činu.
c.našich jmen Klára a Jarek.
Tak zase někdy, s loutkami nebo bez Klárek

Autor: Klára Jírovská