Texty: JIRÁSKOVÁ, Petra: Zpravodaj Divadelního Pikniku Volyně (2015). AS, 9.5.2015.

Zpravodaj Divadelního Pikniku Volyně

V druhém čísle zpravodaje si můžete přečíst, kromě reflexí na představení, také rozhovor s odbornou pracovnicí NIPOS-ARTAMA Simonou Bezouškovou o "Diskusním klubu", který letos vznikl z podnětu návštěvníků, ale také její názor na "pravidlo osmi" krajských přehlídek činoherního a hudebního divadla.

Činoherní | Hudební


Chceme oživit diskuse
rozhovor s odbornou pracovnicí NIPOS-ARTAMA Simonou Bezouškovou

Letos máme čtvrtý ročník Pikniku. Kam se od svého začátku posunul, jak se vyvíjí?
Přehlídka podle mého názoru funguje. Takový pocit mám od prvního ročníku a jsem opravdu velmi ráda za to, že mi vydržel celé čtyři roky. A to i přesto, že jsme si zažili ne úplně jednoduchá období, která byla způsobena opožděnými dotacemi. Jsem přesvědčená o tom, že přehlídka tu má své místo a měla by mít i nadále. Co se vyvíjí, jsou čísla počtu diváků a seminaristů, která každý rok rostou. Zásadní novinkou letošního roku, pokud vyjde počasí, bude slavnostní zakončení přehlídky, které se odehraje na městské plovárně, a to včetně hostující inscenace. Fraška O Dušanově duši je koncipována na venkovní prostory, je to projekt Jana Holce, který se ve Volyni před dvěma lety představil s inscenací Kytice.

Novinkou letošního roku je i Diskusní klub. Jaká je jeho funkce na přehlídce?
Loni na podzim, když odborná rada hodnotila Divadelní Piknik 2014, byla jedním ze závěrů skutečnost, že nám narůstá počet účastníků přehlídky – lidí, kteří si zaplatí ubytování a vstupenky a navštěvují představení. Tito lidé nemají během doby, kdy probíhají semináře a kdy se radí porota, vyplněný čas. Od nich vzešel požadavek, že by se chtěli společně setkávat a nějakým způsobem reflektovat představení. Proto jsme se domluvili na tom, že otevřeme Diskusní klub, který není nijak striktně koncipován a obsahově vymezen. Vytváří platformu a možnost se sejít a sdělit si své názory, ale zároveň přispívá i k tomu, aby se kultivovala diskuse obecně. Aby se pokud možno vymýtil nešvar, kdy je některý názor považován za nesprávný. Každý názor je možný a adekvátní, pokud je podložen argumenty. Diskusní klub by ve výsledku měl oživit i diskusi s lektorským sborem.

Jaký je vztah mezi Diskusním klubem a diskusí s porotou?
Během Diskusního klubu si účastníci mohou zformulovat svůj názor, či původně pocit, dojem z inscenace a mohou si tak dodat odvahy vystoupit ve veřejné diskusi. Oživí se tím i diskuse samotná, nebudou vystupovat jen lektoři a členové souboru, ale zúčastní se jí víc lidí a zazní tedy vícero různých názorů. Proto jsem o vedení klubu požádala Milana Schejbala, který je jako lektor oblíbený a je osobnost. Od tohoto kroku si slibuji, že tento pokus nezanikne, naopak, vkládám do něj naděje, že se rozvine v tradici.

Od loňského roku existuje pravidlo, že musí mít krajské přehlídky alespoň osm soutěžních inscenací, aby mohly na Piknik nominovat. Proč toto pravidlo vzniklo?
Předloni se odborná rada shodla, aby se vrátily nominace. Protože je ale krajských přehlídek osmnáct a na Volyni je jen šestnáct hracích míst, není možné, aby nominovaly všechny krajské přehlídky najednou. Proto došlo k rozhodnutí zavést limity. Jedním z nich je minimální počet inscenací. Osmička byla stanovena z důvodu, že se členové odborné rady domnívají, že to nenaruší chod přehlídek, které se konají od pátku večer do neděle. Že je možné do takto dlouhého programu zařadit osm inscenací.

Jaké jsou reakce od pořadatelů přehlídek?
Přehlídky, které trvají třeba od středy do neděle, s tímto problémy nemají. Většina přehlídek ale probíhá od pátku, některé i jen v sobotu a v neděli. Ty tento problém pociťují nejvíc. Vyrovnávají se s tím různými cestami. První možností je, že je program zcela našlapaný. Není pak čas na rozborové semináře, které považuji za nejdůležitější část přehlídek, protože ty jsou jedinečnou možností pro soubory, jak dostat zpětnou vazbu. Druhou možností, kterou někteří pořadatelé volí, je, že toto pravidlo apriori odmítají. Striktně mají v programu jen sedm inscenací. Těm se ale děje to, že jim ubývají soubory. Ty si uvědomují, že jsou na přehlídce, ze které se nedá přímo nominovat. Jejich postup je pak méně pravděpodobný. Dalším problémem, na který pořadatelé narážejí, je, že musejí brát všechny nebo téměř všechny přihlášené inscenace. Samozřejmě na úkor kvality. Obávám se, že to může vést k tomu, že takové přehlídky časem zaznamenají úbytek diváků. Komplikace zasahují i přehlídky spojené, které vysílají představení směrem na Piknik a zároveň i na další národní přehlídky, které tyto limity nemají. Aby byla zajištěna nominace na Volyni, nabere se osm inscenací a pro ostatní divadelní druhy už nezbývá moc místa. Tato regulace se tedy negativně odráží v jiných oborech, nejvíce dopadá na studentské a experimentující divadlo. Odráží se to v tom, že návrhů na celostátní přehlídku je míň, tudíž programová rada v podstatě nemá z čeho vybírat a musí přijmout většinu návrhů, které dostane. Tím trpí celková kvalita celostátních přehlídek. Pravidlo funguje dva roky, jestli to ostatní obory naruší se může ukázat za několik let.

To je velká hromada negativ. Jaká má toto opatření pozitiva?
Největším pozitivem je, že část divadelníků chtěla vrátit nominace a nominace se jim vrátily. Ti, kteří byli nespokojeni se zrušením nominací, jsou tak v tuto chvíli spokojeni.

Petra Jirásková
Psáno pro Zpravodaj Divadelního Pikniku Volyně

Autor: Amaterská Scéna

Přílohy:
DPV-2015-zpravodaj-02-web-fotlf.pdf 
DVP-2015-zpravodaj-01-web-j0w24.pdf 
DPV-2015-zpravodaj-03-web-ruvz3.pdf