Texty: Plzeň, Skoronarváno – Vl. Gardavský: Skoronarváno vsadilo na mladou autorskou dvojici. (Když se zhasne), Plzeňský deník 6. 5. 2013, s. 6

Skoronarváno vsadilo na mladou autorskou dvojici

Tvůrčí skupina Skoronarváno divadelního spolku Žumbera uvedla na své domovské scéně v Divadle Dialog hru Michaely Doležalové a Romana Vencla Když se zhasne. Kristina Kohoutová, která ve zmíněném tvořivém seskupení tradičně obhospodařuje režii i dramaturgii, a tentokrát kromě ztvárnění jedné z rolí se zhostila i výtvarných a grafických prací a střihu zvuku (tahat oponu nebylo třeba), vybrala k nastudování jiskřivou komedii na západě Čech dosud neznámé autorské dvojice rekrutující se z nedávných absolventů brněnské JAMU. Ti od roku 2007 baví publikum převážně svými autorskými hrami v zájezdovém divadle Do houslí, mrazivá komedie Když se zhasne je nejčerstvější z nich.
Kupodivu vůbec nevadí, že autoři zasadili svoji hru do prostředí, které nepochybně příliš neznají. Jejich snahou je dotknout se s jemným groteskním nadhledem především partnerských vztahů, které nejspíš fungují na celém světě přibližně stejně, a zjišťovat, co se stane, „když se zhasne“, tedy když vztah přestane plnit svoje funkce. Mužný Trevor (Michal Čáp Havlíček) a pohledná Nina (Klára Gaierová) tvoří na pohled ideální manželský pár z vyšší newyorské společnosti. On je prominentní gynekolog, ona majitelka a šéfkuchařka vyhlášené italské restaurace. Jejich manželství však roky přetrvává ve značně neutěšeném stavu. Může za to předmanželská smlouva, prý drsnější než pravidla amerického fotbalu: ten z manželů, který podá návrh na rozvod, přijde o veškerý majetek. Jsou Vánoce a Trevor s Ninou pořádají svůj tradiční vánoční večírek. Jedinými pozvanými hosty jsou jejich nejlepší přátelé, poněkud excentrický manželský pár – energická vědma Imelda (Kristina Kohoutová) a krajně nepraktický historik Artur (Vlastimil Vyhnis). A nebude se vůbec jednat o nudnou párty vzhledem k tomu, že ona předmanželská smlouva obsahuje i jistý dodatek…
Už samotný text se vyznačuje značnou frekvencí vtipných „hlášek“ a interpretům pod citlivým vedením Kohoutové se vesměs daří nechat je vyznít, nejednou herci dokáží vyloudit na tvářích diváků úsměv v jedné replice hned natřikrát: „Ty jsi jako Johanka z Arku. Předtím než ji upálili. Neprávem.“ Když se v druhé polovině hry náhle vyjeví důvod, proč už jeden z párů nemůže dál spolu žít, groteskní ladění inscenace obohacují tragické podtóny, přestože se i nadále pohybujeme v žánru ztřeštěné komedie. Představením velice příhodně prolíná píseň Ježíšek Oldřicha Veselého.

Vladimír Gardavský