Texty: Heslo František Kubr (obsáhlejší) - převzato z Wikipedie - 13.10.2014

https://cs.wikipedia.org/wiki/František_Kubr


František Kubr (3. prosince 1905 ve Slaném – 23. května 1958 v Praze), byl český divadelník a organizátor dělnického ochotnického divadla ve 20. a 30. letech 20.století [1].

Mládí
František Kubr pocházel z chudé rodiny (otec zemřel ve 33 letech, matka zůstala sama s 3 dětmi). Vyučil se cukrářem ale protože toto povolání neměl rád a práci v oboru stejně nedostal, pracoval porůznu jako pomocný dělník. Slánsko a Kladensko, průmyslové oblasti s čilým proletářským životem jej přivedly k politické činnosti, ale hlavně k ochotnickému divadlu. Divadlo začal hrát v roce 1925. Vzdělával se v divadelní teorií. Později – už jako delegát DDOČ se účastnil několika mezinárodních akcí (např. 1931 sjezdu dělnických divadelníků v Berlíně, 1933 Mezinárodní divadelní olympiády v Moskvě [2]).

Lidové divadlo
František Kubr byl jedním z iniciátorů vzniku Lidového divadla – návštěvnické sekce Klubu českých a německých divadelních pracovníků (spolu s Jaromírem Dohnalem, Jiřím Kupkou a Františkem Spitzerem [11]), V tomto Klubu dále působili např. herec a režisér Václav Vydra, Hanuš Thein, František Salzer, Edmond Konrád, Otakar Jeremiáš, za německé divadelníky pak mj. Walter Taub a Bedřich Valk [12].
Za války, po rozpuštění Svazu DDOČ [13], pracoval v kanceláři návštěvnické obce Lidového divadla spolu s bývalými pracovníky svazu Marií Spitzerovou a Ladislavem Nejedlým. Lidové divadlo se podílelo nejen na zajišťování návštěvnosti divadel, pořádání kulturních večerů a dalších akcí ale i na ilegální činnosti [14], [15]. I za války vedl Dělnický ochotnický spolek Jiří Wolker v Praze na Žižkově.

Další činnost
V období 1945–1952 pracoval v Ústřední radě odborů (nejdříve v referátu závodních klubů, pak byl odsunut do rekreačního oddělení) a od roku 1953 v divadelním oddělení Ústředního domu lidové tvořivosti [16]. V letech 1951 až 1958 přispíval mimo jiné do ochotnických časopisů Lidová tvořivost a Ochotnické divadlo. V nových podmínkách se snažil navázat na práci před válkou, ale doba se vyvíjela značně jinak, než o tom kdysi snil.

Rodina
Obě jeho dcery se věnují dlouhodobě amatérskému divadlu a aktivně pracují v Divadle Esence – Marie jako režisérka, Božena jako herečka [17].

Citát
„Jeho znalosti z historie, z dějin dělnického hnutí vůbec, zvláště z dějin divadla, byly obdivuhodné, uvážíme-li, že je získával po úmorné každodenní dřině, v neustálém shonu a putování za prací.“ — Antonín Kurš [18].

Divadelní role a režie, výběr
1936 Maxim Gorkij: Měšťáci, role: Nil, Ústřední soubor DDOČ, Varieté Karlín, režie František Spitzer (v roli Tětěreva vystoupil Antonín Kurš)
1936 Clifford Odets: Kde je Leffty?, Ústřední soubor DDOČ, Hajnovka, režie Antonín Kurš (česká premiéra)
1941 Pásmo z her Hanse Sachse, L. Stroupežnického, M. J. Lermontova: Sedláci, rytíři a bohatýři, Děl. ochot. spolek Jiří Wolker
1943 Guimera: V nížině, Děl. ochot. spolek Jiří Wolker
1944 J. K. Tyl: Bankrotáři, Záleský, Děl.ochot.spolek Jiří Wolker
A. N. Ostrovskij: Nebylo groše a najednou dukát, Baklušin, Lidové divadlo
Jaroslav Vrchlický: Noc na Karlštejně, Karel IV., Lidové divadlo

Tvorba[editovat | editovat zdroj]
Literární[editovat | editovat zdroj]
O divadlo života (kniha vzpomínek, vydáno posmrtně, uspořádala jeho manželka Marie Kubrová, Orbis, Praha 1959)
Písňová[editovat | editovat zdroj]
Píseň o New Yorku (pro hru Clifforda Odetse Kde je Leffty?), hudba Vít Nejedlý
Pochod jednotné dělnické fronty, hudba Vít Nejedlý
Partyzánská
Píseň mládeže
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
Skočit nahoru ↑ Kolektiv autorů: Dějiny českého divadla/IV., Academia, Praha, 1983, str. 106
Skočit nahoru ↑ František Kubr: O divadlo života, Orbis, 1959, Praha, str. 12
Skočit nahoru ↑ František Kubr: O divadlo života, Orbis, 1959, Praha, str. 114
Skočit nahoru ↑ Kolektiv autorů: Dějiny českého divadla/IV., Academia, Praha, 1983, str. 228
Skočit nahoru ↑ František Kubr: O divadlo života, Orbis, 1959, Praha, str. 10
Skočit nahoru ↑ Kolektiv autorů: Dějiny českého divadla/IV., Academia, Praha, 1983, str. 541
Skočit nahoru ↑ František Kubr: O divadlo života, Orbis, 1959, Praha, str. 13
Skočit nahoru ↑ Kolektiv autorů: Dějiny českého divadla/IV., Academia, Praha, 1983, str. 328
Skočit nahoru ↑ Ochotnické divadlo, číslo 7, ročník IV, vyd. Ministerstvo školství a kultury, Praha, 1958, str. 147
Skočit nahoru ↑ Ochotnické divadlo, číslo 7, ročník IV, vyd. Ministerstvo školství a kultury, Praha, 1958, str. 147
Skočit nahoru ↑ František Černý: Theater – Divadlo, Orbis, Praha, 1965, str. 123
Skočit nahoru ↑ http://multimedia.ctk.cz/cs/foto/document/2081021/edvard-benes-klub-ceskych-a-nemeckych-divadelnich-pracovniku
Skočit nahoru ↑ František Černý: Theater – Divadlo, Orbis, Praha, 1965, str. 124
Skočit nahoru ↑ František Černý: Theater – Divadlo, Orbis, Praha, 1965, str. 148, 192
Skočit nahoru ↑ Kolektiv autorů: Dějiny českého divadla/IV., Academia, Praha, 1983, str. 553
Skočit nahoru ↑ Databáze českého amatérského divadla:http://www.amaterskedivadlo.cz/main.php?data=osobnost&id=1882
Skočit nahoru ↑ Divadlo Esence: http://esence.mbox.cz/
Skočit nahoru ↑ František Kubr: O divadlo života, Orbis, 1959, Praha, str. 6


Literatura
František Černý: Theater – Divadlo, Orbis, Praha, 1965, str. 123, 124, 148, 192
Kolektiv autorů: Dějiny českého divadla/IV., Academia, Praha, 1983, str. 106, 228, 541, 553, 590, 608, 615, 616, 620, 633, 635
František Kubr: O divadlo života, Orbis, 1959, Praha
Milan Obst, Adolf Scherl: K dějinám české divadelní avantgardy, ČSAV, Praha, 1962, str. 14, 32, 36, 42, 196, 200
Redakce časopisu: Ochotnické divadlo, číslo 7, ročník IV, vyd. Ministerstvo školství a kultury, Praha, 1958, str. 145–8
Redakce časopisu: Amatérská scéna, číslo 5, ročník XVIII, vyd. Ministerstvo kultury ČSR, Praha, 1981, str. 1–2
Externí odkazy
Databáze českého amatérského divadla: http://www.amaterskedivadlo.cz/main.php?data=osobnost&id=1882