Texty: Divadelní společnost Větřák Pivín, autor: Jiří Vrba, červenec 2013

Divadelní společnost Větřák Pivín

Divadelní společnost Větřák Pivín byla založena dne 1. prosince 1991 pěti pivínskými ochotnickými nadšenci. V době založení Větřáku šlo především o to, udržet a uchovat v Pivíně tradici masopustu, který od roku 1968 v Pivíně organizovala pivínská omladina. Rozpadem svazácké organizace v roce 1991 hrozil zánik krásné tradice, jež přežila i tvrdou normalizaci v sedmdesátých letech. Bylo potřeba tuto situaci řešit. Proto se dne 1. prosince L.P. 1991 v podvečer v hostinci na Zóle sešli kamarádi – ostatkoví ostřílení matadoři Jiří Vrba, František Sedlák, Tomáš Nedbal, Mojmír Filka a Jarek Hýžďal. Slovo dalo slovo a než stačil natočit, jinak hbitý, hostinský Zdeněk Peštuka další pivka, byla založena divadelní společnost. Chyběl jen název. V tom hostinský zničehonic zapíná poměrně hlučný ventilátor. Během několika okamžiků se vydralo z úst některého z přítomných slovo – VĚTŘÁK. Kdo toto slovo vyslovil, o tom povedou možná jednou historikové spory. Důležité je, že to byl název naprosto výstižný. Větrný mlýn - větřák v Pivíně stál desítky let při cestě do Skalky. Mlel tam mlynář pan Saulich. Až plameny, které zažehly urputné boje na samotném konci druhé světové války, tuto krásnou technickou stavbu, bohužel, zničily.
Ještě ten večer 1.12.1991 bylo načrtnuto logo Větřáku, byl zvolen prezident, kterým se stal Jiří Vrba a nastíněny první akce. Větřák měl do Pivína přinést nové ovzduší, zkrátka to měl trochu v Pivíně provětrávat. První, a ne malou, akcí byly pochopitelně Ostatky v roce 1992. Tak vznikla Divadelní společnost Větřák Pivín. K pěti zakladatelům se velmi rychle přidali další nadšenci, a to většinou mladí lidé. Ihned po masopustu v únoru 1992 jsme započali s Větřákem organizovat v obci další kulturu. Zejména stavění a kácení máje se stalo v devadesátých letech velmi oblíbené. Dokonce jsme několik roků na žádost města Prostějova pořádali stavění a kácení máje v Prostějově. Bylo to za starostování pánů Zikmunda a pana starosty Šverdíka. Tito dva pánové si vždy našli chvilku, aby nás přivítali u dveří radnice se symbolickým půllitříkem Starorežné. Za starostování Jana Tesaře bylo stavění a kácení máje v Prostějově zrušeno.
Také divadelní představení v zimních měsících si získala velkou přízeň nejen u pivínských diváků, ale i v okolních vesnicích, zejména Vřesovicích, Skalce, Klenovicích atd. Větřák také hraje autorské divadlo, různé skeče a parodie nebo hry našeho oblíbence Járy Cimrmana. Provází svými vystoupeními také různé společenské akce v Pivíně a okolí. Téměř žádná svatba některého mládence nebo děvčice z Pivína se bez vystoupení Větřáku neobejde. Společnost má asi pětadvacet členů, jež se neustále rekrutují z dorůstající mládeže, zatímco zasloužilí ženáči pomalu odpadají. Na Větřák však nedají dopustit. Vždyť tam prožili kus svého mládí. V devadesátých letech Větřák pořádá během roku již pravidelné akce – rok začíná tradičně masopustem – zvaným Ostatke. Vždy 30. dubna se pak v parku koná velká a oblíbená akce pro děti „Slet čarodějnic“. Tento den také omladina staví Májku. Poslední neděle v květnu je vyhrazena kácení máje. Několik roků Větřák zajíždí s programem na kácení máje do nedalekých Vřesovic. Vždy jako nějaká skupina např. Mexičanů, Turků, Pirátů z Karibiku, nebo italských mafiánů. Nezapomenutelným způsobem tak Větřák zpestřoval Vřesovčákům jejich slavnost kácení májky. Vřesovští občané se na příjezd Pivíňáků vždy upřímně těšili. Za ranního kuropění většinou poslední sobotu v květnu se schází pivínští sekáči na Koseni lóke. Koseni lóke je akce veskrze pěvecko-sekáčsko-pijácko-romantická. V posledních letech přijíždí na kosení do Pivína i sekáči z Velké Bystřice – jsou to zpěváci a muzikanti souboru Rovina. Pivínští na oplátku jezdí na Sečení lúke do Velkého Týnce. Na koseni lóke v květnu 2008 se dostavil osobně starosta Vřesovic Jožka Fica s mladým Jožkou a dalším vřesovčákem Markem Bebčákem. Jožka se po dvou štamprlích přiznal, že je to pro něj čest, kosit v Pivíně s Větřákama trávu. Nejstarším sekáček již několik roků je profesor všech sekáčů kmocháček Jaroslav Hložek. Téměř ve dvaaosmdesáti letech se ohání kosou jak pětatřicátník. Klobouk dolů, kmocháčku Jardo.
Koncem června pak na ukončení školního roku Větřák organizoval několik let soutěžní odpoledne pro školáky „Hod školní brašnou.“ Tuto akci již nepořádáme, z důvodu školních výletů a pobytu dětí na škole v přírodě, Předposlední sobota v srpnu je již od poloviny devadesátých let vyhrazena pivínské Domlácené. Domlácená, to je vždycky menší autorské divadelní představení jako např. Poslední vémlat, Hospodářův sen, Internacionální pomoc, Co si doma zapálíme, to si sami uhasíme, Hospodář a piráti a pod. Následuje tradičně vystoupení Hanáckého souboru Klas Kralice na Hané, a taky neopakovatelný vémlat mlatičkou zn. Wichterle – Kovářík z roku 1937.
28. září každým rokem se na poli u Bílého kříže za dědinou sejdou děti s rodiči a probíhá zde velmi oblíbená Drakiáda. Někdy se zdá, že tato akce baví víc rodiče jak děti. 7. listopadu každým rokem si připomínáme lampiónovým průvodem k přenosnému pomníku V.I.Lenina doby, zaplať pán Bůh, již minulé. Od lampiónového průvodu ovšem již upouštíme, protože Základní škola v Pivíně v tomto termínu začala organizovat Halloweenskou slavnost na školním dvoře s dýněmi a lampiony. Tak nechceme plést děckám hlavy. V podzimních měsících Větřák připravujeme divadelní představení, které sehrajeme vždy na Mikuláše nebo ve vánoční svátky. Zatím největší pocty se nám dostalo, když jsme dne 9.prosince 2004 měli možnost zahrát celovečerní představení v Městském divadle v Prostějově. Byl to pro celý soubor Větřák, a tím i pro naše všechny příznivce, velký svátek. Dokázali jsme zaplnit divadelní sál v Národním domě v nádherné secesní budově. Divadelní soubor Větřák Pivín tak vstoupil na prkna, jež znamenají svět. Hráli jsme hru Járy Cimrmana, Dobytí severního pólu. Pro všechny pivínské „herce“ to byl bez nadsázky životní zážitek. Zaplnili jsme nejen sál divadla, ale druhý den i stránky okresních i krajských plátků.
Tento krásný pocit jsme si zopakovali 28. března roku 2007, kdy jsme opět vyprodali divadlo právě stoletého Národního domu a sice hrou J. Cimrmana „Záskok, Vlasta“.
Omladina Větřáku také několikrát velmi úspěšně předváděla své taneční umění, Jednak při Ostatkách, na Domlácené, na setkání Mikroregionu Němčicko – v Nezamyslicích, v Koválovicích Osíčanech, dále na kulturních akcích v Kroměříži, ve Stříteži nad Ludinou
a v dalších obcích. 6. září v roce 2008 jsme u příležitosti oslav 130 let založení továrny Wikov přivezli mlátičku i se snopy obilí na náměstí do Prostějova. Před zraky desítek diváků a za krásného, pravého žňového počasí, jsme sehráli scénku z venkova z období třicátých let, zakončenou originálním výmlatem několika snopů obilí. Během této sobotní akce jsme scénku, pro obrovský úspěch, opakovali celkem třikrát.
Větřák měl v Pivíně na svých akcích také několik vzácných hostů. V devadesátých letech zde mnohokrát účinkovala známá prostějovská folklorní muzika Ječmeni. Muzika Ječmeni v Pivíně téměř zdomácněla. Na ostatkách vyhrávala dlouhá léta neméně známá Vřesovanka,
dále PV 6-ka, MARBO, Romantica, V Pivíně na akcích Větřáku vystupovaly cimbálové muziky Čechovci, Varmužovci, Grajcár. Folklorní soubor s cimbálovou muzikou Spinek ze Vnorov, Pantlék z Němčic nad Hanou, dechovka Věrovanka a téměř domácí soubor Klas Kralice na Hané. Naši Domlácenou navštívil ministr zahraničí Jan Kavan, který obdivoval nejen zachovalou mlatičku Wikov, ale i velmi dobrou slivovici našich spoluobčanů. Naše akce také pravidelně navštěvoval senátor Robert Kolář, senátorka Božena Sekaninová a nejednou se v Pivíně objevil i poslanec a pozdější předseda parlamentu Miloslav Vlček. Akce navštěvují také starostové okolních obcí a především naši spoluobčané – věrní diváci.
Na naše divadelní představení se přijel podívat i otec Augustin Gazda a náš velký příznivec otec Marek Výleta. Otec Augustin si při sklence vína s námi zavzpomínal na svá mladá léta v Pivíně. Sám se jako mladík aktivně zapojoval v sedmdesátých letech do masopustního veselí.
Několikrát v Pivíně hrál, na pozvání Větřáku, pohádky pro děti vynikající ochotnický soubor Divadlo hanácké obce Prostějov, jehož jsem byl dlouhá léta členem.
Není takový prostor, aby se daly vyjmenovat všechny akce a všichni ti, kdo mají na všech těchto krásných setkáních zásluhu. Ale to není podstatné. Důležité je, že veškerá činnost Divadelní společnosti Větřák směřuje k lidem, se kterými žijeme, které máme kolem sebe
a jim, ať mladým, starším nebo jejich dětem, se snažíme rozdávat radost, štěstí a lásku. Na našich akcích se lidé setkávají, mluví spolu, baví se. Vypijí spolu pohárek vína nebo nějakou tu štamprlu. A to je způsob, jak k sobě hledat cestu. Jeden k druhému. A to je podle mě to, oč tu běží. Vždyť při ostatkovém průvodu maškar po Pivíně se otevírají nejen dveře nebo vrata domků, ale především lidská srdce, věřím tomu. Chtěl bych popřát Větřáku, ať může oslavovat kulatá výročí svého trvání ještě v příštím století. Omlouvám se všem, na koho jsem při výčtu činovníků a hostů zapomněl. Snad se tito poznají na přiložených fotografiích. Díky Vám všem, moji Pivíňáci.
Váš Jiří Vrba, první a věřím, že ne poslední, prezident Divadelní společnosti Větřák Pivín.