Texty: Kadaň, Navenek, Osm žen, KP Lounské divadlení 2015, recenze Petry Kohutové

Divadlo Navenek Kadaň
Robert Thomas: Osm žen

Divadlo Navenek Kadaň mělo na letošním Lounském divadlení hned dvojí zastoupení. V čistě mužském projektu spojených souborů z Kadaně a Klášterce se důsledným výkladem lehce filozofujícího textu (Daňkův Pařížský kat) pokusili vyrovnat se závažným tématem. A naopak v projektu čistě ženském vsadily účinkující, režisérky a scénografky v jedné… potažmo v osmi podobách na hravost, barevnost, ironii a nadsázku a předlohu Roberta Thomase, detektivní komedii Osm žen, využily víceméně jako záminku pro rozehrávání situací na hranici crazy. Dámy hru výrazně seškrtaly, obdařily ji slovním rámcem á la Americká krása (k několikazdrojové filmové inspiraci se přiznaly i během diskuse), rozbily ji řadou stylizovaně pohybových a tanečních čísel – a u vědomí toho, že to, co bylo v šedesátých letech vnímáno jako napínavá detektivka, dnes působí spíše předvídatelně, a proto úsměvně až trapně, rezignovaly na logiku a naopak naddimenzovaly ad absurdum veškerá klišé, které autor, potažmo žánr nabízí.

Inscenaci byla vytčena jistá nevyrovnanost, např. nejednotnost ve stylizaci herecké (u některých představitelek přechází až do křeče, u jiných zůstává poddimenzována na hranici civilnosti), doporučeno přizvání člověka mimo dosavadní tým, který by pomohl nezaujatě a pohledem zvenčí některé scény dotáhnout či gagy dopointovat, potažmo pomohl s nalezením potřebné míry v herecké stylizaci, a možná i důslednější práce se zvoleným rámcem.

Nicméně inscenace je podle mínění poroty cenná jako zástupce zábavného typu divadla, jež se nepodbízí, ale baví účinkující i diváky, a hlavně jako nalezení možného a fungujícího přístupu k oživení žánru, který může v souvislostech moderního divadla působit spíše jako fosilie. Porotou byla udělena dvě čestná uznání za ženský herecký výkon (Tereza Gvoždiáková a Věra Losenická) a čestné uznání za inscenaci, inscenace také získala Cenu diváka.

Petra Kohutová