Texty: Břeclav, Břetislav, ŽÁČKOVÁ, Jana: David Drábek - Jedlíci čokolády, recenze představení KP Hobblík Hodonín 2014

Divadelní soubor Břetislav Břeclav
David Drábek: Jedlíci čokolády

Divadelní soubor Břetislav z Břeclavi po komediální dramaturgii (Muž sedmi sester) zpracoval o něco náročnější předlohu, tentokrát současnou českou hru Davida Drábka Jedlíci čokolády. Hlavní linii příběhu tvoří intertextuální leitmotiv Čechovových Tří sester, který je prokládán zpřítomňováním mrtvých bytostí a lehce psychedelickými obrazy (Faunovo zjevení, přítomnost Budhy), které zdánlivě narušují základní dějovou linii.

Režisérka Jana Vrzalíková vytvořila kompaktní inscenaci, Drábkovu mnohaúrovňovou hru rámuje Budhou/hudebníkem (Pavel Doležal). Postava Budhy je médiem celé inscenace, což podtrhuje i scénografické řešení (režisérka ho umístila na vyvýšené místo, z něhož mimo jiné sleduje děj), po celou dobu představení hraje na elektrickou kytaru, v kombinaci s kombem a příležitostným použitím smyčce. Pavel Doležal složil k Jedlíkům čokolády autorskou hudbu, která čerpá z motivů psychedelického rocku. Nejde jen o praktické rámování, jenž je v první řadě efektní, ale navíc živá hudba udržuje diváka v atmosféře podivného příběhu s „happyendem“ po celou dobu.

Další složkou, která byla na tomto zpracování oceněna, byla taktéž práce s hereckým souborem. Mohli jsme vidět tři vyzrálé výkony hlavních představitelek (Hela, Róza, Valerie), kterým zdatně sekundovala i mužská část souboru ve vedlejších rolích (Jan, Ludvík), kolektivní herectví (davy, figuranti) taktéž působilo kompaktně – zejména v částech, které vytvářely davové scény soudobé konformní společnosti (např. scéna setkávání se s životními ztroskotanci). Jana Vrzalíková se nebojí využívat divadelních prostředků (viz scéna ztroskotanci), bílé masky na obličejích figurantů spolu s muzikou vytváří lehce apokalyptický obraz/odraz naší společnosti.

Bc. Jana Žáčková