Texty: DEJL, Jaroslav: OTVÍRÁNÍ Praha 5.-6.dubna 2014. Deník Dětské scény, č. 0., str. 3 - 5, 13.6.2014.

PŘEHLÍDKA DĚTSKÉHO DIVADLA
OTVÍRÁNÍ
4.–6. DUBNA 2014

O víkendu 5.–6. dubna 2014 se konala v Karlínském Spektru tradiční pražská přehlídka dětského divadla Otvírání 2014. Letos jsme viděli celkem 11 inscenací ve velmi zajímavé skladbě - od recitačních kolektivů až po velká divadelní představení, od autorských textů přes dramatizace až po úpravy divadelních textů. Od parodií až po kriminálku. A nutno hned na začátku říci, že úroveň pražské přehlídky byla opět vysoká. Atmosféra příjemná, organizace bezchybná pod vedení Jakuba Huláka, který byl i tajemníkem lektorského sboru, který pracoval ve složení Eliška Vobrubová, Jaroslav Provazník a Jaroslav Dejl.

Co se odehrálo v sobotu 5. dubna 2014

Divadelní studio Zahrádky, ZŠ Jarov a ZUŠ Štítného, Praha 3
(vedoucí Dana Bláhová)
Šípková Růženka
autor: Ľubomír Feldek v překladu a úpravě Milady Mašatové
režie: Dana Bláhová
hudba: Dana Bláhová
Oblíbená a velice dobrá předloha Ľubomíra Feldeka v překladu a úpravě Milady Mašatové může souboru posloužit ke kvalitní práci. V textu je přítomný inteligentní a chytrý humor, jsou zde připraveny jednoduché situace. Děti ze souboru Dany Bláhové hrají v náznakovém kostýmu, zpívají za doprovodu kytary. Zatím je soubor na začátku práce. Situace jsou nahozené, bylo by potřeba zpřesnit pohyb, například růžového křoví. Děvčata se pohybují spíše chaoticky a zadýchají se. To potom vede k menší srozumitelnosti mluveného textu. Někdy dochází k posunčině a zbytečným patetickým gestům. Rezervy jsou i ve zpěvu.

DDS Ty-já-tr – Pátečníci, ZUŠ Praha 7 (vedoucí Radka Tesárková)
Ťutínci a ňunínci
autor: Petr Nikl
režie: Radka Tesárková
výprava: Radka Tesárková a soubor
Šest puberťáků prezentuje nonsensovou poezii Petra Nikla. Zajímavý začátek – nakukování zpoza opony, nástup pomocí zástupných slov.
Postupně se vytrácí lehkost, jaká by hravým textům odpovídala. Nicméně jedná se materiál, na kterém lze dále pracovat a tvořit. Eláhop! ZUŠ

Jižní Město, pobočka J. Růžičky, Praha 4 – Kunratice (ved. Eva Hodinová)
Návyková látka (361. díl seriálu)
autor: soubor
režie: Eva Hodinová
hudba: seriálová
výprava: soubor
Prvé zjevení přehlídky. Neskutečná energie a radost ze hry se na vás valí ze scény. Parta skoro studentů si vymyslela parodii na stupidní nekonečné seriály, zvláště ty americké, optimistické. Perfektně okoukané grimasy, pohledy, výrazy. Z místa by tato parta mohla jít za scénáristy nekonečných seriálů do TV. Každá situace je vypointovaná, gradovaná. Všudypřítomný humor není vytvářen násilím, ale situací a prací s hlasem. Nádherná úvodní scéna operačního sálu navodí okamžitě tu správnou atmosféru. Diskutabilní je pouze množství a provedení reklam. Ale vše vynahradí následné zařazení opakování části poslední scény před reklamou. I závěr by bylo potřeba lehce dotáhnout. Ale to je hledání mušek na chytrém mladém divadelním kousku.
Návrh do širšího výběru na Dětskou scénu 2014 ve Svitavách.

UŽVAK, o. s. Divadlo pro Zličín, Praha 5 – Zličín (ved. Dana Svobodová,
Karel Tomas)
Případ Žlutý Robert
předloha: Vojtěch Steklač: Případ Žlutý Robert
dramatizace a režie: Dana Svobodová a Karel Tomas
hudba: různí autoři, převážně nahrávky z PC hry Mafie
výprava: Dana Svobodová, Karel Tomas a soubor
Děti ze souboru UŽVAK si z nabízených předloh a témat vybraly Steklačův Případ Žlutý Robert jako pokus o velké divadlo navíc detektivku či kriminálku. Představení začíná zajímavě – ve tmě děti pomocí baterek a rapování úvodního textu vytvářejí nádherné tempo a atmosféru. Náznaková scéna je tvořena různě velikými praktikábly. Pracuje se i s jevištním svícením, hudbou. Děti nehrají psychologické divadlo, ale vytvářejí typy. Postupně však tempo lehce těžkne a ztrácí temporytmus. Jde o úctyhodnou práci, navíc realizovanou poměrně malými dětmi. Jako problém se jeví značný počet přestaveb scény, které jsou navíc mnohdy zbytečné a zpomalují tempo představení.
Soubor byl oceněn za pokus o jevištní zpracování kriminálního příběhu.

DDS Ty-já-tr – Štronzo, DDM Praha 7 (ved. Radka Tesárková a Josef
Hervert)
Archa Noemova
autoři: soubor pod vedením Radky Tesárkové a Josefa Herverta
režie: Radka Tesárková a Josef Hervert
výprava: soubor pod vedením Radky Tesárkové a Josefa Herverta
Autorská souborová práce na téma záchrany zvířat před potopou, zmatení jazyků, ukázka lidských charakterů na zvířecí říši; řeší se i problém vztahů mezi děvčaty a kluky. Představení začíná scénickým náznakem bouře. Noemova žena hovoří se svým mužem, který je kdesi mezi diváky. Přicházejí jednotlivé zvířecí páry či jednotlivci. Hraje se na prázdné scéně, ve stylizovaném kostýmu. V textové složce jsou ještě rezervy, ne všechny výstupy mají stejnou úroveň a gradaci. Jevištní projev je někdy zatěžkaný. Chtělo by to celé lehce odlehčit. Přesto jde sympatický pokus mladých herců k vyjádření se k problémům mezilidských vztahů skrze kabaretní bajku.

DIPAČÁPI, o. s. Divadlo pro Zličín, Praha 5 – Zličín (ved. Dana
Svobodová, Karel Tomas)
Člověk ementálský
předloha: David Jan Novotný: Pohádky z Ementálu
dramatizace a režie: Dana Svobodová a Karel Tomas
výprava: Dana Svobodová, Karel Tomas a soubor
Skupina starších dětí předvedla variace na téma pravěk. Podle sdělení vedoucích si chtěl soubor odpočinout po vážných tématech, která inscenoval v minulých letech, a tak sáhl po „didaktickém kabaretu“. Literární předlohou je nepříliš kvalitní text Davida Jana Novotného Pohádky z Ementálu, z něhož si děti vybraly některé situace. Vše je zasazeno do rámce přednášky dvou komentátorů. Děj se potom odehrává na „displeji“ těchto komentátorů. Tento princip umožňuje zastavování děje a vstupování komentátorů do situací. Hraje se na prázdné scéně se dvěma malými stoličkami ve stylizovaných „pravěkých“ kostýmech. Problémem se jeví použití jevištních prostředků bez jasného řádu (míchají se tu konkrétní rekvizity – tyče, vajíčka – s imaginárními – bronzový srp, náznakové vytváření rekvizit nebo postav – děvčata vytvoří duby, mamuta...). Děti asi ve snaze co nejlépe představení odehrát místy „tlačily na pilu“ a dostávaly se do šarže. Inscenace by potřebovala odlehčit, získat nadhled a více humoru. Nejblíže této poloze jsou zatím komentátoři.

Taneční studio Light při ZUŠ Na Popelce, Praha 5 (ved. Lenka
Tretiagová)
Trpaslík byl lesa král
předloha: Zdeněk Šmíd: Strašidla a krásné panny
dramatizace a režie: Lenka Tretiagová
hudba: Värttinä
výprava: Lenka Tretiagová
pohybová spolupráce: Ondřej Lipovský
Druhé zjevení přehlídky. Asi i její vrchol. Představení syntetické ve všech složkách – herecké, taneční, pohybové, hudební. Pracuje se přesně s temporytmem, světlem, zvukem. Všichni vědí, proč, co a jak hrají a vytvářejí. Z jeviště jde ohromná pozitivní energie. Příběh pohádky o převozníkovi, který touží po bohatství a výstřední ženě, kterému pomohou malí trpaslíci za převezení na druhou stranu řeky. Převozník sice získá bohatství i tu výstřední ženu (nádherné inscenovaní jejího objevení a jen jedno její gesto o ní řekne vše), ale šťastný není. Ukázka vědomé a poučené souborové hry, kdy vedoucí má jasný jevištní názor a cítění. Musím se přiznat, že jsem si za celou dobu představení neudělal jedinou poznámku a jenom soustředěně sledoval příběh.
Nominace souboru na přímý postup na národní přehlídku Dětská scéna 2014 ve Svitavách.

KUK! kuk! Zpátečníci, ZUŠ Štítného, Praha 3 (ved. Ivana
Sobková)
Karkulkoviny aneb Průvodce nezkušeného diváka oblíbenými
žánry prostřednictvím známého příběhu O červené karkulce
autor: soubor
režie: Ivana Sobková, Jana Štrbová a soubor
hudba: Jana Štrbová
A hned následovalo další zjevení. Mnohočetný a věkově různorodý soubor, který už vloni zazářil svou cimrmanovskou variací Balón. Letos sáhli jeho členové po variacích na všem důvěrně známou pohádku Ovčervené karkulce. A opět zdařile nalezený klíč variací v parodování pokleslých televizních a filmových žánrů. Vše opět začíná mohutným nástupem souboru, ta energie – ať chcete, nebo nechcete – vás naladí. Potom je před každou částí úvodní přednáška o tom, co bude následovat – sitcom, telenovela, fantasy, detektivka, western, thriller a horor. Následuje variace na příběh Červené karkulky. Všichni mladí herci jsou při věci, i když zrovna nehrají (jde o vícesouborovou práci, kdy členové jednotlivých souborů tvořili jednotlivé části). Každá část má přesný temporytmus, překvapivou pointu, nápady, humor. Výborný je nápad poslední, celosouborový – horor inscenovat pouze zvukem a pohybem. Pod čarou - Já osobně bych se asi rozloučil s detektivkou, ale chápu, že to vzhledem k dětem z daného souborku nepůjde.
Návrh do širšího výběru na Dětskou scénu 2014 ve Svitavách.

Jižňata, ZŠ Jižní IV, Praha 4 – Spořilov (ved. Petr Stránský)
Šli červotoči do houslí
předloha: Jiří Dědeček: Šli červotoči do houslí
sestavil: Petr Stránský
režie: Petr Stránský
Objevem přehlídky je maličký recitační souborek druháků a třeťáků pod vedením Petra Stránského. Ten s dětmi nepopisným způsobem inscenuje několik Dědečkových nonsensových básniček. Vše je zasazeno do nápaditého rámce ukradení kufru v metru, objevování věcí v kufru, zvukový předěl pomocí policejního houkání až po zoufalý telefon zloděje na policii, že kufr nechce. Kouzelný je sršeň z míčku na badminton a stromy z deštníčků, hadi z pásků od kalhot, čapí zobáky z vařeček atd. Je jasné, že děti mají ještě rezervy v řeči, ale na jevišti se cítí přirozeně, vnímají se navzájem. Celek je milý, zajímavý a nápaditý. Jen by se dala vynechat zbytečná aktualizace (ohlášení stanice Tunel Blanka).
Soubor byl oceněn za nápadité zpracování nonsensové poezie.

Divadelní studio Kampak! (mladší skupina), ZUŠ Štítného, Praha
3 (ved. Dana Bláhová)
Hra o svaté Dorotě
česká lidová hra
hlavní zdroje: Jindřich Šimon Baar: Hanýžka a Martínek, Julius Feifalík:
Lidové hry z Moravy, Emil František Burian: Lidová suita
úprava a režie: Dana Bláhová
hudba: česká lidová, E. F. Burian, úprava soubor
výprava: Dana Bláhová a soubor
Skupinka menších dětí se pokusila o inscenování české lidové hry o svaté Dorotě v nejrůznějších úpravách. Lidové divadlo vyžaduje stylizovaný pohyb, řeč, kostým, hudbu. To vše tady je, ale jaksi jenom tak nahozené a nedržící tak úplně pohromadě. Sympatické je použití živé hry na hudební nástroje. Děti působily poněkud unaveně, bez jiskry a radosti ze hry. Jsou zde i pěkné jevištní momenty (např. mučení a popravy Doroty). Ale, jak řečeno výše, vše je jakoby...

Divadelní studio Kampak! (starší skupina), ZUŠ Štítného, Praha 3
(ved. Dana Bláhová)
O věrném milování Aucassina a Nicoletty
autoři: Jaroslav Dejl, Pavel Aujezdský podle francouzské středověké
chante-fable
úprava: soubor
režie: Dana Bláhová
hudba: francouzská lidová, Josef Kainar, úprava soubor
výprava: Dana Bláhová a soubor
poradce ve francouzských otázkách: Hana Holoubková
Soubor starších žáků si vybral půvabný starofrancouzský text o velké lásce Aucassina a Nicoletty, která je vystavena mnoha zkouškám a útrapám, aby nakonec byla šťastně naplněna. Text není jednoduchý. Komentáře se střídají s přímou řečí či veršem, písní. Už v době svého vzniku šlo o text parodický, který obsahoval nadhled a humor, v němž se střídá mnoho prostorů a míst děje. Soubor hraje na holé scéně, jednotlivá místa někdy ozvláštňuje těly či částmi kostýmů (nejzdařilejší byla např. kopka, kde byla vězněna Nicoletta, či loď, bouře aj.). Klobouky či čapky ale dost často hercům překážejí. Část souboru vytváří i živý hudební doprovod. Zpěv je nedílnou součástí hry. V původní předloze posouvá či komentuje děj. Zde se mnohokrát opakuje sice pěkný, leč pořád stejný nápěv. Nejčistěji a nejjistěji zpívá Nicoletta a i její jevištní projev je nejpřirozenější a zároveň obsahující důležitý nadhled. Někdy je ještě organizace jevištního pohybu lehce chaotická. Na krásné předloze je ještě mnoho práce, ale jistě za to stojí na inscenaci dále pracovat.
Jaroslav Dejl