Texty: Kreuzzieger, Milan : Text k výstavě opon Múzám, městu, národu 2003 -

MÚZÁM, MĚSTU, NÁRODU
DIVADELNÍ OPONY V ČECHÁCH A NA MORAVĚ V 19.- 21. STOLETÍ
Termín výstavy: od 11.1. do 31.1.2003
Autor koncepce a výběru dokumentace: RNDr.et Mgr Milan Kreuzzieger

Opona je často vyvrcholením výtvarné výzdoby divadla. V mnoha ohledech se liší
od tradičního obrazu. Je úzce vázána k interiéru, pro který je určena a zároveň
zprostředkovává vztah mezi hledištěm a jevištěm, k němuž se po několik minut před představením soustřeďuje pozornost diváků. Představuje jakýsi předěl, rozhraní umožňující pohled do jiného světa – světa iluze, který je obdařen schopností ukazovat iluzi věrohodněji než skutečný život nebo ukázat skutečný život jako hru iluzí.
Řekne-li se v Čechách divadelní opona, vybaví se mnohým slavná Hynaisova opona v Národním divadle a vzrušená atmosféra v Praze, s níž je spojena.
Neexistoval však jen“ chrám znovuzrození“ národa. Téměř v každém městě a mnohde i na vesnicích vznikly spolky divadelních ochotníků, které šířily nadšení a zájem o národní kulturu. Lokální zvláštnosti a různorodost, kterou ukazují jednotlivé regiony a místa svědčí o schopnosti spojit ideály národní a lokální svébytnosti a vyjádřit tak svoji sounáležitost i odlišnost.
Dokladem této skutečnosti a touhy vizuálně reprezentovat jak město, svůj region tak i národním společenstvím jsou dochované opony: Skálova opona v Třeboni, Němejcova v Plzni,Urbanova v Litomyšli, Hilšerova v Mladé Boleslavi, Radova a Rabasova v Železném Brodě, Wenigova v Kladně a mnohé další.
Na území dnešní České republiky však netvořili jen „čeští“ umělci. Prosadili se umělci z Vídně, jako například bratří Gustav a Ernst Klimkové s Franzem Matschem. Ti ještě jako studenti vytvořili „Künstlercompagnii“, která dostávala zakázky od projekčního ateliéru Kellner – Helméř při stavbě nových divadel, jak tomu bylo například v Karlových Varech a v Liberci. Firma Kellner-Helmer, zaměřená na projekty městských centrálních staveb,působila po celém území tehdejší monarchie a vyprojektovala desítky divadel. Mimo zmíněné stavby také divadla v Brně, Teplicích i dnešní budovu Státní opery Praha, tehdejší nové německé divadlo.
Zvláštní oddíl výstavy prezentují opony pro jedno představení. Tvořili je umělci známí především volnou tvorbou – Josef Čapek, Emil Filla, Bedřich Feuerstein, František Muzika, Zdeněk Seydl, Alexandr V. Hrska, Alois Fišárek a další.
Do této skupiny patří i v loňském roce dokončená opona od akademických malířů Antonína Střížka (nar. 1959) a Richarda Obůrka (nar. 1959) ve Státní opeře Praha namalovaná pro Mozartovu Kouzelnou flétnu.
Akademický malíř Václav Špale při tvorbě opony pro pardubické divadlo vycházel z odlišné koncepce. Východiskem jeho práce byla původní a do současnosti nedochovaná opona Františka Urbana z roku 1908. Nevitvořit však její věrnou kopii, což z dochované dokumentace ani nebylo možné. Vzniklo tak hodnotné dílo, které přiznává skutečnost, že bylo vytvořeno v současné době a přitom nepopírá svoji předlohu a vizuální kontex,v němž působilo.

Poděkování:
Tato výstava by nemohla vzniknout bez obětavé pomoci několika desítek pracovníků v divadlech, archivech,kulturních centrech, galeriích, muzeích.
V neposlední řadě je mou milou povinností poděkovat řediteli Národního divadla akademickému architektu Danielu Dvořákovi, zaměstnancům a vedení Státní opery Praha a Východočeského divadla v Pardubicích za podporu tohoto výstavního projektu a rovněž tak akademickému malíři Václavu Špale a jeho spolupracovníkům.

Poznámka:
Fotografie jednotlivých opon z výstavy spolu s příslušnými texty jsou připojeny k místům a jsou označeny jako součást výstavy. JV