Texty: SCHEJBAL, Milan: Divadlo V.A.D. Kladno, Lupinec & Co/V.A.D.: Upokojenkyně - recenze, 2015

Divadlo V.A.D. Kladno
Lupinec & Co / V.A.D.: Upokojenkyně

Divadlu V.A.D. Kladno se v Rakovníku prostě daří. Výjimkou není ani letošní festival, na kterém se soubor představil hrou ze své dílny s názvem Upokojenkyně, kde jsou jako autoři uvedeni Lupinec & Co. Jedná se o groteskní absurdní komedii, ve které není nouze o překvapivé paradoxy ani o černý humor.

Výchozí situaci tvoří pokoj domova pro seniory, v němž jsou na lůžko upoutány dvě ženy pokročilého věku. Jádrem hry je pak vyslovené přání jedné z nich skoncovat se svým životem. V okamžiku, kdy její syn vezme toto přání doslova, roztáčí se kolotoč situací, které autoři a posléze i režie dovádí ad absurdum. Ke cti souboru nutno přičíst, že, byť se tematicky pohybujeme na hraně věcí životně závažných, ani na chvíli inscenace neopouští zvolené režijně stylové řešení jemné nadsázky a ironie. Tím se také zcela účinně soubor vyhne sentimentu, ke kterému by mohlo téma velmi lehce svádět.

V souvislosti s tvorbou Divadla V.A.D. Kladno můžeme dnes již hovořit o specifické divadelní poetice a svébytném rukopisu, kterým se tento divadelní kolektiv již několik let prezentuje. To se beze zbytku promítlo i v letošní inscenaci Upokojenkyně. Řetěz skvěle vybudovaných a pointovaných situací (gag s uklidňujícími prášky, replika „…promiň, mami…“, kterou na sebe vztáhne paní Ptáčková, hra Vlastimila Vrbičky na syna paní Ptáčkové za neočekávané přítomnosti její dcery Lenky, atd.), autentické, přesné a ukázněné herectví (bez výjimky) a rovněž samotný překvapivý a působivý závěr inscenace umocňuje celkový skvělý divácký zážitek.

Milan Schejbal