Texty: HORÁČEK, Lukáš: Krajská přehlídka dětských recitátorů - Liberec 20. 4. 2013. Deník Dětské scény, č. 0., str. 14 - 15, 7.6.2013.

KRAJ SKÁ PŘEHLÍ DKA DĚTSKÝCH RE CITÁTORŮ
- LIBERE C 20. 4. 2013

Útulný sálek Experimentálního studia Lidových sadů v Liberci se v sobotu 20. dubna 2013 stal místem setkání dětí, rodičů, pedagogů a dalších zájemců o dětský přednes z okresů Liberec, Jablonec nad Nisou, Česká Lípa a Semily. Tento celodenní literární maraton si s nimi užívala odborná porota ve složení Eliška Vobrubová, Veronika Kousalová, Lukáš Horáček a Jarek Hylebrant. Organizační zajištění tradičně obstaraly pracovnice nedalekého Domu dětí a mládeže Větrník Liberec, které rozdělily všech 43 recitátorů do dvou programových bloků podle věkových kategorií.
Dopoledne tak zahájilo 12 recitátorů 1. kategorie, kteří se v uměleckém přednesu většinou teprve zabydlují a krajská přehlídka pro ně má být především inspirací k další práci. Skutečným sdělováním, smyslem pro gradaci a uvěřitelností projevu mezi nimi vynikla Matylda Homolová z Liberce s textem Daniila Charmse – Hra. (Jde o text věkově přiměřený, ale vzhledem ke své struktuře technicky náročný, takže rozhodně není pro každého.) Proto si, stejně jako vloni, odnesla čestné uznání poroty. Další tři recitátory porota ocenila zvláštní pochvalou: Petr Koudela z Hrubé Skály zaujal vnitřním nábojem při přednesu textu Zbyňka Malinského: Jak se z boty stane žralok, Valérie Rysová ze Semil vystoupila s textem Miloše Kratochvíla: Tučňák v Africe a Anna Mifková z Benešova u Semil si vybrala úryvek z oblíbené Sísy Kyselé od Martiny Drijverové.
Ve druhé kategorii se představilo 11 recitátorů a mezi nimi i Arnošt Kohout z Turnova, vloni oceněný ještě v nepostupové kategorii. Porota vyzdvihla jeho vnitřní propojenost a přesvědčivou výpověď při přednesu textu Martiny Drijverové Sísa Kyselá a ušmudlaný rytíř. Některé přechody mezi postavami se mu sice nedaří udržet a některé konce vět padají do neslyšitelna, ale přesto má divák chuť naslouchat. Neodpustitelné by bylo, pokud by si Arnošt do června nepřečetl první díl Sísy. Určitě to pomůže i přednesu. Filip Sedláček z Jablonce nad Nisou byl pro ostatní recitátory inspirativní v tom, jak přesnou představu měl o svém příběhu. Žáčkovo Ušaté torpédo tak mělo přesné důrazy a stojí za to zapracovat například na odbourání stereotypního konce. Kromě těchto postupů udělila porota čestné uznání Karolíně Lašákové z Liberce za výrazný projev
v přednesu textu M. Rázusové-Martákové: Škola.
Výrazné rozdíly v úrovni jednotlivých interpretů včetně základní nevybavenosti, dramaturgických chyb nebo přepjatě vnějškového projevu se ještě výrazněji projevily ve vyšších kategoriích, kterým bylo věnováno přehlídkové odpoledne.
Výjimkou byl text Daniila Charmse - Pohádka, přesně vybraný na tělo Filipa Kouta z Liberce. Jeho živá a strhující interpretace, zaujetí, schopnost pohrávat si s polohami nadšenými i pochybovačnými a přesná práce s temporytmem (zvláště ve střední části) Filipovi jednoznačně otevřely bránu do Svitav. Jeho úkolem bude vyrovnat se s udržením tahu i ve druhé půlce dlouhého textu. I proto si jako doplňkový text zvolil Wernischovu drobničku - Nejlepší ptáci. Ondřej Vlášek z Jablonce n. N. se představil se svou interpretací Tlachapouda (L. Carroll) a se Stručnou úvahou o potopě Miroslava Holuba. Zatímco u Tlachapouda porota ocenila výraz a hravost práce s textem, na Stručné úvaze bylo možné demonstrovat dobrou práci s pauzou. Škoda jen zahozeného konce. Úroveň zbylé části kategorie (9 recitátorů) porotě neumožnila udělit žádné čestné uznání.
Nejobtížnější bylo předstoupit před nejstarší kategorii, rozdat 8 účastnických listů a čokolád a pouze jediný postupový list (spolu s knižní poukázkou). Ten patří Šárce Knížkové z Jablonce nad Nisou a to i přes velkou výhradu k dramaturgii. Text Prevítem snadno a rychle od Simona Bretta se nesetkal s diváckou odezvou a onen prevít systematicky deptající své novopečené rodiče si ani na chvíli nezískal posluchačovy sympatie. Šárčin kultivovaný a příjemný projev lépe vyzněl v Žáčkově Písničce pro škaredé holky, takže se zařadila mezi tu lepší část interpretací tohoto notoricky známého textu.
Snad byly na vině skvrny na slunci, propad populační křivky nebo nepoučený výběr porotců v okresních kolech. Nevím. První dvě hypotézy mě naplňují optimismem, ta třetí mě děsí. Ale je to tak, že složení poroty je závislé na rozhledu organizátorů, kteří nemusí být v oboru kovaní. Je tak možné, že na okresních kolech končí recitátoři, které bychom z kraje rádi poslali dál. Pedagogickým úspěchem porotce (v libovolném nižším kole) tak může být i prozření kolegy, který po zásadním střetu nad jedním z výkonů ustoupil a konstatoval, že „se na tu přehlídku do Svitav bude muset někdy jet podívat“. Přeji jemu i vám příjemné zážitky.
Lukáš Horáček.