Texty: Kolín, Malé divadlo, STROTZER, Milan: Line Knutzon, Martin Drahovzal - Fušeři s.r.o., recenze představení KP Wintrův Rakovník 2014

Malé divadlo Kolín
Line Knutzon, Martin Drahovzal: Fušeři s.r.o. (Od Dietla k Tarantinovi)

Milan Strotzer

Východiskem k inscenaci Malého divadla Kolín Fušeři s.r.o. byla textová předloha dánské dramatičky a herečky Line Knutzon, kterou razantně upravil a transponoval do českého prostředí režisér souboru Martin Drahovzal. Příběh nemajetného mladého manželského páru, který si nechá z úsporných důvodů stavět dům partou neomalených fušerů, končí smrtí všech členů vyděračské a zlodějské party řemeslníků. Značná část hry je expozicí, která poukazuje ke komunální satiře. Poté se hra láme v černou grotesku. V podstatě je to však látka odpovídající dimenzi skeče či delší anekdoty. Na nic víc zde není zaděláno, nic hlubšího v ní nelze hledat. Což není vůbec málo, tnout do šlendriánu a zlodějny je třeba i prostředky divadla.
Herecky vybavený kolektiv kolínského Malého divadla zaujme hned v začátku představení přesnou charakteristikou postav hry a nepominutelným osobitým herectvím Ondřeje Hampla v roli houslisty Karla. K pozitivům inscenace patří její scénografické řešení, především horizontálně pojednaný scénický objekt rozestavěného domu, umožňující nejen variabilní pohyb hercům, ale také rozebírání stavebních dílů a materiálu, aby mohly být fušery odcizeny a užity na jiné stavbě.
Po první nahodilé smrti řemeslníka dochází ke scéně, v níž představitel Sergeje zničí Karlovy housle a je Karlem ubit k smrti. Nejméně od této chvíle je pro diváky zcela jasný zlom hry, komunální satira končí, začíná černá groteska. Je nasnadě, že osud Sergeje potká i zbylé členy fušerské party řemeslníků. Inscenace namísto toho, aby nabrala patřičné obrátky k rychlému vyústění, zvolňuje tempo. Příčinou jsou především prodlevy při nástupech, zbytečné rozehrávání scén, slovní balast, nenavazovaní replik a v nemalé míře postradatelné hudební předěly. Inscenace začíná působit zdlouhavě a strádá na údernosti. Tato rozvleklost se však projevuje již v předchozí části hry, a to nejméně od scény, kdy se hovoří o stavbě krbu. Zbavení se slovního balastu by prospělo inscenaci i zde. Samostatnou otázkou je i zbytná role Matky.