Texty: Vzpomínky Marie Krobotové

V Zábřeze po válce ještě nezačali zkoušet, a tak jsme tam zahajovali jejich divadelní sezónu hrou se zpěvy Modrý husar. Ale jaké bylo naše překvapení, když jsme se před začátkem podívali dírkou opony do hlediště a zjistili, že sice sál praská ve švech, ale na každého civilizovaného člověka byli nejméně dva ruští vojáci. Po představení jich najednou bylo plné jeviště a my se bránili zuby nehty. Prostě jsme se báli. A když už jsme seděli v autobuse, hodil nám tam někdo pytel, ve kterém byla velikánská kýta masa a několik cepů salámů, což na tehdejší poválečnou dobu bylo něco.
Ze vzpomínek Marie Krobotové.