Texty: Sudslava, čl. o restaurování kulis ex e-zpravodaj Univerzity Pardubice, 2014

e-zpravodaj Univerzity Pardubice 02.10.2014
- See more at: http://zpravodaj.upce.cz/veda/2014/restaurovani-divadelni-kulisy/#sthash.0sv2h6UL.dpuf

Unikátní divadelní kulisy restaurovaly studentky z Litomyšle

Když před osmi lety koupil Tomáš Zaplatílek faru v Sudslavě, netušil, jaký poklad s ní vlastně získal. Až postupným vyklízením půdy narazil na unikátní soubor divadelních kulis z počátku 20. století. Ty značně poškozené se rozhodl obnovit. Pozval si „zachránkyně“ z Fakulty restaurování v Litomyšli, aby jedinečnému nálezu vrátily jeho krásu.
Je jich přesně osmdesát šest. Dlouho ležely na zaprášené půdě, než si jich někdo všiml. Neznámí autoři je vytvořili pravděpodobně ve 20. – 30. letech 20. století a malovali temperou na plátno a dřevo. V rámci vesnického ochotnického divadla patří k nejucelenějším divadelním kulisám u nás.
„Kulisy jsou unikátní ve své komplexnosti. Dochovalo se šest kompletních divadelních scén: džungle, hrad, les, zámek, vesnické stavení a skály. Kulisy byly nalezeny na půdě dnes již bývalé fary, kde ležely bezmála šedesát let bez povšimnutí. Prodejem fary katolickou církví do osobního vlastnictví se začal odvíjet jejich nový příběh. Založením občanského sdružení Genius loci Sudslava došla naplnění i myšlenka jejich postupné obnovy a zpřístupnění veřejnosti,“ říká hrdý majitel kulis Mgr. Tomáš Zaplatílek.
Studentky Fakulty restaurování Petra Janská, Luisa Wáwrová, Alena Fecskeová, Zuzana Nohejlová pod vedením Mgr. art. Veroniky Kopecké obnovily v roce 2013 tři vytipované divadelní kulisy. Konkrétně se jedná o vesnické stavení, trávnaté prostředí s kameny a ručně malovanou skříň.

Světlo odkryje prvotní poškození
V první fázi restaurátorky zjišťovaly metodou neinvazivního průzkumu, tedy zkoumáním objektu na denním rozptýleném světle, základní informace o díle v přirozených světelných podmínkách. Orientačně posoudily použitou výtvarnou techniku, podložku a míru poškození díla. Pozorováním díla v bočním razantním osvětlení se dobře vykreslil reliéf obrazu a zdůraznily se deformace podložky či barevné vrstvy stopy po přehýbání či zmačkání podložky.
„Pomocí UV světla jsme pozorovaly objekt v krátkovlnném ultrafialovém záření. Vysoká energie záření při dopadu na povrch některých látek způsobuje sekundární záření zvané luminiscence. Fluorescence je druh luminiscence, která se vyzařuje pouze v průběhu působení daného světla na objekt. Barevnost fluorescence je charakteristická pro vysledované pigmenty, pojiva a další materiály používané ve výtvarné praxi a může nám pomoci při určování lakových vrstev, použitých pigmentů, možných sekundárních zásahů, výskytu aktivního biologického napadení atd.,“ přibližuje práci restaurátora Mgr. art. Veronika Kopecká z Fakulty restaurování.
Když oči nestačí, pracuje mikroskop
Metody invazivního průzkumu se zaměřily na chemicko-technologický průzkum barevných vrstev. Vzorky barevné vrstvy byly podrobeny zkouškám identifikaci pojiva a stratigrafii barevných vrstev. „Při stratigrafii barevných vrstev jsou vzorky zality dentální pryskyřicí a následně jsou vzorky vybroušeny v příčném řezu. Nábrusy se pozorují pod mikroskopem v dopadajícím viditelném a UV světle při různém zvětšení. Určení druhu pojiva se provádí mikrochemickými zkouškami,“ doplňuje informaci k vědecké práci jedna z mladých restaurátorek.
Zkoušky rozpustnosti se provádí pomocí vatových tyčinek, namočených v příslušných látkách a postupně přikládaných ke všem barevným vrstvám.

Co všechno se na kulisách podepsalo
Díla byla celkově pokryta prachem. Plátěná podložka nesla stopy různých poškození, byla deformovaná, mechanicky poškozená a roztržená. Z obou stran díla se nacházely zatekliny neznámého původu. Kulisy byly pravděpodobně použity sekundárně, o čemž svědčila malba na zadní straně. Dřevěné části kulis nesly značná poškození zejména od dřevokazného hmyzu. Byla na nich patrná mechanická poškození, zejména v místech upevnění pantů, došlo k trhlinám a lokálně také k úplnému oddělení a ztrátě původního materiálu.

Toluen a skalpel v rukou restaurátora
Restaurátorky mechanicky vyčistily kulisy od prachu pomocí muzejního vysavače s velmi nízkým tlakem a dočistily tupováním latexovými pryžemi. Vzhledem k silnému sprašování barevné vrstvy bylo přistoupeno ke konsolidaci jednoprocentním Paraloidem B72 v toluenu. Koncentrace byla předem testována, tak aby nedocházelo ke změně charakteru malby, lesku či přílišnému uzavření povrchu.
Studentky odstranily skvrny od exkrementů ptactva, malty a vápna skalpelem a tamponováním vodno-etanolovým roztokem. „Skvrny od neznámé tekutiny jsme se, po řadě testů na jejich odstranění, rozhodli ponechat, jejich odstranění by vedlo ke ztrátě barevné vrstvy. Skvrny a jejich silně charakteristický vizuální projev jsme se snažili potlačit retuší,“ popisuje záchranu unikátu Veronika Kopecká.

Obnovení plátna a rámu
Restaurátorky musely rovněž vyrovnat odtržené plátno od rámu. Učinily tak kombinací teplé páry a elektrické regulovatelné špachtle. V místech defektů, kde došlo k objemovým změnám, bylo plátno tímto způsobem sráženo, tak aby mohlo být opětovně napnuto na napínací rám. Nejprve na plátno ze zadní strany působila pára a poté byla plocha přežehlena špachtlí o teplotě 38 °C přes slabý filtrační papír. Chybějící části pastózní malby bylo nutné doplnit nejprve akrylátovým tmelem a poté pomocí přírodních minerálních pigmentů a Klucelu G v etanolu.
Také samotný rám bylo nutné mechanicky vyčistit a ošetřit přípravkem proti dřevokaznému hmyzu. Původní železné hřebíky a panty byly z větší části nahrazeny novými materiály, které nepodléhají korozi. Zrestaurované dílo prokouklo a nadšení z jeho obnovy neskrýval ani jeho objevitel.

Kulisy mají i publikaci
„Díky spolupráci s Fakultou restaurování v Litomyšli se podařil realizovat projekt částečné obnovy a restaurování sudslavské sbírky divadelních dekorací. Na restaurátorské práce přispěla v roce 2013 Nadace barokního divadla zámku Český Krumlov, která tak ocenila výjimečnost tohoto souboru v rámci celé České republiky,“ pochvaluje si spolupráci Tomáš Zaplatílek.
Tři zrestaurované kulisy se vrátily zpět ke svému majiteli, na faru, kde jsou také k vidění v reprezentativním sále. Některé kulisy ale na záchranu stále čekají.
Nově vyšla i menší publikace, která je věnovaná sbírce divadelních kulis. Trvalá je také prezentace části ojedinělého souboru v prostorách kulturní památky bývalé fary v Sudslavě a v řízení je zápis do Centrální evidence sbírek spravované Ministerstvem kultury ČR.

Očima redaktorky
Nový majitel fary, budovy z roku 1692, je milovník historie a její koupí si splnil svůj dětský sen. Stal se tak trochu zámeckým pánem. Někdy si tak tady můžete opravdu připadat. Žádná rekreace to ale není, o nemovitost se musíte starat. Navíc spolkne spoustu peněz. Spolupracujete s památkáři, protože se jedná o kulturní památku, řešíte granty a zastáváte funkce různých řemeslných profesí. Když vás to ale baví, dokážete starosti pouštět z hlavy. Obzvlášť, když vás přijdou podpořit lidé, kteří vašemu záměru fandí. Usadí se ve farní zahradě, naslouchají a pak zatleskají ochotníkům, kteří jedno odpoledne přišli dětem zahrát divadlo. Je potřeba vnést sem i trochu kultury a tvůrčí činnosti. A tak tu sedím, vyrábím korálky z papíru, občas kouknu na herce a téměř stoleté divadelní kulisy. Tleskám.

Autor: Bc.Věra Přibylová
Oddělení propagace a vnějších vztahů UPa
Text vznikl na základě restaurátorské dokumentace ve spolupráci s Mgr.art. Veronikou Kopeckou


Obrázky:
Sudslavské divadelní kulisy z 20. let minulého století tvoří unikátní sbírku
Foto: Fotoarchiv Univerzity Pardubice

Fara Sudslava
Foto: Fotoarchiv Univerzity Pardubice

Stavení - jedna z obnovených kulis
Foto: Fotoarchiv Univerzity Pardubice

Malovaná skříň je součástí sbírky
Foto: Fotoarchiv Univerzity Pardubice

Detail jedné z kulis
Foto: Fotoarchiv Univerzity Pardubice

Hrdý majitel kulis Tomáš Zaplatílek
Foto: Fotoarchiv Univerzity Pardubice