Texty: OUDES, Jiří, LOUKOTOVÁ, Ivana, POPOVIČOVÁ, Lucie a KASKA, František: Přehlídka dětských recitátorů Plzeň 12.4.2014. Deník Dětské scény, č. 0., str. 9 - 10, 13.6.2014.

PŘEHLÍDKA DĚTSKÝCH RECITÁTORŮ
PLZEŇ, 12. DUBNA 2014

Krajské kolo dětské recitace v Plzni uskutečnilo v sobotu 12.4.2014 ve Středisku služeb školám v Plzni. Plzeňský kraj má sedm okresů. Podle postupového klíče do krajského kola postoupilo 55 recitátorů (1 omluven). Podle celkového počtu žáků na základních školách, uměleckých školách a gymnáziích v jednotlivých okresech jsou částečně znevýhodněni recitátoři z Plzně (přes 30 základních škol a 4 víceletá gymnázia). Je zde daleko větší konkurence (už v obvodních kolech), což se projevuje i v počtu oceňovaných „Plzeňáků“ na krajské přehlídce.
V 1. kategorii vystoupilo 14 dětí (8 děvčat a 6 chlapců). 3 recitátoři byli žáci ZUŠ. 10 recitátorů přednášelo verše, 4 prózu. Odborná porota pracovala ve složení Jiří Oudes (předseda), Iveta Kohoutová a Ivana Kovaříková.
Překvapila nás nezvyklá nervozita vystupujících, což pravděpodobně vyplývalo z přemíry odpovědnosti k dobrému výkonu. Nemohlo to být z obavy z poroty, protože jsme se jako porota věnovali víc než 10 minut společnému seznamování, a to i s prostorem, hlasové rozcvičce, rytmickým cvičením atd. Ještě než jsme začínali s vlastními výstupy, byla nálada všech účinkujících velmi dobrá.
Ve výběru textů měli recitátoři, pedagogové i rodiče šťastnou ruku. Většina z nich byla dobře zvolena právě pro tento věkový stupeň. Jen u dvou jsme přemýšleli o vhodnosti a přiměřenosti věku recitátorů. Objevily se texty ověřené, například Šlapací pejsek od Jiřího Kahouna nebo Nebojte se mamuta Pavla Šruta, ale i nové jako Nesvadbova Čínská červená karkulka a dva texty Michala Černíka Jéje tužka! a Studie dírky.
Z přemíry zodpovědnosti k dobrému výkonu se u některých projevilo, ve snaze co nejrychleji se zhostit daného úkolu, polykání koncovek, neodlišování dialogů a nedodržení pauz. Někteří se při práci s veršem nedokázali vyrovnat s přesahy a temporytmem.
K ocenění jsme vybrali 7 recitátorů. Cenou byly odměněny 2 recitátorky: Helena Hadrbolcová (31. ZŠ v Plzni) s textem Ivany Pavlištíkové: Závistivá a Michaela Horníková (ZŠ Plzeň) s textem Jiřího Kahouna: Šlapací pejsek. Udělili jsme 5 čestných uznání – Aleně Tetřevové (ZŠ Plzeň), Vojtěch Moulisovi (ZŠ Přeštice), Kryštofu Matějíčkovi (ZŠ Janovice), Kristíně Šafandové (ZŠ Nýřany) a Elišce Černé (ZŠ Tachov).
Jiří Oudes

Ve 2. kategorii přednášelo 13 dětí. Úroveň recitace byla velmi vyrovnaná. Všichni interpreti měli dobře zvolené texty, které odpovídaly jejich věku. V letošním roce úplně chyběla poezie. Porotu zaujala Barbora Konopíková s textem Christophera Gregorowského Leť, orle, leť, která po celou dobu vystoupení udržovala velmi pěkný kontakt s publikem. Svůj text dokázala vygradovat k sugestivnímu závěru. Druhá postupující Helena Lesová přednesla text Lichožrouti od Pavla Šruta s nadhledem a osobním zaujetím.
Ivana Loukotová

3.kategorie byla v letošním roce zastoupena 14 žáky základních i základních uměleckých škol. Základní umělecké školy byly zastoupeny z Klatov, Domažlic a Kdyně. Za nižší gymnázia přijeli reprezentovat svou školu recitátoři z Plzně (G. F. Křižíka), Klatov a Blovic. Zbylých šest žáků patřilo k základním školám v Plzni (2.ZŠ), v Tachově, v Květové, Přešticích, Žihli, v Horní Bříze a ve Stupně.
S porotci jsme se shodli, že letošní ročník byl v této kategorii opravdu silný, co se kvality týče. Nezaznamenali jsme žádný výrazný logopedický či artikulační problém. I hlasově recitátoři zvládli prostor, ve kterém vystupovali. Velice nás také potěšilo, že se neobjevil markantní rozdíl mezi dětmi ze ZUŠ, gymnázií a ZŠ a že se s nimi velice dobře pracuje ve všech směrech.
I textově jsme byli velmi spokojeni. Jako první text si většina účinkujících vybrala prózu, která délkou i obsahem odpovídala jejich věku i zkušenostem nejen recitátorským, ale i životním.
Do recitace druhého textu se probojovalo sedm dětí. Do celostátního kola v recitaci nakonec postoupila dvě děvčata, Tereza Moulisová z Gymnázia F.Křižíka v Plzni s texty Petra Šabacha Hovno hoří a Jiřího Dvořáka Slepice a televize a Bára Květová ze Základní školy v Květové s texty Sylvy Fischerové Egbérie a Olténie a Jacquese Préverta Jak dělat podobiznu ptáka.
Doufám, že i příští rok se porota při výběru zapotí, neboť zejména to svědčí o skvělé práci vyučujícího s jeho žáky.
Lucie Popovičová

Ve 4. kategorii předvedlo svou interpretaci textů 13 slečen a mladých mužů. Zajímavá, až překvapivá byla nevyváženost, a to v mnoha ohledech. Ve volbě textů dominovala próza. Což není v kontextu posledních let překvapením, spíše udivila častá volba ukázky delšího textu (románu) bez jasného kontextu, odůvodnění konkrétního výběru úryvku, často s nevhodnými úpravami (nejasný začátek, žádný pokus o alespoň dílčí pointu). Dramaturgie se ukázala být kamenem úrazu téměř u poloviny textů.
Nerovnováha se ukázala také v interpretační dovednosti a technice řeči recitátorů. Proti zvládnutému projevu přibližně poloviny účastníků vystupovaly základní nedostatky a chyby mluveného projevu druhé půlky (špatná práce s přímou řečí a uvozovacími větami, nedostatečná artikulace, včetně obligátních přízvuků za předložkou a zvýrazněného j ve slově jsem).
A nakonec genderová nevyváženost, dívky letos jednoznačně převálcovaly chlapce, z nichž ani jeden neprošel do „finále“ s druhým textem. Přesto někteří zaujali zajímavým výběrem, přemýšlivým přístupem k interpretaci či upřímným zaujetím při projevu.
Laureátkou se nakonec stala Iveta Bínová z Plzně. Její procítěná, vyspělá interpretace textu Paola Coelha (úryvek z románu Veronika se rozhodla zemřít) zaujala nejen lektory, ale celý sálek. Doporučili jsme jen vystoupit občas výrazněji z „tragické“ polohy při identifikaci s hlavní hrdinkou prózy. Citlivě, s jemným humorem se Iveta vyrovnala také s textem Roberta Fulghuma. Ocenili jsme mimo jiné její práci s pauzou, s pointou, technicky čistý, přemýšlivý, emocionálně vyvážený projev. Druhou (jen podle abecedy) postupující se stala Anika Menclová, která nás oslovila čistým, přiměřeně energickým a jemně stylizovaným přednesem textu Heleny Malířové Růžový monolog. Při interpretaci Variace na renesanční téma Václava Hraběte sice nepředvedla výraznější osobitý přístup, ale kultivovanému, technicky čistému výstupu nebylo moc co jiného vytknout. Čestné uznání získaly Alžběta Johánková za interpretaci úryvku prózy Ireny Douskové Oněgin byl Rusák a Magdaléna Hlaváčková za přednes úryvku z románu Bratři lví srdce Astrid Lindgrenové.
Závěrem jedna pochvala organizátorům. Letošní ceny – poukázky na knihy dle vlastního výběru, jsou vzhledem k charakteru přehlídky konečně adekvátní odměnou a snad i budoucí inspirací.
František Kaska