Texty: RICHTER, Luděk: Závěrečné slovo poroty Loutkářské Chrudimi. AS 8.7.2015.

Závěrečné slovo poroty Loutkářské Chrudimi

Mili pratele, tak nám zas jedna Loutkářská Chrudim utekla. Zrovna teď, když si říkáme, jak to pěkně začíná. Šest krásných dnů, plných horka, kamarádů a divadla, je pryč. Mám prý přednést pár slov o tom, jaká byla. Jedním slovem nabitá. Tak nabitá, že jsme tak tak stíhali doběhnout z jednoho představení na druhé, a někdy ani to ne – z Malé scény do MEDu, z MEDu do Spolkového domu, ze Spolkového domu do Velkého sálu a z Velkého sálu do stanu.

Loutkové

Šestnáct amatérských inscenací hlavního programu, dvacet profesionálních inscenací programu inspirativního a doplňkového, k tomu představení KALD DAMU, šestnáct individuálních výstupů a tři doplňkové amatérské inscenace. Komu se v takovém běhu divadlo nezprotivilo, stačil odlišovat jedno od druhého a objektivně je hodnotit, budiž čest a sláva!

Pro lektory a seminaristy byla přehlídka nabitá prací od samého rána, pro porotce a redaktory psaním téměř do samého rána. Nabité byly ubytovny, nabité byly prostory pro semináře, veřejné diskuse se praly o místnost s držiteli klíčů či s koncerty řádícími pod okny a někdy i o čas s jinými aktivitami. A nabitá byla jako vždycky i hospoda U modré hvězdy.

Co do kvality? Musím začít pravdivým klišé, že na hlubší hodnocení přehlídky, která sotva končí, je příliš brzy. Chybí odstup. Snad tedy jen pár postřehů. Nechám stranou pochybnost svých kolegů, nakolik byla některá inspirativní představení inspirativní, a soustředím se na hlavní program, složený z amatérských inscenací, které byly na Loutkářskou Chrudim vybrány z jedenácti krajských přehlídek. Letošní přehlídka se jeví nadprůměrná. Za to musíme poděkovat především tvořivosti amatérských loutkářů – tedy vám. Kdyby vás nebylo, žádné krajské poroty ani programové rady by dobrou přehlídku složit nemohly.

Nejvíce inscenací – po čtyřech – přišlo z Plzeňského a Královéhradeckého kraje. Bohužel i letos, stejně jako v minulých letech, tu chybí soubory z Karlovarského, Ústeckého, Olomouckého a Zlínského kraje, ale i z Jižních Čech a Vysočiny – tedy z šesti ze čtrnácti krajů. Loutkářská Chrudim je přehlídka otevřená všem směrům, druhům, rozměrům a formátům loutkového divadla. Místo tu mají jak inscenace takřka celovečerní, tak pěti či dvacetiminutové drobničky, jak soubory početné, tak jednotlivci či dvojice, jak inscenace pro děti, tak pro dospělé. A to je dobře. Sympatickým rysem, který letošní LCH odlišuje např. od té loňské, je, že tu tentokrát převažovaly inscenace pro děti. A byly to inscenace kvalitní a podnětné. Žádné odvary ze zbytků sil a materiálu podle hesla „pro děti to stačí“.

Stejně sympatickým (snad) trendem je ústup plyšáko-gumákové éry vedené heslem „čapni, co je po ruce, a třepej s tím“ směrem ke zdůvodněné volbě a výrobě loutky a hlavně i hře s ní. Může-li loutkové divadlo něčím přispět vývoji divadla jako celku, neučiní tak špatným hereckým divadlem, ať už tradičním, nebo „alternativním“, ale právě promyšlenou a zvládnutou prací s loutkou. Loutkářství nese s sebou totiž vždy trochu jiný způsob myšlení a nabízí jiné, jinak nedosažitelné výsledky.

Jiné, tedy v pravém slova smyslu alternativní. Letos tu sice nebyl žádný Kašpárek, ale v několika inscenacích se uplatnily i tradiční druhy loutek (včetně marionet), a to na úrovni umění začátku jedenadvacátého století. A vedle nich řada druhů méně tradičních i experimentálních.

Loutkářská Chrudim samozřejmě není přímým obrazem stavu českého amatérského loutkářství. Je obrazem jeho špičky a současného myšlení o loutkovém divadle v ní. Českému loutkářství i divadlu vůbec přinášejí amatéři zajímavé podněty, jestliže jsou věrni své amatérské podstatě. Tedy tehdy, když vychází z potřeby samotných inscenátorů, a bez snahy zalíbit se vyjadřují, co si skutečně myslí a jak cítí, a hledají neotřelé způsoby, jak svou myšlenku sdělit, namísto aby napodobovali, co viděli na profesionálních scénách nebo v televizi. Takové soubory a inscenace – a byla jich tu většina – právě tím vynikly vedle nejedné inscenace profesionální.

64. Loutkářská Chrudim končí. Ale nezoufejte! Za rok bude šedesátá pátá.

Porota 64. loutkářské Chrudimi uděluje
Čestné uznání Ludvíku „Říhovi“ Řeřichovi za scénografii inscenace Tenkrát v Paříži
Čestné uznání souboru OPAL LD SVČ Opava za dramaturgickou odvahu a výtvarné řešení inscenace Daidalův pád
Cenu souboru Geld und Money Theatre Plzeň za hudbu k inscenaci Kachničky ošidori
Cenu souboru Malé dvě, ZUŠ F. A. Šporka, Jaroměř za loutkoherectví v inscenaci O šmolíčkovi
Cenu souboru Rámus Plzeň za kolektivní herectví v inscenaci Osmý hřích je drzost
Cenu souboru Střípek Plzeň – skupina Šafrán za osobnostní herectví v inscenaci Bílobílý svět
Cenu Janě Dvořáčkové a Zdeňku Zdražilovi za autorství textu Rytíř Brumla a maličká víla
Cenu souboru Bubliny, Dramatická školička, Svitavy za režijně-scénografické ztvárnění inscenace Medvěd!?!
Cenu souboru Geld und Money Theatre Plzeň za netradiční inscenaci Kachničky ošidori
Cenu souboru Rámus Plzeň za autorskou inscenaci Osmý hřích je drzost
Cenu souboru Střípek Plzeň – skupina Šafrán za inscenaci Bílobílý svět
Cenu souboru Bubliny, Dramatická školička, Svitavy za inscenaci Medvěd!?!

Nominace na mezidruhovou přehlídku amatérského divadla Jiráskův Hronov
Geld und Money Theatre Plzeň s inscenací Kachničky ošidori
Rámus Plzeň s inscenací Osmý hřích je drzost
Střípek Plzeň – skupina Šafrán s inscenací Bílobílý svět

Doporučení na mezidruhovou přehlídku amatérského divadla Jiráskův Hronov
Malé dvě, ZUŠ F. A. Šporka, Jaroměř s inscenací O šmolíčkovi

Výsledky individuálních výstupů s loutkou 2015
Čestné uznání za práci s marionetu ve výstupu Sudička Martinu Möglichovi a Jiřímu Krásovi, Jiskra Praha

Čestné uznání za individuální výstup Ptačí humoreska Tereze Junkové, ZUŠ Žamberk

Vítězové kategorií:
kategorie 1a:
Lenka Sasínová, Uherské Hradiště: O Otesánkovi

kategorie 2:
Barbora Maksymová, Anna Vitvarová, Petra Březinová, Debora Kratochvílová,
Markéta Pourová, ZUŠ Jaroměř: Císařovy nové šaty I. a II.

kategorie 3:
Marcela Coufalová, Tomáš Mohr, Dramatická školička Svitavy: Oslovi

Autor: Luděk Richter