Texty: SITTOVÁ, Gabriela: Pražské poetické setkání 12. a 13.4.2014. Deník Dětské scény, č. 0., str. 2 - 3, 13.6.2014.

PŘEHLÍDKA DĚTSKÝCH RECITÁTORŮ
PRAŽSKÉ POETICKÉ SETKÁNÍ
12.–13. DUBNA 2014

Pražská postupová přehlídka PRAŽSKÉ POETICKÉ SETKÁNÍ (pořádaná občanským sdružením PŘESAH, Domem dětí a mládeže Praha 8 – Spirála, za vydatné podpory Hlavního města Prahy, MŠMT a Ministerstva kultury) má každoročně vysokou úroveň. Jde o vysokou úroveň nejen recitátorů a jejich přípravy, ale také organizační stránky přehlídky. Je už každoroční tradicí, že součástí přehlídky je hlasová rozcvička pro každou kategorii recitátorů, zajištění programu v průběhu pauz, kdy se porota radí o jednotlivých recitačních výkonech, a po vyhodnocení každé kategorie následuje povídání porotců-poradců s každým zájemcem z řad recitátorů. V rámci přehlídky se dále recitátoři mohou účastnit tvořivých dílen, které mají za cíl připravit recitátory na to, jak bude probíhat rozhovor s poradci. Po těchto dílnách by recitátoři měli vědět, co se hodnotí a proč, jak vypadá porotce, když se soustředí, jak se snaží hledat slova, když chce něco poradit, a jak recitátor může sám napomoci tomu, abych se o svém výkonu co nejvíce dozvěděl. Tyto dílny vede Jana Machalíková, která má se všemi fázemi práce na recitačním výkonu velké zkušenosti, a přínos těchto dílen se rok od roku výrazněji odráží v příjemné atmosféře při závěrečných rozborech textů. O přestávkách se navíc recitátoři mohou vzájemně věnovat tomu, že si píšou vzkazy o svých výkonech do barevných obálek, které jsou pro každého recitátora připravené na zdi a předávané společně s účastnickými listy, diplomy, knižními a jinými cenami u příležitosti vyhlašování výsledků. Na barevné obálky se recitátoři mnohdy těší víc než na hodnocení poroty. Letošní novinkou přehlídky byl bibliobus městské knihovny. Ten organizátorky přizvaly na zahradu DDM Spirála, aby o přestávkách recitátoři mohli jít hledat přímo do knih, seznámit se s novinkami, případně si i rovnou knížky půjčit.
Porota ve složení Hana Patrasová, Lucie Klárová a Gabriela Sittová posuzovala v průběhy soboty a neděle (12.-13. 4.) 81 recitátorů, a to v sobotu recitátory 1. a 3. kategorie a v neděli 2. a 4. kategorie.
1. kategorie měla velmi dobrou úroveň. Porota ve výsledku ocenila z 21 recitátorů 10 dětí, a to především za energické vyprávění, vyprávění se zaujetím, s chutí, s radostí a potěšení z komunikace s divákem. Právě u těchto nejmladších recitátorů byla velice sympatická tato stránka jejich projevu. V tomto ohledu by možná leckterého recitátora ze IV. kategorie „strčili do kapsy“. Recitátoři vybírali z textů P. Šruta, E. Frynty, G. Rodariho, D. Heviera, J. Žáčka, M. Kratochvíla či Magora, jehož Františka a Marta se letos staly leitmotivem téměř celé přehlídky. Tento text si vybrali 4 recitátoři napříč kategoriemi, pouze v první kategorii však interpretace Štěpána Procházky Magorovu textu slušela.
Ve 2. kategorii vystoupilo 22 recitátorů a jejich úroveň byla velmi různá. Objevily se výkony jedinečné, jmenujme například Agátu Maškovou, která postoupila na Dětskou scénu, ale i výkony spíše slabé, které jdou ruku v ruce s tím, že i v této kategorii se objevili recitátoři s dosavadní téměř nulovou recitační zkušeností. Postup na Dětskou scénu získaly dvě dívky. Agáta Mašková s textem Jak léčili nastydlou rybičku (z knihy Pohádky o Malé tlusté víle) od Jiřího Dědečka. Agáta je už v tomto věku velmi vyspělá vypravěčka. Zaujetí textem, které má v celém těle, jí přímo tryská z očí a publikum doslova strhne k poslechu. Současně je to recitátorka, která si texty vybírá chytře (skutečně se na výběru velkou měrou sama podepisuje) a je schopna zapracovat připomínky poroty. Na Pražském poetickém setkání se objevila už v předchozích dvou letech v první, tedy nepostupové, kategorii. Její vypravěčství na poli prozaického textu je dokonce na tak vyspělé úrovni, že bez potíží zastíní i výkony mnohem starších recitátorů. Další postupující je Dorota Tučková, která porotu i publikum překvapila výběrem textu. Dívka nemocná je text Jana z Hvězdy, tedy autora první poloviny 19. století. Dorota si nejen poradí s poetikou této staré básně včetně staré češtiny, ale dokonce má nad textem nadhled potřebný pro vznik jemné nadsázky. Lze hovořit o jejím osobitém názoru, citlivosti k jistému prachovému poprašku, jímž je text pomyslně pokryt. Dorota však musí ještě pečlivěji pracovat s celkovým temporytmem, aby si její výkon publikum patřičně vychutnalo. Ocenění získalo dalších 9 recitátorů. Jednalo se ve většině případů o recitátory výrazně zaujaté textem, vypravěče, kteří se s publikem velice rádi podělili o své úlovky. Zazněly texty od autorů, jako jsou např. K. Čapek, V. Hulpach, A. Lindgrenová, J. Thurber, P. Šrut, I. Hurník, D. Fischerová atd.
Ve 3. kategorii vystoupilo 19 recitátorů. Postoupily dvě dívky, které v celkově dobře připravené kategorii skutečně vynikaly. Jde o Hanu Vítovou s texty Změněný tatínek od M. Viewegha a Šlasi od Ch. Morgensterna (v překladu J. Hiršala) a Ester Gracerovou s texty Zločin v šatníku od V. Klimáčka (překla J. Dvořák) a Snaživá moucha od I. A. Krylova (překlad H. Vrbová). Obě dívky zvládly oba své texty na dobré úrovni, oběma je společný sympatický kultivovaný projev plný zaujetí a zřejmá práce s poetikou toho či onoho autora. Každá z dívek si získává publikum po svém, a to přirozeně, nenásilně, očima, které k nám mluví. Porotkyně / poradkyně dále udělily dalších 11 ocenění, a to nejčastěji za to, jakou cestu si kdo z vypravěčů k divákům hledal. I když se řadě interpretačních výkonů dalo poradit, co pro příště ještě vylepšit, na většině z nich byla zřejmá upřímná snaha o sdělování. Ve výběru se (kromě zmíněných) objevovali autoři jako např. J. Kainar, J. Tardieu, J. Havel, Ch. Baudelaire, J. Werich, J. Prévert, J. Skácel, J. Dvořák atd.
4. kategorie měla v tomto roce celkově spíše slabší úroveň, o čemž svědčí pouze jeden postupující na národní přehlídku. Je jím Josef Kaňka s texty Symfonie č. 2 do D. Charmse a Nesmějte se cizímu neštěstí od J. Haška. Josef se v obou textech představil jako dobrý vypravěč, který má pochopení pro autorský humor chytře vybraných textů. Oba texty od něj vyzněly příjemně, lehce, nenásilně, přičemž taková byla i jeho komunikace s diváky. Josef se stal ve své kategorii výrazným i tím, že měl dobře vybrané, připravené a interpretačně zvládnuté oba texty. Porota v této kategorii ocenila dále pouze 4 recitátory. Recitátoři IV. kategorie vybírali z tvorby autorů, jako jsou např. J Werich, J. Dědeček, J. Brzechwa, J. Kašpar, I. A. Krylov, J. Hiršal, W. Shakespeare, S. Leacock, M. Macourek atd. V této kategorii se u některých recitátorů objevilo výrazné tápání právě na poli výběru textu. U jednotlivců se tak objevil např. výběr Shakespearových sonetů v prvním textu a Suchého Tří tet v druhém textu. Několikrát byl výběr tedy velmi výrazně „nad věk“ nebo „pod věk“. Takovéto obtíže většinou poukázaly na recitátora, který si hledá texty a připravuje se sám, případně s rodiči, bez možnosti konzultace s někým zkušeným z oboru. Pražské kolo má ovšem tu výhodu, že se takovým zájemcům o přednes dá poměrně snadno doporučit, kam se za odborným vedením vydat. Praha má v řadách učitelů dramatické výchovy již téměř desítku výrazných osobností, které se přednesem zabývají dlouhodobě a kvalitně.
Při celkovém zhodnocení jednotlivých kategorií porotkyně / poradkyně vyzdvihly, že všichni recitátoři se (v rámci svých sil) připravili na oba texty. Diskutabilní byl u několika recitátorů velmi nevyrovnaný výběr prvního a druhého textu, a to co do literární kvality. Poradkyně všem recitátorům připomněly, že je nutné v případě recitace přeloženého textu uvést právě i jméno překladatele, který je v podstatě spoluautorem textu a velmi často na něj recitátoři zapomínají. Dále bylo potřeba téměř všem připomenout, že nepečlivá výslovnost recitátora posluchačům téměř znemožňuje soustředit se na sdělení. Výslovnost slova „jsem“ s „j“ na začátku se letos bohužel objevila častokrát, nespočet potom bylo různých vad řeči a nedokonalostí ve výslovnosti českých hlásek r, ř, l, t, d, n, o sykavkách nemluvě. Nicméně je zjevné, že chuti sdělovat a sdílet je v Praze nemálo a že se tahle podivná láska k literatuře jménem PŘEDNES nevytrácí, dokonce se dá říct, že rok od roku sílí a stává se v motivacích recitátorů pravdivější.
Gabriela Sittová