Texty: Praha-Karlín, Divadlo a život, Z dosvadních inscenací - výběr (http://divadloazivot.wz.cz/, cit. 20.1.2014)

Z dosavadních inscenací DaŽ

(výběr):

Gindin, Rjatkin, Ryžov - Na služební cestě.

O tom, co může způsobit jedna neohlášená návštěva. První inscenace pod hlavičkou DaŽ – jednoaktovka z repertoáru divadla známého ruského komika Arkadie Rajkina, v překladu Růženy Pochové. Soubor se k tomuto dílku několikrát vrátil – a také se účastnil několika přehlídek. Premiéra květen 1974. Režie J. Beneš a V. Veselý.
---
Gindin, Rjatkin, Ryžov - Žádný důvod k radosti

O jednom kancelářském nedorozumění. Aktovka pocházející ze stejné dílny. Soubor tento skeč používal používal i ke zkoušení nových adeptů členství. Premiéra říjen 1975. Režie J. Beneš a V. Veselý.
---
M. Zoščenko - Lekce pro dva

Dialog dvou mladých lidí, kteří se pokusí svůj vztah podrobit zkoušce. Tento nápad mají ale bohužel oba. Jednoaktovka z pera známého básníka v překladu Aleny Morávkové, později zařazená do celovečerní scénické montáže Příběhy z paneláku. Premiéra prosinec 1975. Režie V. Benešová, K. Žalud.
---
A. Vampilov - Anděl s metérem

První celovečerní inscenace souboru, složená ze dvou hořce komediálních příběhů z okresního hotelu, přičemž vždy zápletku vyvolají jeho poněkud neobvyklí hosté a jejich střet s prostředím malého města. Premiéra říjen 1976. Aktovky v překladu Aleny Morávkové režírovali J. Beneš a V. Veselý.
---
S. K. Macháček – Ženichové

Po sérii inscenací takříkajíc jednoho žánru přišel experiment – veršovaná parodie na rytírny z doby národního obrození. O tom, jak panoš vymyslel pro tři poněkud bizarní, leč urozené nápadníky své milky – dcery hradního pána, zkoušku, při níž se všichni znemožní. Inscenace byla hrána mnoho let – a obnovena pro první ročník přehlídky Zámecké jeviště v Brandýse nad Labem a příležitostně hrána v historických prostředích. Premiéra březen 1978, obnovená premiéra červen 2000. Režie V. Veselý, režijní spolupráce A. Novotný.
---
Ginrjary, Zoščenko, Arkanov, Gorin - Příběhy z paneláku

K již dříve uvedeným aktovkám Na služební cestě a Lekce pro dva byly přidány dvě další A. Arkanova a A. Gorina: Sólo pro baryton a klavír, což je neotřelý vzkaz muzikanta svému synovi a Rožnovské hodiny – o tom, co může způsobit jedna obyčejná zkouška domovního sboru – která všechny příběhy rámuje. Premiéra v březnu 1980. Scénická montáž v režii V. Benešové, K, Žaluda, V. Veselého a M. Špaleho.
---
J. Jirák a kol. - O čarodějnici Krucidrbce

První autorská inscenace souboru, lépe řečeno jeho „mladší“ části, kteří sepsali, nacvičili a hráli pohádku o pohledné, ale svérázné čarodějnici. Premiéra únor 1980, režie Jan Jirák.
---
Voskovec, Werich, Ježek - Nebe na zemi

Velmi známá hra z repertoáru Osvobozeného divadla o tom, co způsobil Jupiterův zálet na malém městě, kde se navíc chystá falešná adopce, a jak všechno zašmodrchá vykutálený velekněz s kostelníkem. První hra DaŽ z oboru hudebního divadla, (kromě obvyklých si tam soubor ještě některé „ježkovky“ přidal), počtem repríz jedna z jeho nejúspěšnějších inscenací vůbec. Premiéra v červnu 1983, obnoveno v červnu 2002. Režie V. Veselý.
---
A. Nicolai - Nebyla to pátá, byla to devátá

Celovečerní hra známého italského dramatika a mistra černých komedií o v podstatě banálním milostném trojúhelníku a jeho dost nečekaném rozuzlení. Soubor byl v té době možná trochu přesycen celosouborovými inscenacemi a chtěl si „spravit“ chuť komorním dramatem. Premiéra v květnu 1984. Režie V. Veselý.
---
Gozzi, Mass, Horníček - Tři pomeranče

Další inscenace se zpěvy a tanci, tentokrát verze známého příběhu Láska ke třem pomerančům z pera italského dramatika Carla Gozziho. Tuto látku využívající prvky commedia dell'arte zpracovala pro své divadlo trojice ruských autorů Mass, Červinskij a Rajkin, A tento text v překladu Jana Plachetky upravil Miroslav Horníček. Velmi zajímavý výsledný tvar navíc pojal soubor Divadlo a Život jako divadlo na divadle… Premiéra v květnu 1985. Režie V. Veselý.
---
Voskovec, Werich, Ježek - Osel a stín

Další hra z repertoáru Voskovce a Wericha s krásnými písničkami Jaroslava Ježka je jednou z mála, kde postavy, které tito klasici českého divadla pro sebe napsali, jsou plně součástí děje, a kde jejich úloha netkví především v předscénách a glosování událostí. Příběh zubaře a oslaře, jejichž spor o oslův stín využijí politici ke svým účelům, má co říci v každé době. Premiéra v říjnu 1986. Režie M. Špale.
---
M. Hubay – Antipygmalion

Komorní drama, nebo spíš černá komedie s podtitulem Sochařův sen zpracovává známé téma lásky tvůrce k jeho dílu poněkud naopak. Bylo režijním debutem M. Kantka v souboru DaŽ, o rok později si jmenovaný založil vlastní soubor, ale ve svém původním i nadále hrál i režíroval. Premiéra v květnu 1987. Režie M. Kantek
---
J. Vogel, Š. Vladková - Královna koloběžka I.

Muzikál pro děti zvolil soubor v době, kdy tento žánr rozhodně nepatřil k tak rozšířeným, jako v současné době. Jeho původní předlohou je národní báchorka Boženy Němcové Chytrá horákyně, ale už pro několik generací je tento příběh prosté dívky, která si svou chytrostí podvakrát získá srdce mladého panovníka, daleko známější z převyprávění Jana Wericha. Muzikálové zpracování s hudbou Jaromíra Vogela na libreto Šárky Vladkové uvedl soubor Divadlo a Život v československé premiéře, teprve poté je uvedlo na své malé scéně Hudební divadlo v Karlíně a další profesionální i amatérské ansámbly. Premiéra v lednu 1988, nové nastudování v červnu 1999. Režie V. Veselý a M. Špale, choreografie V. Mládek.
---
M. Kantek - O několika měsíčkách

Velmi, velmi volné zpracování známé pohádky B. Němcové, kde měsíčků ubylo a Maruščiných sester bylo naopak víc… Jako v každém představení pro děti, i v tomto soubor usiloval o to, aby se na něm nenudili ani dospělí, aby si v něm i oni něco našli, což někdy přežene… Další inscenace DaŽ pojatá jako divadlo na divadle. Premiéra v říjnu 1990, premiéra nového nastudování v květnu 2000. Režie M. Kantek.
---
Moliére a kol. - Scapinova šibalství

Jednu z nelepších dramatikových komedií soubor pojal jako návštěvu v mechanickém muzeu Jeana Baptista Poquelina řečeného Moliére. Mechanické loutky by měly předvést příběh o tom, jak vykutálený sluha Scapino napálí dva tatínky a tchány, aby se čtveřice milujících srdéček dočkala štěstí, což ovšem nejde bez pěkně kulatých sumiček. Leč není to tak jednoduché. Opět divadlo na divadle… Premiéra v březnu 1993, premiéra nového nastudování, už pod novým názvem Scapino z muzea (se zvýrazněnými muzeálními prvky) v červnu 2003. Režie V. Veselý.
---
P. Hanuš, M. Špale – Strop

První výlet souboru DaŽ do tehdy velmi módní sféry absurdního divadla. Nalezený fragment hry Pavla Hanuše pocházející z poloviny 60. let, která u nás do té doby nikdy nebyla uvedena, dopsal druhý z autorů do podoby celovečerního představení. Pojednává o kdysi jednotné, stále více a více se rozdělující rodině. Že si mnozí diváci dosazovali paralely dělení našeho státu, nebylo inscenátorovým záměrem, ale shodou časových okolností. Premiéra v dubnu 1994. Režie M. Špale.
---
A. Čechov - Jubileum - labutí píseň medvěda

Soubor opět sáhl po klasice, ale upravil ji po svém. Dvě z nejznámějších autorových aktovek – Medvěd a Bankovní jubileum – zarámoval příběhem stárnoucího herce, který se smiřuje s tím, že velké role jsou už minulostí, ale publiku a mladší kolegové nezapomínají… Rámcový příběh je zpracován na půdorysu další Čechovovy aktovky nazvané Labutí píseň. Premiéra v lednu 1996. Režie V. Veselý.
---
J. Drda - Hrátky s čertem

Další klasika, Drdovu pohádku o čertech, nad nimiž zvítězí nebojácný Martin Kabát, a to za cenu, že mu zůstane na krku rázná Káča, zná snad každý. Otázku, zda je to ještě pohádka, i když tam pobíhají pekelníci, a zda je to vůbec pro děti, si lidé kladli odedávna a pokládali si ji i po tomto představení. Premiéra v říjnu 1997. Režie M. Kantek.
---
L. Šterc - Kdo rozezpívá princeznu?

Po několika letech obnovování starších inscenací se soubor opět pustil do zcela nové látky. Tentokráte opravdu dětem je určena hudební pohádka Luboše Šterce, jenž je autorem hry, písňových textů i hudby. Krále Melose, jenž vládne zemi jménem Harmonie, trápí, že jeho dcera Lala nezpívá. Ale princezna přece zpívat musí, i kdyby si měl vzít na pomoc samotného čerta…. Premiéra v lednu 2005. Režie V. Veselý, hudební nastudování M. Špale, choreografie D. Vrabcová.