Texty: Artama, Závěrečné hodnocení 2004

WOLKRŮV PROSTĚJOV
47. ročník celostátního festivalu poezie
Celostátní přehlídka neprofesionálních sólových recitátorů, recitačních kolektivů a divadel poezie.
22. – 26. června 2004
Závěrečné hodnocení


1. Základní údaje

Z pověření Ministerstva kultury České republiky pořádá:
NIPOS – ARTAMA Praha
DUHA – Kulturní klub u hradeb Prostějov
Město Prostějov
Spolupráce: Hanácké folklorní sdružení
Městské divadlo Prostějov
Účast: 59 sólových recitátorů + 11 souborů.



II. Organizace akce – program
Připravit program 47. celostátního festivalu poezie bylo v letošním roce velmi obtížné. Ve třech a půl dnech na festivalu vystoupilo 11 souborů, 52 sólových recitátorů se dvěma texty, konaly se 4 diskusní semináře o souborových představeních, 1 seminář pro sólové recitátory, 1 seminář Interpretace nejmladší poezie. Každý den začínal hlasovou a pohybovou rozcvičkou. V Závěrečném večeru Wolkrova Prostějova vystoupili ocenění recitátoři a pořadatelé vyhlásili výsledky letošního ročníku WP. Prostějovští se pochlubili svojí výjimečnou hudební skupinou Létající rabín. Soubory měly možnost si svá představení vyzkoušet v prostoru, který si z nabídnutých možností vybraly. Sedmičlenná redakce Chodcova Zprávydaje připravila 4 a 1 zlaté číslo. Pro ty, kteří se mohli zdržet, připravili pracovníci Kulturního klubu DUHA Prostějov na sobotní dopoledne Poetický jarmark s vystoupením hudebních skupin z Prostějova a okolí a filmovou projekci Valérie a týden divů. NIPOS ARTAMA Praha vydal publikaci Jiřiny Hůrkové a Jana Roubala: Orten v divadle poezie – K poetice divadla poezie /se scénářem inscenace ORTEL(N)/. Představení a sólová recitační hodnocení bedlivě sledovalo 20 lektorů za přispění 4 tajemníků a jednoho moderátora přehlídky sólových recitátorů.
Přehlídka sólových recitátorů
Sóloví recitátoři se představili na jevišti Městského divadla se svými texty ve středu, 23.6. a ve čtvrtek, 24.6. Ze 14. krajských přehlídek lektoři nominovali 59 účastníků WP (I.kat.: - 22, II.kat.: - 26, III. kat.: - 11). Přehlídku sólových recitátorů po oba dva dny moderoval Dušan Utinek. Recitátoři všech kategorií se spolehli na klasickou literaturu a v mnoha případech na osvědčené texty české i světové literatury. Několikrát jsme slyšeli Jacqua Préverta v různých, většinou neuváděných, překladech (Láska mě stvořila, Jako zázrakem, Zoufalství sedí na lavičce, Zvuky noci, Ulice de Seine). Jedinou méně známou báseň J.P. zvolila Barbora Kubátová z Liberce – Je – li život náhrdelník. Po několika letech se vrátil Jiří Orten ( Sedmá elegie – 2x, Zimní procházka křížem krážem, Milostná a Cesta k mrazu). Stálicemi na recitačních přehlídkách zůstávají Miloš Macourek, Oldřich Mikulášek, Ludvík Aškenazy, ale proč znovu Plátky O.M., proč znovu Pravda (L.A.) Z ruské literatury opět stálice – Marina Cvetajevová, I.A.Krylov, A.P.Čechov, Anna Achmatovová (díky A.Šafránkové jsme slyšeli méně známé Severní elegie).Trochu mimo dnešní svět se ocitl Jan Urban v textu Josefa Kainara Báseň s modlitbičkou pro černou hodinku. Ale díky za Henriho Michauxe, Jaroslava Durycha, Eskamáckou poezii i méně známý text A.Ginsberga.
Mnozí sóloví recitátoři podcenili přípravu 2. textu. Lektoři všech kategorií jim mohli udělit pouze čestná uznání za interpretaci jednoho textu. Pouze těm, kteří na WP připravili oba texty byly uděleny tituly laureát.
Sólisté I. kategorie (22 recitátorů), pro svá vystoupení v 1. kole dali přednost prozaickým textům (13), v mnoha případech humorného charakteru, případně šlo o recesistické hříčky. Naskýtá se otázka, zda interpreti chtějí své diváky pobavit, či vybírají „efektní“ texty, které se jeví srozumitelné na první pohled a z z tohoto hlediska nevyžadují téměř žádnou analýzu. Takto „připravený“ text se ale hroutí při sebemenším zaváhání i větší trémě. Nehledě k tomu, že by si měl každý při výběru textu uvědomit i svůj naturel. Tato kategorie měla ve svém výsledku jen málo osobních výpovědí. Lektorský sbor předkládá k úvaze otázku, zda by v propozicích nemělo být určeno pravidlo, že jeden ze zvolených textů musí tvořit poezie. I. kategorie měla pouze jednoho laureáta. Je jím Jonáš Konývka z Ostrova (George Stanley Harrison: O Cyrdovi, co uměl lítat, Charles Bukowskij/Ivana Machová: Šunkový nářez) Čestná uznání : Barbora Kubátová – Liberec (Irena Dousková: Hrdý Budžes), Hana Marie Maroušková – České Budějovice (Ivan Wernisch: Kanape), Jiří Konvalinka – Praha (Ernst Jandl: Pěken šat), Tereza Báčová – Svitavy (Jiří a Vlad. Justovi: Úryvek ze hry Vata), Lucie Páchová – Mladá Boleslav (Jiří Kolář: Koláž z návodu k upotřebení).
Nejpočetnější II. kategorie (26 recitátorů) také zaujala přednesem jen jednoho ze dvou soutěžních textů. Vyrovnaný výkon v obou kolech přehlídky podaly jen recitátorky, jimž byl udělen titul laureáta.
Příjemným překvapením této kategorie byla rozmanitá a v mnoha směrech i objevná dramaturgie. Texty byly voleny promyšleně i s ohledem na možnosti a naturel interpreta. Zaznělo i několik velice závažných textů (Slawomir Mrožek: Lolo, Miroslav Holub: Stručná úvaha o zkumavkách, Jiří Orten: Zimní procházka křížem krážem, Josef Kainar: Domů), z nichž zejména v posledních jmenovaných zazněl i osobní názor interpretek. Problémy recitátorům způsobily závažné klasické texty (Vladimír Holan: Noc s Hamletem, Jiří Orten: Sedmá elegie, v obou výkonech, Karel Šiktanc: Heinovské noci). Chyběla textová analýza, která by interpretům pomohla najít klíč k autorovi a tak i vnitřní vztah k textu. I přes všechny nedostatky, podpořili lektoři II. kategorie úsilí 5 recitátorek a 1 recitátora čestným uznáním: Klára Kopecká – Třebechovice pod Orebem (Gui de Maupassant : Ve vlaku), Barbora Chybová – Svitavy (za vystižení poetiky Karla Hynka v textech Babička po pitvě a Trhám broukovi nožičky), Marie Vančurová – Světlá nad Sázavou (Kamil Bednář: Scéna), Jana Trojanová – Chrudim (Emanuel Frynta: Trýzeň poddajného srdce), Jana Novotná – Prostějov (Petr Šabach: Čtyři muži ve vodě), Jan Urban - Praha (Karel Čapek: Básník).
Laureátkami se staly dvě jihočešky: Julie Goetzová – Hrdějovice (JiříOrten: Zimní procházka křížem krážem, Alexandra Berková: O nebeské panně) a Jaroslava Kubešová – Hluboká nad Vltavou (Josef Kainar: Domů, Iivan Vyskočil: Malý Alenáš – úryvek).
III.kategorie nezkušenějších recitátorů (11) jako celek nezapůsobila příliš přesvědčivě. Ve snaze o originální výběr textů se projevil malý osobnostní vklad interpreta zapříčiněný buď nepřesným či nedůsledným výkladem, vedoucím k nadměrné pozornosti detailům a jednotlivým dílčím sekvencím na úkor cílevědomé výstavbě celku. Při volbě interpretačně náročných básní, vycházejících z hlubinné existencionální úzkosti, přednašeč pojal vícevrstevnaté depresivní obrazy téměř jako žánrové realistické obrázky ze života. Ve stylizovaných či dobově podmíněných textech (M.Gorkij: Píseň o ptáku Bouřliváku, A.S.Alexandrov: Soudruh Stalin učí rozumět písni, nebo J.Suchý: Píseň strašlivá o Juliáně a Severýnovi – soudobá kramářská píseň), recitátoři nepřesvědčili posluchače o svém názoru na danou tématiku neboť nedokázali zaujmout k danému tématu vlastní postoj. Podařilo se to především dvěma laureátům: Anna Šafránková – Teplice (Anna Achmatovová/Hana Vrbová: Severní elegie č. 5 a 6), Radim Šíp – Brno (Montáž z eskymácké poezie v překladu Ladislava Nováka, Allen Ginsberg/Jan Zábrana: Kadiš za Noemi Ginsbergovou). Česté uznání získali: Pavla Šedivá – Františkov , za vyrovnané výkony v obou textech (Robinson Jeffers/Jiří Žáček: Zranění jestřábi, Dora Gabe/Jarm. Urbánková: Náměsíčná – úryvek), františek Kaska – Plzeň (Henri Michaux/V.Jamek: V komnatách královniných) a Kateřina Štaidlová – Žďár nad Sázavou (Jiřina Hauková: Udeřila hodina konikleců).

Všechny připomínky lektorů k sólovým recitátorům řešil páteční rozborový seminář, na němž se věnovala pozornost všem odrecitovaným textům.
Novou lektorkou, II. kategorie byla Soňa Pariláková z Humenného, která byla tak laskavá a na poslední chvíli nahradila nemocného pana Buzzásyho, slíbila účast na WP i v příštím roce.
Připomínka loňského roku, která vyvolávala okřídlenou větu „kdo to sem, proboha, poslal, v letošním roce nezazněla. Ani loňskému laureátu Janu Kohoutkovi z Prostějova nikdo neupřel právo na 47. ročníku WP vystoupit a odestát si na jevišti svých 8 minut bez jediného slova.
Je tady jiná připomínka. Nespoléhat v krajských kolech na to, že si recitátor druhý text do termínu WP dostuduje. Jak se ukázalo, nedostuduje. Ani zájem o nabízený seminář na konci května v NIPOS ARTAMA nenalézá u recitátorů odezvu.
Večer laureátů letos pojala režisérka Hana Kofránková jako vydařenou parodii na televizní pořad Česko hledá SuperStar. Do hry se zapojili lektoři, část redakce i známá komička Machalíková, která obětovala svoji ofinku aby se co nejvíce podobala moderátorce pořadu, který nikdy neviděla. Byla přesná. Taktéž i její partner Stanislav Rubáš, který se představil přítomným jak by to nikdo od ctěného překladatele nečekal.
Na II. česko – slovenském festivalu nás budou reprezentovat: Jonáš Konývka z I. kategorie,Julie Goetzová ze II. kategorie a Radim Šíp ze III. kategorie. V případě, že se nebudou moci dostavit, budou nahrazeni druhými laureáty své kategorie.
Přehlídku sólových recitátorů hodnotli:
I.kategorie
Předseda: PhDr. Ivan Němec, katedra literatury Pgf MU, Brno
Členové: Aleš Vrzák, režisér literární redakce ČR, České Budějovice
Lenka Fišerová, herečka a pedagožka, Praha
Blanka Koutská, recitátorka, Praha
Marta Hrachovinová, herečka a pedagožka, Praha
Tajemnice: Lucie Gregušová

II.kategorie
Předseda: Mgr. David Kročs, Dr., katedra literatury Pgf MU, Brno
Členové: Martina Longinová, herečka a pedagožka ZUŠ, Kolín
Nina Martínková, pedagožka KDV DAMU, Praha
Soňa Pariláková, recitátorka a autorka, Humenné, Slovenská republika
Jiřina Lhotská, ředitelka a pedagožka ZUŠ, Kralupy nad Vltavou
Tajemník: David Krömer

III.kategorie
Předsedkyně: PhDr. Vítězslava Šrámková, ARTAMA Praha
Členové. Stanislav Rubáš, recitátor a překladatel, Teplice
Hana Kofránková,recitátorka a režisérka literární redakce ČR, Praha
Lenka Chytilová, básnířka a překladatelka, Hradec Králové
Tajemnice: Kristina Hrušková
Moderátor přehlídky sólových recitátorů: Ing Dušan Utinek, Moravský Krumlov
Hlasové rozcvičky: Lenka Fišerová, Praha

Přehlídka recitačních kolektivů a divadel poezie
Na 47. Wolkrův Prostějov nominovali lektoři krajských přehlídek 11 souborů, což je největší počet od roku 1982. Všichni jsme se těšili na „souborové hody“. Skutečnost byla jiná.Letošní soubory bych rozdělila do tří skupin: hledající, občas nacházející a sdělovací. První skupina se vydává hledat jevištní řeč poezie. Z letošních účastníků jich byla dobrá polovina s poeticko-dramatickými tituly naplněnými čistým zaujetím a nevykalkulovaným nasměřováním k diváckému přijetí.
Patří k nim především SUP Praha. Soubor přinesl dramaturgický počin v metaforicky jemných hříčkách dosud neobjeveného a nepublikovaného amerického básníka Shela Silversteina „Černá hodinka“, pod názvem Přátelství. Představení příznačně pojmenoval Radovan Lipus jako „nápadové skladiště“. Síla představení spočívala v ostrém pointování a vtipnosti, které jsou již předepsané autorem a dovedně přeložené kolektivem překladatelů.Snaha po maximálním využití rekvizity (rozkládacího stolu) byla mnohdy na překážku protagonistům. Nezbyl prostor pro metaforu a obraz. V jiném odstínu paltí mnohé i o TRILKU CHAMELEON, Brno - Ota Klempíř: Pach nul. Dívčí trojice pohybově nadaných dívek hodnotící svět a sebe v něm. Chybí něco málo razance, texty se často ztrácejí v akci a divák tápe. Podobné prostředky použil i CHLUPATEJ KAKTUS, Plzeň v Pásmu z Morgensterna. Hravé představení, které si na nic nehraje a v tom je asi ten problém, který mají tři hezké dívky s Morgensternem. Nepotkaly se s jeho hrou protiřečení, absurdit, smyslů a nesmyslů. Hry jako jednotícího principu. Představení zůstalo na povrchu i pro mnohdy nechápající diváky.Další z této „hravé“ skupiny je opět dívčí trio souboru KLIKA, Rožnov pod Radhoštěm – Jiří Suchý: Z deníku praktické dívky Zuzany. Představení má v sobě všechny atributy rozehrávání a prozkoumávání vlastních možností, bohužel bez jasného názoru a cíle. Představení 3. ročníku LDO, Trutnov – Kousky (z) Ivana Wernische. Soubor jakoby se křečovitě držel názvu svého představení, servíroval divákům Wernische po jednotlivých, jasně oddělovaných básních, až byl Wernisch na kusy, jak nazvala svoji recenzi Alena Zemančíková v Chodcově Zprávydaji (zpravodaj WP). Výtečný scénář je první krok k úspěchu. Jen vědět jak na to. Na černobílé šachovnici a bez bot se ocitli členové souboru NABOSO, Boskovice. Dobře promyšlený scénář kladoucí do kontextu klasiky s básníky experimentu i autory dnešní poetické scény soubor nejen nevyužil, ale jednotlivým ohlašováním autorů a názvů textů jakési televizní hlasatelky, dostali všichni autoři kabátek ušitý na jednu jedinou míru. Představení nezachránila ani krásná Suzanne Renaud v originále.
Představení zkušených souborů, leč… Loňský laureát DE FACTO MIMO, Jihlava uvedl letos aktovku Lawrence Ferlinghettiho: Aligace v překladu Ivany Pecháčkové. Autor podal obraz Ameriky v alegorickém obraze „trojího lidu“ – bílé populace, která přišla z Evropy se zjemnělými mravy, puritánským křesťanstvím a přirozenou potřebou podrobovat si a vládnout. Černochů, které si tito jemní bílí civilizovaní lidé přivezli jako domácí zvířata z Afriky a Indiánů, původních obyvatel, kteří o svou zem přišli. O sporu „trojího lidu“ napsal běloch Ferlinghetti Aligaci. Představení však autora nejen nerespektovalo, ale ani nepustilo ke slovu. Protagonisté nasadili herectví popisné a prvoplánové, které bylo proti smyslu textu.O souboru ÚSTAF, Brno jdou už téměř legendy. Šly i o letošním představení, dokud se vedoucí nerozhodl udělat z voicebandu divadelní představení a to 1 týden před WP. A tak Píseň písní ztratila svoji hudbu , prostor pro metaforu utopila v podivných kostýmech, vybudované voicebandy docházely k uším diváka jako střepy právě rozbíjeného zrcadla. Škoda, že se ÚSTAF nechal zlákat divadlem. TY-JÁ-TR-CO? Praha – K.J.Erben, Jiří Suchý: Svatební košile. Pokus o znovuvzříšení části slavného představení divadla Semafor v 70. létech se nezdařil zcela.. Dobře vybavení herci pohybově i hudebně nepřinesli nic nového, včetně odpovědi na otázku proč právě tady a teď.
Třetí skupina je velice skromná, ale významná. Potřetí na WP Karel Hynek a Deník malého lorda. Alena Dvořáková komponovala text jako hutnou scénickou koláž pro ZAMRAČENÉ DĚTI, Plzeň. Herci jsou připraveni na všechno, všechno brilantně zvládají – pohyb, řeč, sdělení jde do publika a zasahuje je. Síla drsnosti se střídá prudce s něhou a všechno „až na kost“. Ale i rekvizity (záclona), které jsou jaksi odjinud, některé obrazy se zdvojují až překrývají a divák začíná tápat. Alena Dvořáková byla oceněna Zvláštní cenou WP za dlouholetý přínos v žánru divadla poezie.
Invenční představení na kontrastním rozkrytí osudových momentů lidské existence – bílé může být zároveň černé a naopak. Veliký Hybatel Osud nás patřičně nasměruje – a my? Můžeme se podřídit i vzepřít. Síla výpovědi DIVADLA NA CUCKY, Olomouc – Jiří Kolář, Lukáš Večerka: Kolář(ž) neví kam jdeme?
Cena poroty a nominace na Jiráskův Hronov.

Přehlídku recitačních kolektivů a divadel poezie hodnotili:
Předseda PhDr. Miroslav Kovářík, recitátor a moderátor, Praha
Členové Alena Zemančíková, dramturgyně ČR Praha
Miloslav Maršálek, herec Experimentálního divadla v Brně
Radovan Lipus, režisér ND Moravskoslezského v Ostravě
Silvester Lavrík, divadelní dramaturg a dramatik, Slovenská republika

Ke 47. ročníku celostátního festivalu poezie Wolkrův Prostějov byla připravena publikace autorů doc.PhDr. Jiřiny Hůrkové, CSc a PhDr. Jana Roubala: Orten v divadle poezie, K poetice divadla poezie, s bohatou bibliografií a teoretickou částí o DP.
A jeden seminář navíc.V pátek,26.6. – Interpretace nejmladší poezie za přítomnosti autorů Alexandry Lasskové, Tomáše Pohořalého a Stanislava Černého. Moderoval PhDr. Miroslav Kovářík.

Wolkrův Prostějov v médiích:
Český rozhlas Plzeň 23.6.04 Knihovnička – publikace – Orten, Petra Kosová
Týdeník ROZHLAS 4/04 Divadlo poezie žije – Miroslav Kovářík
Amatérská scéna 4/04 Wolkrův Prostějov po čtyřicáté sedmé: objevy i inspirace…
Radniční listy PV 6/04 program 47. Wolkrova Prostějova – úterý - čtvrtek
Olomoucký den 23.6.04 Létající rabín – koncert v rámci WP
Festival poezie Wolkrův Prostějov
25.6.04 Večer odhalí nejlepší interprety
25.6.05 Fotgrafie: Wolkrák – Chodníkovej špektákl
26.6.04 ČR Plzeň -Laureátský večer plzeňských recitátorů + živý telefonát A.Zemančíkové z WP
26.6,04 Wolkrův Prostějov – program – pátek + sobota
30.6.04 Prostějov patřil v minulých dnech divadlu a poezii
30.6.05 „V recitování jsi sám a musíš mluvit za sebe“ říká Jana Novotná Výsledky 47. ročníku Wolkrova Prostějova

2.7.04 Čest Prostějova uhájila Novotná
2.7.05 Jaký byl? Aneb Střípky ze 47. ročníku Wolkrova Prostějova ve fotografiích Boba Pacholíka

47.ročník Wolkrova Prostějova 2004 proběhl za všeobecné spokojenosti účastníků, lektorů a nakonec i pořadatelů, kteří zvládli letošní nápor účastníků a připravili podmínky pro jejich vystoupení i zkoušky souborů. Podařilo se to díky obětavosti pracovníků Kulturního klubu DUHA a Městského divadla.

Návrhy do 48. ročníku:

- Wolkrův Prostějov, ač to tak po jméně nevypadá, pořádá NIPOS ARTAMA (z pověření MK ČR ve spolupráci s DUHOU Prostějov a …………. ( na všechny propagační materiály);
- prověřit krajské poroty souborů;
- do lektorského sboru sólových recitátorů můžeme přizvat Alenu Palarčíkovou;
- co nejdříve stanovit alespoň téma publikace pro rok 2005.



Praha 3. 8. 2004

Zpracovala: Jana Štefánková