Databáze českého amatérského divadla
Texty: Borová Lada: Ferchenhaid, Májová slavnost ve Švajglových Ladách (Borová Lada)
Dne 30. května roku 1937 se konala ve Švajglových Ladách pod záštitou sdružení Bund der Deutschen májová slavnost, k níž se sešli diváci z celého širokého okolí. I skupina hnutí Wandervögel z Vimperka se dostavila a na snímku, který se z akce dochoval, je zachycena nalevo se svými kytarami.
Ve hře, uvedené na Pimmerově pastvišti (v originále "Pimmers Viehweide" - pozn. překl.) v rámci slavnosti členy "Burschenbundu" farní obce Nový Svět (Neugebäu), šlo o příběh ukradené májky.
Iniciátorem a režisérem zmíněné inscenace byl tehdejší lesní správce (v originále "Forstverwalter", česky se říkalo i "fořt" - pozn. překl.) vimperské měšťanské lesní správy Hans Jobst ze Švajglových Lad.
V pozadí celé slavnosti byl snad především záměr zvýraznit kulturní iniciativou zdejší německý živel vůči stále silnějšímu tlaku na počeštění vimperského okolí.
V divadelním kuse mělo, jak už řečeno, jít o jarní vesnickou slavnost, spojenou se stavěním májky. "Královna" a "král" máje, představovaní Paulou Stögbauerovou (po chalupě "Hiasn") ze Zelené Hory a Isidorem Sellnerem (po chalupě "Bungei") z Černých Lad (obě ty vsi dnes zcela zanikly, jen z Černých Lad zbylo jediné stavení z původních 11, bývalá škola - pozn. překl.) byli hlavními představiteli příběhu. Důležité role v něm zastupovali i Ludwig Sippl (po chalupě "Tschewi") z Mehregarten (dnes zaniklé Zahrádky - pozn. překl.), který mluvil "mládence" (v originále "Kranzljungherr" - pozn. překl.) ve spojovacím textu, jakož Alois Pimmer ze Švajglových Lad, který hrál lesního (v originále "Förster" - pozn. překl.). Vedle několika dřevorubců, jejichž jména si už nevybavuji, mi z obsazení utkvěly ještě Rosl Saiková (Pepei Rosi) ze Svinných Lad (Seehaid) a Theresia Mühlsteinová (Mühlstein Resi) z Černých Lad jako donašečky jídla (v originále "Essensträgerinnen" - pozn. překl.).
Právě když lidé strojí strom, objeví se lesní a poznává v májce jeden z nejkrásnějších jehličnanů svého lesa. Pln hněvu spustí:
Endlich hab ich dich gefunden,
den ich lange schon vermißt,
der die Zierde meines Waldes,
und mein Stolz gewesen ist…
Ach, wie muß ich dich hier sehen,
deiner Ästen zier beraubt,
und mit Bänden und mit Schleifen
bunt bekränzt dein stolzes Haupt…
Büßen sollen sie die Taten,
büßen sollen sie den Frevel,
ob sie Herren oder Knecht…
(tj: Konečně jsem tě teď našel,
hledal jsem tě ze všech sil,
ozdobou byls mého lesa
mou pýchou jsi vždycky byl…
A teď vidět tě mám tady,
jaks o větve oloupen,
věnec s mnoha mašličkami
hlavu pitvoří ti jen…
Za to pykat by se mělo,
za ten pych by věru pykat
měl, ať pán je to, či kmán… - pozn. překl.)
Pachatelé ovšem prosí:
Gestrenger, edler Herr verzeiht,
der Baum war unserm Fest geweiht…
(tj: Šlechetný pán kéž promine,
k slavnosti je to nevinné… - pozn. překl.)
Spor byl nakonec urovnán v dobrém a postavení máje nestálo k radosti všech už nic více v cestě. Slavnost vyústila nakonec ve společně zanotovanou píseň (jde o všeobecně známý zlidovělý německý nápěv /Es steht ein Baum in Odenwald/, slova pocházejí od Augusta Heinricha Hofmanna von Fallersleben/1798-1874/ - pozn. překl.):
Der Frühling hat sich eingestellt,
wohlan, wer will ihn seh'n
der muß mit mir ins freie Feld,
ins grüne Feld nun gehn.
Er hielt im Walde sich versteckt
daß niemand ihn mehr sah,
ein Vöglein hat ihn aufgeweckt
jetzt ist er wieder da!
Jetzt ist der Frühling wieder da
ihm folgte, wohin er zieht
nur lauter Freude fern und nah
nur lauter Spiel und Lied.
Und allen hat er - groß und klein
was Schönes mitgebracht
und soll 's auch nur ein Sträußlein sein
er hat an uns gedacht!
Dostavilo se jaro k nám,
hola! - kdo chce je zřít,
musí v zelená pole tam
dál v kraji zamířit.
Tu v lese úkryt jeho byl,
neznámý komu z nás,
až ptačí hlas je probudil,
že přišel jeho čas!
A tak je jaro zase tu,
jde za ním, kam se hne,
jen samá radost v rozletu,
hry, zpěv o kráse dne.
Velkým i malým nadělit
umí krás bezpočet,
i kdyby měl to jenom být
nám přinesený květ!
Z osob tehdy ve hře účinkujících už všichni, pokud vím až na Rosl Gimberovovu, roz. Saikovou, která žije v Eppelheimu blízko Heidelbergu, buď zemřeli nebo padli ve válce.
Böhmerwäldler Heimatbrief, 1994, s. 225-226
FRANZ STÖGBAUER (Vzpomínky) Májová slavnost ve Švajglových Ladách
(c) Jihočeská vědecká knihovna 2001-2014
Ex: http://kohoutikriz.org/
Kohoutí kříž, autor překladů a českých textů Jan Mareš, elektronická verze Ivo Kareš, podléhá licenci
Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česko
Ve hře, uvedené na Pimmerově pastvišti (v originále "Pimmers Viehweide" - pozn. překl.) v rámci slavnosti členy "Burschenbundu" farní obce Nový Svět (Neugebäu), šlo o příběh ukradené májky.
Iniciátorem a režisérem zmíněné inscenace byl tehdejší lesní správce (v originále "Forstverwalter", česky se říkalo i "fořt" - pozn. překl.) vimperské měšťanské lesní správy Hans Jobst ze Švajglových Lad.
V pozadí celé slavnosti byl snad především záměr zvýraznit kulturní iniciativou zdejší německý živel vůči stále silnějšímu tlaku na počeštění vimperského okolí.
V divadelním kuse mělo, jak už řečeno, jít o jarní vesnickou slavnost, spojenou se stavěním májky. "Královna" a "král" máje, představovaní Paulou Stögbauerovou (po chalupě "Hiasn") ze Zelené Hory a Isidorem Sellnerem (po chalupě "Bungei") z Černých Lad (obě ty vsi dnes zcela zanikly, jen z Černých Lad zbylo jediné stavení z původních 11, bývalá škola - pozn. překl.) byli hlavními představiteli příběhu. Důležité role v něm zastupovali i Ludwig Sippl (po chalupě "Tschewi") z Mehregarten (dnes zaniklé Zahrádky - pozn. překl.), který mluvil "mládence" (v originále "Kranzljungherr" - pozn. překl.) ve spojovacím textu, jakož Alois Pimmer ze Švajglových Lad, který hrál lesního (v originále "Förster" - pozn. překl.). Vedle několika dřevorubců, jejichž jména si už nevybavuji, mi z obsazení utkvěly ještě Rosl Saiková (Pepei Rosi) ze Svinných Lad (Seehaid) a Theresia Mühlsteinová (Mühlstein Resi) z Černých Lad jako donašečky jídla (v originále "Essensträgerinnen" - pozn. překl.).
Právě když lidé strojí strom, objeví se lesní a poznává v májce jeden z nejkrásnějších jehličnanů svého lesa. Pln hněvu spustí:
Endlich hab ich dich gefunden,
den ich lange schon vermißt,
der die Zierde meines Waldes,
und mein Stolz gewesen ist…
Ach, wie muß ich dich hier sehen,
deiner Ästen zier beraubt,
und mit Bänden und mit Schleifen
bunt bekränzt dein stolzes Haupt…
Büßen sollen sie die Taten,
büßen sollen sie den Frevel,
ob sie Herren oder Knecht…
(tj: Konečně jsem tě teď našel,
hledal jsem tě ze všech sil,
ozdobou byls mého lesa
mou pýchou jsi vždycky byl…
A teď vidět tě mám tady,
jaks o větve oloupen,
věnec s mnoha mašličkami
hlavu pitvoří ti jen…
Za to pykat by se mělo,
za ten pych by věru pykat
měl, ať pán je to, či kmán… - pozn. překl.)
Pachatelé ovšem prosí:
Gestrenger, edler Herr verzeiht,
der Baum war unserm Fest geweiht…
(tj: Šlechetný pán kéž promine,
k slavnosti je to nevinné… - pozn. překl.)
Spor byl nakonec urovnán v dobrém a postavení máje nestálo k radosti všech už nic více v cestě. Slavnost vyústila nakonec ve společně zanotovanou píseň (jde o všeobecně známý zlidovělý německý nápěv /Es steht ein Baum in Odenwald/, slova pocházejí od Augusta Heinricha Hofmanna von Fallersleben/1798-1874/ - pozn. překl.):
Der Frühling hat sich eingestellt,
wohlan, wer will ihn seh'n
der muß mit mir ins freie Feld,
ins grüne Feld nun gehn.
Er hielt im Walde sich versteckt
daß niemand ihn mehr sah,
ein Vöglein hat ihn aufgeweckt
jetzt ist er wieder da!
Jetzt ist der Frühling wieder da
ihm folgte, wohin er zieht
nur lauter Freude fern und nah
nur lauter Spiel und Lied.
Und allen hat er - groß und klein
was Schönes mitgebracht
und soll 's auch nur ein Sträußlein sein
er hat an uns gedacht!
Dostavilo se jaro k nám,
hola! - kdo chce je zřít,
musí v zelená pole tam
dál v kraji zamířit.
Tu v lese úkryt jeho byl,
neznámý komu z nás,
až ptačí hlas je probudil,
že přišel jeho čas!
A tak je jaro zase tu,
jde za ním, kam se hne,
jen samá radost v rozletu,
hry, zpěv o kráse dne.
Velkým i malým nadělit
umí krás bezpočet,
i kdyby měl to jenom být
nám přinesený květ!
Z osob tehdy ve hře účinkujících už všichni, pokud vím až na Rosl Gimberovovu, roz. Saikovou, která žije v Eppelheimu blízko Heidelbergu, buď zemřeli nebo padli ve válce.
Böhmerwäldler Heimatbrief, 1994, s. 225-226
FRANZ STÖGBAUER (Vzpomínky) Májová slavnost ve Švajglových Ladách
(c) Jihočeská vědecká knihovna 2001-2014
Ex: http://kohoutikriz.org/
Kohoutí kříž, autor překladů a českých textů Jan Mareš, elektronická verze Ivo Kareš, podléhá licenci
Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česko
Máte nějaké další informace k tomuto tématu?
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze. Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze. Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.
(c) NIPOS, Databáze českého amatérského divadla.
Kontakt | GDPR - Ochrana osobních údajů | Prohlášení o přístupnosti
Používáním tohoto webu souhlasíte s použitím cookies, které jsou nezbytné pro jeho provoz, analýzu návštěvnosti a pro součásti webu využívajících tyto služby (např. společnostmi Google a Facebook). Cookies můžete zakázat nebo vymazat v nastavení svého prohlížeče.
Kontakt | GDPR - Ochrana osobních údajů | Prohlášení o přístupnosti
Používáním tohoto webu souhlasíte s použitím cookies, které jsou nezbytné pro jeho provoz, analýzu návštěvnosti a pro součásti webu využívajících tyto služby (např. společnostmi Google a Facebook). Cookies můžete zakázat nebo vymazat v nastavení svého prohlížeče.
